Tvorba finančního plánu – I. část

Úvod

V příspěvku se zabýváme tvorbou finančního plánu. Jeho sestavení je stěžejní částí podnikového plánování, neboť ve finančním plánu se promítají důsledky veškerých plánů ostatních, jakožto i očekávané výsledky finanční situace podniku v příštím období. Postupně se zabýváme tvorbou tohoto plánu v kontextu plánovací činnosti managementu firmy, rozborem plánované bilance a její strukturou jednak v oblasti aktiv, jednak pasiv.

V příspěvku předpokládáme určité znalosti z oblasti účetnictví, což u čtenářů tohoto odborného portálu lze očekávat. Snažíme se objasnit postup při sestavování finančního plánu, vysvětlit obsahovou náplň jednotlivých hlavních účetních položek finančního plánu, objasnit skladbu aktiv a jejich vliv na sestavování plánu aktiv a objasnit skladbu pasiv a jejich vliv na sestavování plánu pasiv.

1. Tvorba plánu

V následujícím textu se věnujeme praktickému přístupu k tvorbě plánu. Zaměřujeme se na jednotlivé položky finančního plánu s důrazem na nejdůležitější aspekty, které mají na tyto položky největší vliv. Náš příspěvek jsme rozdělili na několik částí, vzhledem k délce textu.

V prvé části se zaměřujeme na plánování jednotlivých bilančních položek, v dalším příspěvku pak na plánování jednotlivých druhů nákladů a výnosů. Po zkompletování jednotlivých naplánovaných položek je pak možné zkompletovat plánovanou rozvahu, výkaz zisku a ztráty, výkaz cash flow, případně výkaz změn ve vlastním kapitálu a jejich vzájemným propojením také provázanost celého plánu.

Nejprve si zrekapitulujme nejdůležitější vlastnosti jednotlivých výkazů a připomeňme si spojovací body mezi nimi.

a) Rozvaha (neboli bilance)

pracuje s konečnými stavy účtů účtových tříd 0 až 4. Na straně aktiv najdeme hmotný a nehmotný majetek, zásoby, peníze v pokladně a na bankovních účtech, pohledávky a účty časového rozlišení. Mezi položkami pasiv je vlastní kapitál, rezervy, závazky, úvěry a účty časového rozlišení. Bilanční účty nejsou většinou plánovány na střediska, protože striktní přiřazení jednotlivých položek ke konkrétním střediskům není většinou možné. Na konkrétní hospodářská střediska je většinou možné přiřadit například položky majetku, čehož lze využít při plánování investic a odpisů.

b) Výkaz zisku a ztráty (výsledovka)

zachycuje účetní třídy 5 a 6 – tedy náklady a výnosy. Na rozdíl od bilančních hodnot je možné všechny náklady a výnosy jednoznačně přiřadit na konkrétní nákladová střediska, a tím docílit zjištění výsledku hospodaření jednotlivých středisek. Ne všechna nákladová střediska však vytvářejí vedle nákladů i výnosy. Výnosy nákladových středisek vznikají nejčastěji realizací výrobků a služeb, vedlejší hospodářskou činností a přeúčtováním vnitropodnikových služeb poskytnutých jiným střediskům. Přeúčtování vnitropodnikových služeb je ve vztahu k hospodářskému výsledku podniku jako celku neutrální.

Jednou z nejvíce sledovaných hodnot při plánování nákladů a výnosů je EBIT (Earnings Before Income Tax), tedy výsledek před úroky a zdaněním, kterému přibližně odpovídá položka výsledovky „provozní výsledek hospodaření“. Tento výsledek se získá rozdílem účtových skupin 60 až 65 a 50 až 55. Představuje výsledek hospodaření v souvislosti s hlavní hospodářskou činností podniku.

Vedle provozního výsledku hospodaření existuje také finanční výsledek hospodaření, vzniklý rozdílem účtových skupin 66 a 56. Finanční výsledek hospodaření má význam zejména pro podniky a organizace, které působí v oblasti finančnictví, bankovnictví, držení a obchodování s cennými papíry apod. Pro ostatní podniky je tato část hospodářského výsledku většinou pouze okrajovou záležitostí a nalézáme zde nákladové a výnosové úroky z účtů a úvěrů, kursové zisky a ztráty apod.

Posledním dílčím druhem hospodářského výsledku ve výsledovce je mimořádný výsledek hospodaření vzniklý rozdílem účtových skupin 68 a 58. Mimořádný výsledek hospodaření není většinou předmětem plánování. Patří sem totiž náklady způsobené mimořádnými událostmi, jakými jsou například živelné pohromy apod. Výnosy pak mohou být třeba odškodnění těchto událostí od pojišťoven atd. Je zřejmé, že plánovat podobné nepředvídatelné skutečnosti není docela dobře možné.

Součtem provozního, finančního a mimořádného výsledku hospodaření získáme hospodářský výsledek podniku před zdaněním. Zohledníme-li do výsledku před zdaněním daně, získáme hospodářský výsledek po zdanění. Kompletní ...