Úvodem
Je neoddiskutovatelné, že se náš pracovní život v posledních desetiletích výrazně změnil. Změnily se vztahy na pracovišti, vztahy mezi zaměstnanci navzájem, ale především vztahy mezi zaměstnanci a jejich vedoucími.
Evropské statistiky tvrdí, že skoro jeden ze tří evropských zaměstnanců, což je víc jak 40 miliónů lidí, si stěžuje na pracovní stres. Psychická zátěž a stres na pracovišti jsou stejně vážným problémem, jako je např. nezaměstnanost. Proto se v našem dnešním článku zaměříme na problematiku psychického přetěžování zaměstnanců a s tím spojené zvýšené riziko úrazovosti a na problematiku stresu, které z našeho pohledu zásadním způsobem ovlivňují vztahy na pracovišti.
Psychická zátěž
Psychická zátěž je legislativně upravena v zákoně č. 309/2006 Sb. (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci). Tento zákon obsahuje ustanovení, podle kterého je zaměstnavatel povinen organizovat práci a stanovit a provádět pracovní postupy tak, aby byly dodržovány zásady bezpečného chování na pracovišti a aby zaměstnanci zejména nevykonávali činnosti jednotvárné a jednostranně zatěžující organismus s tím, že nelze-li je vyloučit, musí být přerušovány bezpečnostními přestávkami, které jsou výkonem práce, a že v případech stanovených zvláštním právním předpisem musí být doba výkonu takové činnosti v rámci pracovní doby časově omezena, musí být vedena evidence o době výkonu činnosti a době bezpečnostních přestávek. Toto ustanovení je tedy základem naší právní úpravy prevence před riziky spojenými s psychickou zátěží na pracovišti. Podrobnosti ohledně psychické zátěže jsou upraveny v nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci.
Poznámka:
Toto nařízení vlády, č. 361/2007 Sb., samo o sobě je normou s velkou působností, protože v návaznosti na příslušná ustanovení zákoníku práce a zákona o BOZP upravuje problematiky značně rozmanité a věcně odlišné. Věcně upravuje rizikové faktory pracovních podmínek, jejich členění, hygienické limity, metody a způsob jejich zjišťování, způsob hodnocení rizikových faktorů z hlediska ochrany zdraví zaměstnance, minimální rozsah opatření k ochraně zdraví zaměstnance, podmínky poskytování osobních ochranných pracovních prostředků a jejich údržby při práci s olovem, chemickými látkami, které se vstřebávají kůží nebo sliznicí, a chemickými látkami nebo prachem, které mají dráždivý účinek na kůži, karcinogeny, mutageny a látkami toxickými pro reprodukci, s azbestem, biologickými činiteli a v zátěži chladem nebo teplem, bližší podmínky poskytování ochranných nápojů, bližší hygienické požadavky na pracoviště a pracovní prostředí, bližší požadavky na způsob organizace práce a pracovních postupů při zátěži teplem nebo chladem, při práci s chemickými látkami, prachem, olovem, azbestem, biologickými činiteli a při fyzické zátěži, bližší požadavky na práci se zobrazovacími jednotkami, některá opatření pro případ zdolávání mimořádné události, při které dochází ke zvýšení expozice na úroveň, která může vést k bezprostřednímu ohrožení zdraví nebo života zaměstnance vystaveného chemické látce nebo prachu, rozsah informací k ochraně zdraví při práci s olovem, při nadměrné expozici chemickým karcinogenům, mutagenům nebo látkám toxickým pro reprodukci, s biologickými činiteli a při fyzické zátěži a minimální požadavky na obsah školení zaměstnance při práci, která je nebo může být zdrojem expozice azbestu nebo prachu z materiálu obsahujícího azbest.
Podmínky ochrany zdraví při práci s psychickou zátěží
...
Související předpisy SZČR
Souhlas s využíváním cookies
Vlastní nastavení cookies