Úroky z prodlení podle daňového řádu a jejich promíjení

Každý daňový subjekt čelí v důsledku porušení povinností v oblasti daní riziku stanovení sankcí, které jsou v České republice v porovnání s některými jinými státy poměrně vysoké a přísné. Za pozdní úhradu daňové povinnosti je ze zákona stanoven úrok z prodlení, který může znamenat velkou finanční zátěž pro daňový subjekt. Úrok z prodlení může být alespoň částečně prominut, a to pokud jsou naplněny příslušné podmínky. Tento článek se zabývá právě úrokem z prodlení včetně možnosti zmírnění této sankce a tato problematika je také vysvětlena na praktických příkladech.

1. Právní úprava úroku z prodlení

Sankce v oblasti daní jsou stanoveny v zákoně č. 280/2009 Sb., daňový řád (dále jen „daňový řád“). Pro právní úpravu úroku z prodlení byla také důležitá novela daňového řádu (zákon č. 283/2020 Sb.), která nabyla účinnosti 1. ledna 2021, jelikož se pravidla pro úrok z prodlení podstatně změnila. Zejména došlo ke snížení úroku z prodlení o 6 procentních bodů.

Úrok z prodlení je sankcí, která je ukládána při porušení povinnosti daňového subjektu v rovině platební. Důvodová zpráva k daňovému řádu dále uvádí, že „úrok z prodlení je stanoven jako ekonomická náhrada za nedoplatky peněžních prostředků na daních, které musí veřejné rozpočty získávat z jiných zdrojů. Jedná se v podstatě o cenu finančních prostředků v čase, která je daná úrokovou mírou.“

Základní pravidla pro úrok z prodlení jsou obsažena v ustanoveních § 251a, § 251b a § 252 daňového řádu. Pro úrok z prodlení platí v současné době tato pravidla:

• Úrok z prodlení vzniká za každý jednotlivý den, kdy jsou splněny podmínky pro jeho vznik, a úrok z prodlení je splatný dnem, ve kterém jsou splněny zákonné podmínky pro jeho vznik.
• Úrok z prodlení se nepředepisuje a nevzniká povinnost jej uhradit, pokud nepřesáhne v úhrnu u jednoho druhu daně u jednoho správce daně za jedno zdaňovací období nebo za jeden kalendářní rok u jednorázových daní částku 1 000 Kč.
• Úrok z prodlení je sdělen správcem daně formou vyrozumění způsobem podle § 153 odst. 3 daňového řádu, pokud je úrok předepsán do evidence daní z důvodu, že pominuly podmínky pro jeho další vznik.
• Proti postupu správce daně v souvislosti s předepsáním úroku je daňový subjekt oprávněn uplatnit námitku.
• Pokud vznikne úrok hrazený daňovým subjektem, je daňový subjekt povinen jej uhradit správci daně.
• Do evidence daní správce daně předepíše úrok hrazený daňovým subjektem, u kterého dosud trvají podmínky pro jeho vznik, pokud to vyžaduje stav osobního daňového účtu daňového subjektu, nebo pominuly podmínky pro jeho další vznik.
• Úrok z prodlení hrazený daňovým subjektem u záloh vzniká do dne splatnosti zálohované daně.
• Základem pro výpočet úroku z prodlení je splatná daň, která nebyla uhrazena, nebo vratka vzniklá v důsledku neoprávněného uplatnění daňového odpočtu nebo daně.
• Úrok z prodlení vzniká od čtvrtého dne následujícího po původním dni splatnosti daně do dne její platby, přičemž stanovení náhradního dne splatnosti daně nemá vliv na určení doby, po kterou vzniká úrok z prodlení, nebo ode dne vrácení, použití nebo převedení vratky vzniklé v důsledku stanovení daňového odpočtu nebo daně, anebo předepsání zálohy na daňový odpočet do dne její platby.
• Úrok z prodlení nevzniká po dobu posečkání a u nedoplatku vzniklého v důsledku porušení daňové povinnosti zůstavitele, a to ode dne smrti zůstavitele do dne skončení řízení o pozůstalosti, v případě příslušenství daně a v případě peněžitého plnění v rámci dělené správy.
• Výše úroku z prodlení odpovídá výši úroku z prodlení podle zákona č. 89/2021 Sb., občanský zákoník, s nímž bylo přijato nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Právě novelou daňového řádu účinnou od 1. ledna 2021 došlo k podstatnému snížení sazby u úroku z prodlení, kdy se v současné době jedná o sazbu 8 % p. a. plus repo sazba stanovená Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení (dříve činila výše úroku z prodlení 14 % plus repo sazba stanovená Českou národní bankou).