Výhody a nevýhody pružné pracovní doby

Úvodem

Flexibilita pracovních režimů nutně vede ke změnám v organizaci času zaměstnanců. Je nutné brát v úvahu fyzickou a psychickou zátěž zaměstnanců, zdravotní hlediska, bezpečnost a ochranu zdraví při práci. To jsou faktory, které vymezují interval pro zavádění a realizaci flexibilních pracovních režimů. U nás je nejoblíbenější flexibilní formou pracovní doby pružná pracovní doba. Co vše pružná pracovní doba obnáší, jaké jsou její klady a zápory, to bude předmětem následujících řádků.

V teorii pracovního práva se lze setkat s různými definicemi slaďování pracovního a rodinného života. Uveďme si na ukázku alespoň některé:

• Slaďování práce a rodiny představuje míru, ve které jsou jednotlivci srovnatelně zapojení i spokojení se svými pracovními i rodinnými rolemi.
• Ke slaďování pracovního a rodinného života dochází tehdy, když se pracovní zdroje setkávají s potřebami rodiny a rodinné zdroje se setkávají s nároky práce takovým způsobem, který je efektivní v obou oblastech.
• Slaďování pracovního a rodinného života představuje míru, ve které je efektivita a spokojenost jednotlivce v pracovních a rodinných rolích v souladu s individuálními životními prioritami.
• Slaďování pracovního a rodinného života znamená dosažení rolových očekávání, která jsou dojednána a sdílena mezi jednotlivcem a jeho/jejími partnery v rodinné a pracovní doméně.
• Slaďování osobního a pracovního života je označení postojů a v návaznosti na tuto oblast i právních předpisů, které zohledňují požadavky zaměstnanců a zaměstnankyň udržet si profesní růst a zároveň se věnovat výchově dětí, péči o blízké osoby, osobním zájmům apod.

Jak skloubit výchovu dítěte, ale zároveň mít možnost rozvíjet svou profesní kariéru a v neposlední řadě také rodině zajistit další příjem? To je otázka, kterou si i denně pokládá nemalý počet zaměstnaných žen. Najít ideální řešení, v němž by se zaměstnané matce povedlo obě oblasti ideálně vyvážit, není vůbec jednoduché.

Podmínky pro slaďování rodinného života pro zaměstnankyně matky (ale i zaměstnance otce), jsou ve členských státech EU rozdílné (například délka mateřské a rodičovské dovolené) a odlišná je i ochota vlád situaci měnit. V drtivé většině studií, které se tomuto fenoménu věnují, se nicméně dočteme, že úspěšné vybalancování rodinného života s profesním obecně vede k větší spokojenosti, vyšší pracovní efektivitě, ale také k větší loajalitě vůči zaměstnavateli.

K opatřením podporujícím slaďování pracovního a rodinného života nejčastější patří flexibilní pracovní režimy, udržování kontaktu s rodiči na mateřské a rodičovské dovolené, ošetření návratů rodičů po mateřské a rodičovské dovolené zpět do zaměstnání, poskytování benefitů v souvislosti s hlídáním dětí apod.

Jak vhodně skloubit rodinný život s prací, aby jedno nebylo na úkor druhého, neřeší jen zaměstnané matky, ale také osoby, které mají rodinu či jiným způsobem o někoho pečují. Dále také bezdětní zaměstnanci či zaměstnankyně nebo zaměstnaní v seniorském věku.

Oproti České republice jsou v zemích Evropy flexibilní metody práce upraveny velmi podrobně. Jedná se především o tzv. práci na dálku neboli teleworking. Řada zemí Evropské unie má dokonce i samostatné zákony o práci na dálku. Sociální partneři na evropské úrovni dokonce uzavřeli Rámcovou dohodu o práci na dálku (teleworkingu) a členské organizace UNICE, UEAMPE, CEEP a EOK mají povinnost transpozice, což se v řadě zemí děje formou kolektivních smluv. Práce na dálku v pojetí této dohody je činnost patřící do předmětu činnosti zaměstnavatele, která je vykonávána pomocí informační technologie a informatických nástrojů a jejíž výsledky předává zaměstnanec zaměstnavateli elektronickým způsobem. Zaměstnanec pracující na dálku je zaměstnanec, který na základě pracovní smlouvy vykonává v pracovní době, kterou si sám rozvrhuje, pravidelně práci na dálku na místě, které si sám zvolil a toto místo je odloučené od pracovišť zaměstnavatele.

Další možností z velké řady flexibilních forem práce je ujednání o místu výkonu práce. Již starý zákoník práce umožňoval práci domáckých pracovníků. Dnes plně záleží na dohodě účastníků pracovněprávního vztahu, jaké si dohodnou místo výkonu práce. Vzhledem k tomu, že je možno využít informační technologie a informatických nástrojů (zejména telefony, počítače) není u řady zaměstnanců nezbytně třeba, aby zaměstnanec strávil určitý čas na pracovišti zaměstnavatele. Práce v kanceláři se tak často kombinuje s prací doma a s prací na pracovních cestách.

Další velice často využívanou flexibilní formou práce je sjednání kratší nebo jiné vhodné úpravy pracovní doby. Sjednání kratší pracovní doby vyhovuje především ženám s malými dětmi a ženám s povinnostmi k rodině vůbec. Umožňuje jim tak lepší sladění rodinného a pracovního života.

Nyní platný zákoník práce přinesl v roce 2007 novinku, a to tzv. konto pracovní doby. Konto pracovní doby je také jednou z forem flexibilní práce. Jde o určitý způsob nerovnoměrně rozvržené pracovní doby, kdy zaměstnavatel určuje zaměstnanci pracovní dobu podle svých zakázek a podle poptávky po zboží. Zaměstnanci pracující v kontech pracovní doby tak některé týdny pracují nad stanovenou týdenní pracovní dobu a některé týdny pracují zase méně, nebo dokonce vůbec nepracují.

Poslední velká novela zákoníku práce v roce 2020 přinesla ještě jeden typ flexibilní formy práce, a to tzv. sdílené pracovní místo. Za sdílení pracovního místa se považuje situace, kdy dva nebo více zaměstnanců sdílí jedno pracovní místo s tím, že se v rozsahu svého pracovního úvazku (tzn. v rozsahu sjednané kratší pracovní doby) střídají při výkonu práce tak, aby pracovní místo bylo v pracovní době obsazeno jedním z nich, resp. situace, kdy se o jednu pracovní pozici s konkrétní pracovní náplní a o na tuto pozici navázanou práci dělí dva či více zaměstnanců. Podmínkou je, aby se jednalo o zaměstnance v pracovním poměru se stejným druhem práce a sjednanou kratší pracovní dobou, přičemž souhrn sjednané kratší pracovní doby všech zaměstnanců nesmí překročit stanovenou týdenní pracovní dobu podle § 79 ZP. Tato flexibilní forma práce se však zatím v praxi nerozšířila.

K požadavku ...