Definici úroku naleznete v každém ekonomickém slovníku; úrok je nejčastěji popsán jako cena za používání cizího kapitálu placená dlužníkem věřiteli. V praxi to však tak jednoduché není a lze se setkat s různými typy úroků, stejně jako s různými způsoby jejich zachycení v účetnictví podnikatelských účetních jednotek. V tomto příspěvku se zaměříme na úroky, které jsou vzhledem ke své povaze považovány za provozní náklad či výnos.
A) Úroky v provozních nákladech
Nejprve se podívejme na metodiku účtování. Podle ČÚS č. 019 – Náklady a výnosy, bodu 3.6.4 se do provozních nákladů, resp. na vrub příslušného účtu účtové skupiny 54 – Jiné provozní náklady účtuje mimo nákladů spojených s pokutami také o úrocích z prodlení bez ohledu na to, zda byly účetní jednotkou zaplaceny či nikoliv, a to k okamžiku jejich faktického vzniku. V praxi se používají účty 544 – Smluvní pokuty a úroky z prodlení, pokud tyto vyplývají ze smluvních vztahů, a 545 – Ostatní pokuty a penále v případě jejich vyměření některou státní institucí ze zákona.
Poznámka:
Připomeňme si, že smluvní pokuty, úroky z prodlení a jiné sankce ze smluvních vztahů nemohou být v žádném případě součástí pořizovací ceny dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku (§ 47 odst. 2 písm. d) vyhlášky), zásob (§ 49 odst. 1 vyhlášky) a cenných papírů a podílů (§ 48 vyhlášky). Obdobně je vhodné si připomenout, že podle ČÚS č. 017 – Zúčtovací vztahy, bodu 3.11 nelze pokuty a penále časově rozlišovat.
Úroky z prodlení v obchodních vztazích
Úroky z prodlení bychom v tomto případě mohli definovat jako jakousi kompenzaci věřiteli za znemožnění libovolného nakládání s vlastními prostředky po lhůtě jejich splatnosti dlužníkem. V rámci obchodních vztahů rozeznávají účetní jednotky dva druhy úroků z prodlení, a to tzv. smluvní a zákonné úroky z prodlení.
Poznámka:
Rozlišení úroků z prodlení, způsobu výpočtu jejich výše a jejich posouzení z pohledu daně z příjmů jsme se věnovali v samostatných článcích pod názvem Stanovení výše úroků z prodlení a Daňová uznatelnost úroků z prodlení, na něž tímto čtenáře odkazujeme.
V případě účtování těchto úroků z prodlení je protiúčtem některý ze závazkových účtů v závislosti na charakteru smluvního vztahu a osobě partnera. V praxi se tak používají např. účty 321, 325 nebo 379, na účty dlouhodobých závazků se neúčtuje.
Za zmínku stojí interpretace Národní účetní rady (NÚR) z roku 2007 (aktualizovaná v roce 2019) č. I-10 – Okamžik účtování o pohledávce z titulu příslušenství k pohledávce u věřitele, v níž se v rámci otázky, kdy účtovat o vzniku pohledávky z titulu příslušenství (tj. např. právě úroků z prodlení), NÚR zabývá i okamžikem zaúčtování závazku z titulu příslušenství u dlužníka. V bodě 7 této interpretace je doporučeno účtovat o tomto závazku na vrub provozních nákladů až ke dni, kdy bylo uplatněno právo věřitele požadovat příslušenství, věřitel jeho výši vyčíslil a sdělil svůj požadavek dlužníkovi. Do té doby je ...
Související předpisy SZČR