Vlastní kapitál

1. Pojetí vlastního kapitálu

Při bilancování majetku umožňuje účetní pohled strukturovat majetek podle jeho formy či druhů. Na základě tohoto pojetí se vymezují v bilanci (rozvaze) aktiva. Druhý pohled na stejný majetek podniku je vlastnický, komu daný majetek patří, resp. z jakých zdrojů je financován. V českém pojetí se jedná o pasiva. Zdroje mohou být vlastní, patřící vlastníkům (společníkům), resp. obchodní korporaci. Souhrn vlastních zdrojů se označuje jako vlastní kapitál. Cizí zdroje jsou závazky nebo dluhy. Znamená to, že majetek je dočasně kryt z dodavatelských nebo bankovních a jiných úvěrů. Tuto skupinu pasiv lze označit jako cizí kapitál.

1.1. Vlastní kapitál jako rozdílová veličina

Na základě bilanční rovnice lze vlastní kapitál vymezit jako „zbytkový podíl na aktivech účetní jednotky po odečtení všech jeho závazků“. Vlastní kapitál lze tedy definovat jako rozdíl mezi aktivy a závazky. Tento rozdíl se také označuje jako čistá aktiva.

A = P

A = VK + Z

A – Z = VK

čistá aktiva = vlastní kapitál

Výše vlastního kapitálu uváděná v rozvaze je závislá na ocenění aktiv a závazků. Celková výše vlastního kapitálu se neshoduje se souhrnnou tržní hodnotou, kterou by bylo možno získat buď postupným prodejem jednotlivých složek čistých aktiv účetní jednotky, nebo účetní jednotky jako celku v případě, že by se předpokládala jeho další činnost.

Pojetí vlastního kapitálu by mělo být primárně založeno na potřebách uživatelů účetních informací.

1.2.  Vlastní kapitál jako výčet rozvahových položek

V rozvaze se odděleně sledují následující položky vlastního kapitálu:

A. Vlastní kapitál

A.I. Základní kapitál

A.I.1. Základní kapitál
A.I.2. Vlastní podíly (-)
A.I.3. Změny základního kapitálu

A.II. Ážio a kapitálové fondy

A.II.1. Ážio
A.II.2. Kapitálové fondy

A.II.2.1. Ostatní kapitálové fondy
A.II.2.2. Oceňovací rozdíly z přecenění majetku a závazků (+/-)
A.II.2.3. Oceňovací rozdíly z přecenění při přeměnách obchodních korporací (+/-)
A.II.2.4. Rozdíly z přeměn obchodních korporací (+/-)
A.II.2.5. Rozdíly z ocenění při přeměnách obchodních korporací (+/-)

A.III. Fondy ze zisku

A.III.1. Ostatní rezervní fondy
A.III.2. Statutární a ostatní fondy

A.IV. Výsledek hospodaření minulých let (+/-)

A.IV.1. Nerozdělený zisk nebo neuhrazená ztráta minulých let (+/-)
A.IV.2. Jiný výsledek hospodaření minulých let (+/-)

A.V. Výsledek hospodaření běžného účetního období (+/-)

A.VI. Rozhodnuto o zálohové výplatě podílu na zisku (-)

2. Základní kapitál

Základní kapitál obchodní korporace je podle zákona o obchodních korporacích (§ 30 ZOK) souhrn všech vkladů. Základní kapitál vyjadřuje investici společníků obchodní korporace před jejím vznikem (tzv. startovné). Tyto vklady následně společnost využívá při své činnosti.

U základního kapitálu je nezbytné vnímat nejen jeho zákonnou definici, ale také význam. Ten lze chápat následovně:

1. základní kapitál ve významu majetku – vyjadřuje, že společníci poskytli společnosti určitý majetek v podobě peněžitých a nepeněžitých vkladů; jakmile přejdou vklady do majetku společnosti, ti nemohou požadovat jejich vrácení; to je kompenzováno právem společníků podílet se na zisku společnosti a na likvidačním zůstatku;
2. základní kapitál ve významu financování má podobu zdrojů, nepředstavuje tedy žádný konkrétní majetek;
3. základní kapitál jako funkce míry účasti společníka na společnosti; ta se odvozuje z poměru výše vkladů společníka k celkové výši základního kapitálu.

Z širšího výběru funkcí, které základní kapitál může mít, si vymezíme tři základní funkce:ROZEHNAL A. a kol. Obchodní právo. Plzeň: Aleš Čeněk, 2014. 730 s. ISBN 978-80-7380-524-1

