Vnitřní audit

Úvod

V článku se zabýváme vymezením vnitřní kontroly, jejím postupem, požadavky na její průběh. Informace o signálech budoucích potíží jsou důvodem pro jejich řešení. Ale tomu bylo možné se vyvarovat, kdyby management věnoval pozornost možnostem jejich vzniku a preventivním opatřením k jejich eliminaci. Je nezbytné věnovat se především procesu řízení rizik. Řada firem v ČR je ze zákona povinna požádat o externí audit, ale součástí běžného řízení by měla být i interní kontrola. V úvodních částech článku se tedy nejprve zabýváme vymezením vnitřní kontroly a požadavky na její úkoly. Každá firma je vystavena celé řadě rizik, před kterými by se měla a mohla chránit. V následné části článku je tudíž provedena podrobná klasifikace rizik, audit je zahrnut jako jedna z činností risk managementu směřující k možné eliminaci rizik. I rizika je možné řídit, k tomu mají velké firmy risk management, ale i střední a malé firmy by měly činit opatření k eliminaci rizik a stejně tak i předběžná opatření alespoň k eliminaci dopadů v případě nemožnosti jejich zabránění. Článek tak v závěrečné části uvádí čtenáře do problematiky řízení rizik a úlohy vnitřního auditu, jakožto nástroje nezbytné podnikové činnosti ke zjišťování nekorektních stavů a jevů i předpokladu pro jejich odstranění či zmírnění.

1. Kontrola

Jednou ze základních funkcí managementu je kontrola. Kontrola by měla být pravidelná i nepravidelná, tedy nečekaná, dílčí i celková, vnitřní i vnější. Povinnost kontroly je navíc dána i některými zákony, jak obecnými, tak i speciálními. Audit (tj. kontrola) může být prováděn v několika oblastech firemních činností, stejně tak jako je možné provádět kontrolu komplexní.

Nejznámější oblastí auditu je kontrola účetnictví, ale časté jsou i například personální audity. Povinnost vnějšího auditu například v účetnictví je dána přímo zákonem č. 563/1991, zákonem o účetnictví, v němž se v § 20 nazvaném Ověřování účetní závěrky auditorem v odstavci 1 a 2 uvádí následující:

„(1) Řádnou nebo mimořádnou účetní závěrku jsou povinny mít ověřenou auditorem, kterého účetní jednotka určí způsobem stanoveným v zákoně upravujícím činnost auditorů, účetní jednotky, kterým tuto povinnost stanoví zvláštní právní předpis, a dále

1. velké účetní jednotky s výjimkou vybraných účetních jednotek, které nejsou subjekty veřejného zájmu,
2. střední účetní jednotky,
3. malé účetní jednotky, pokud jsou akciovými společnostmi nebo svěřenskými fondy podle občanského zákoníku a k rozvahovému dni účetního období, za nějž se účetní závěrka ověřuje, a účetního období bezprostředně předcházejícího, překročily nebo již dosáhly alespoň jednu z uvedených hodnot
   1. aktiva celkem 4 000 0000 Kč,
   2. roční úhrn čistého obratu 8 000 0000 Kč,
   3. průměrný počet zaměstnanců v průběhu účetního období 50,
4. ostatní malé účetní jednotky, pokud k rozvahovému dni účetního období, za nějž se účetní závěrka ověřuje, a účetního období bezprostředně předcházejícího, překročily nebo již dosáhly alespoň 2 hodnoty uvedené v písmeni c) bodech 1 až 3.

(2) Účetní jednotky uvedené v odstavci 1 nejsou povinny mít auditorem ověřenou účetní závěrku

1. sestavenou v průběhu konkursu, a to po dobu nepřetržitě po sobě jdoucích 36 kalendářních měsíců, počínaje prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni, kterým nastaly účinky prohlášení konkursu, pokud o jejím ověření auditorem nerozhodne věřitelský výbor,
2. sestavenou ke dni předcházejícímu dni, kterým nastanou účinky schválení reorganizačního plánu, pokud o jejím ověření auditorem nerozhodne věřitelský výbor,
3. pokud došlo ke zrušení konkursu z důvodu, že majetek dlužníka je pro ...