1. funkce ochranná (garanční) – této funkci býval vždy přisuzován značný význam z důvodu ochrany věřitelů. V kapitálových společnostech má základní kapitál zobrazovat, nakolik jsou potřeby společnosti kryty vlastními zdroji, kolik činí cizí zdroje a nakolik lze předpokládat, že společnost skutečně má majetek hodnotově vyjádřený základním kapitálem. Ani vysoký základní kapitál zapsaný v obchodním rejstříku však neznamená, že společnost má tyto prostředky k dispozici; základní kapitál není totiž mírou, kterou společnost odpovídá za své dluhy; společnost neodpovídá za své dluhy jen do výše základního kapitálu, ale celým svým majetkem – pokud společnost nemá majetek alespoň ve výši základního kapitálu, nemohou věřitelé uspokojit své pohledávky do výše základního kapitálu, ale jen do výše majetku společnosti; zcela do pozadí je zatlačena funkce garanční v případě společnosti s ručením omezeným od roku 2014, kdy může být výše základního kapitálu jen 1 Kč;
2. funkce měřítka zisku a ztráty – tato funkce se jeví jako problematická; zisk a ztráta nemají vazbu na základní kapitál, ale mají dopad na vlastní kapitál jako celek; pokud by měl být základní kapitál jejich měřítkem, pak pouze v tom smyslu, že skončí-li hospodaření společnosti ztrátou, může se stát, že výše základního kapitálu bude vyšší než hodnota čistých aktiv; k tomu by však nemělo dojít, pokud společnost disponuje dostatečně vysokými ostatními složkami vlastního kapitálu (kapitálovými fondy, fondy ze zisku nebo nerozděleným ziskem z minulých let;
3. funkce určení velikosti podílu společníků – poměrem mezi základním kapitálem a vkladem společníka lze vyčíslit jeho obchodní podíl, a tím i jeho účast na společnosti; v případě společnosti s ručením omezeným zákon o obchodních korporacích uvádí, že podíl společníka se určuje podle poměru jeho vkladu na tento podíl připadající k výši základního kapitálu, ledaže společenská smlouva určí jinak.

Zákon o obchodních korporacích požaduje na kapitálových společnostech, aby její zakladatelé při jejich vzniku vložili určitý majetek. Ten mohou představovat peněžní prostředky nebo nepeněžité vklady, které musí být ocenitelné v peněžních jednotkách. Nepeněžitými vklady nesmí být práce nebo služby. Souhrn všech vkladů je tedy základní kapitál.

U společnosti s ručením omezeným ZOK u § 142 odst. 1 umožňuje minimální vklad 1 Kč. Za podmínky jednokorunového vkladu jediného zakladatele společnosti s ručením omezeným tak zákon o obchodních korporacích připouští s. r. o. se základním kapitálem 1 Kč. Pokud by společník vklad splatil v jiné měně, kursovým přepočtem může vzniknout přeplatek základního kapitálu (výše použitého kursu pro přepočet je vhodné upravit v zakladatelské nebo společenské smlouvě. Přeplatek může být společníkovi vrácen zpět, společnost ho tudíž vykáže jako závazek vůči společníkovi. Přeplatek může společník ponechat ve společnosti, pak se stává součástí A.II Ážio a kapitálové fondy. Jako možné a vhodné jsou v závislosti na rozhodnutí účty:

• 412 – Vkladové ážio, nebo
• 413 – Ostatní kapitálové fondy, nebo
• 421 – Rezervní fond (na základě dosavadních zvyklostí lze tento fond zahrnutý mezi fondy ze zisku vytvářet nejen z kladného výsledku hospodaření, ale také příplatkem společníků).

Nedoplatek (pohledávku) by musel společník řešit další platbou, resp. jejím zvýšením.

Syntetický účet 411 – Základní kapitál je nezbytné analyticky členit podle jednotlivých společníků, dále podle druhů vkladů a pro daňové účely je nutné sledovat výši základního kapitálu tvořenou vklady jednotlivých společníků (při založení společnosti, při zvyšování základního kapitálu) a při jeho zvyšování ze zisku. V případě následného snížení základního kapitálu a výplaty společníkům je nezbytné prokázat správné zdanění (výplata podílu na zisku podléhá srážkové dani z příjmů ve výši 15 %).

Podle § 246 ZOK se základní kapitál akciové společnosti vyjadřuje v korunách českých. V případě, že vede akciová společnost podle zákona o účetnictví své účetnictví v eurech, může vyjádřit základní kapitál v eurech. Aplikace tohoto ustanovení je poněkud problematická, neboť zákon o účetnictví v § 4 odst. 12 požaduje vedení účetnictví v korunách českých, nicméně určitým účetním jednotkám nařizuje, nebo umožňuje postupovat podle mezinárodních účetních standardů.

Minimální výše základního kapitálu akciové společnosti je 2 000 000 Kč nebo 80 000 euro.

Vklady a navýšení základního kapitálu může být peněžitými nebo nepeněžitými vklady se stejnými důsledky jako u společnosti s ručením omezeným.

U družstva § 555 ZOK stanoví základní vklad s možností vstupního vkladu. Výše vkladů závisí na znění stanov přijatých na ustavující schůzi družstva. Vklady tak tvoří ve smyslu § 30 základní kapitál.

V případě státního podniku je místo termínu základní kapitál používán termín kmenové jmění. V souladu s § 4 zákona č. 77/1977 Sb., o státním podniku, se výše kmenového jmění určí v zakládací listině. Zákon nestanoví žádný limit.

Kapitálové obchodní společnosti zapisují výši základního kapitálu do obchodního rejstříku stejně jako státní podnik.