Zavedení paušální daně pro OSVČ

Zákonem č. 540/2020 Sb. dochází v zákoně o daních z příjmů s účinností od 1. 1. 2021 k zavedení paušální daně pro určité skupiny poplatníků s příjmy ze samostatné činnosti. Současně tento zákon upravuje i další související zákony. Zavedením paušální daně dochází ke zrušení tzv. uplatnění daně stanovené paušální částkou dle dosavadního § 7a ZDP. V zákoně o daních z příjmů nalezneme pro OSVČ tři typy označení s pojmem „paušální“: paušální daň, paušální výdaje, paušální výdaj na dopravu.

V textu nejdříve seznámíme čtenáře se základními principy a postupy uplatnění paušální daně a následně si ukážeme na příkladech, kdy bude a kdy nebude pro OSVČ výhodný tento nový institut platby daně a pojistného.

Princip paušálního režimu a placení paušální daně

Poplatník v paušálním režimu namísto standardního placení záloh na daň z příjmů odváděných správci daně (ve čtvrtletních nebo pololetních termínech), měsíčních záloh na pojistné na důchodové pojištění odváděných OSSZ a měsíčních záloh na veřejné zdravotní pojištění odváděných příslušné zdravotní pojišťovně, bude platit uvedená tři plnění dohromady jednou platbou, a to každý měsíc zdaňovacího období ve stejné výši na jeden účet u správce daně (na tzv. společný osobní daňový účet). Správce daně vybrané prostředky následně převede na účet příslušné okresní správy sociálního zabezpečení a na zvláštní účet veřejného zdravotního pojištění.

Při splnění všech zákonem stanovených podmínek již poplatník nemusí po skončení zdaňovacího období nic doplácet ani nevznikají přeplatky a rovněž nemusí podávat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob ani pojistné přehledy na sociální a zdravotní pojištění. Správu paušální zálohy vykonávají orgány Finanční správy. Paušalizaci daně z příjmů a veřejných pojistných mohou využít nejen poplatníci, kteří již k 1. 1. 2021 provozují činnost, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti, ale i poplatníci, kteří tuto činnost zahájí až v průběhu kalendářního roku 2021.

Zálohy na pojistné na důchodové pojištění a pojistné na veřejné zdravotní pojištění poplatníka v paušálním režimu se řídí daňovým řádem, nikoliv příslušným předpisem upravujícím tyto zálohy pro poplatníky ve standardním režimu. V těchto předpisech je stanovena pouze výše těchto záloh, a to:

• v případě záloh na pojistné na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti je výše záloh odvozená od minimálního měsíčního vyměřovacího základu (25 % průměrné mzdy) zvýšeného o 15 %;
• v případě záloh na pojistné na veřejné zdravotní pojištění je výše záloh odvozena od 1/12 minimálního vyměřovacího základu osoby samostatně výdělečně činné (50 % průměrné mzdy);
• záloha na daň z příjmů poplatníka v paušálním režimu je stanovena přímo v § 38lk odst. 7 ZDP ve výši 100 Kč.

Výhody paušální daně

K výhodám uplatnění paušálního režimu a platby paušální daně patří zejména:

• Jediným pravidelným měsíčním odvodem ve výši 5 469 Kč poplatník vyřeší všechny své daňové a pojistné povinnosti v průběhu kalendářního roku. Poplatník tak nebude samostatně platit zálohy na sociální a zdravotní pojištění;
• Po skončení zdaňovacího období odpadá povinnost podat daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob a přehledy pojistného na OSSZ a příslušnou zdravotní pojišťovnu. Dojde tak k výrazné úspoře času a nezbytné administrativy;
• Dochází k úsporám nákladů poplatníka souvisejících s pověřováním daňového poradce ke zpracování daňového přiznání a rovněž s pověřováním účetní k vedení daňové evidence;
• Předpokladem je rovněž snížení počtu kontrol z finančního úřadu, protože pracovníci finančních orgánů nebudou mít co kontrolovat.

Nevýhody paušální daně

K nevýhodám paušálního režimu a platby paušální daně patří zejména skutečnost, že poplatník v režimu paušální daně nemůže uplatnit:

• žádné odpočty od základu daně dle § 15 ZDP (odpočet darů, odpočet úroků z úvěrů ze stavebního spoření nebo z hypotečního úvěru, odváděný příspěvek na penzijní připojištění a doplňkové penzijní spoření, placené pojistné na soukromé životní pojištění ad.);
• odpočet daňové ztráty z minulých zdaňovacích období, kdy uplatňoval skutečné výdaje nebo paušální výdaje (poplatník nebyl v režimu paušální daně);
• odpisy majetku, přičemž odpisy se nepřerušují, ale propadají;
• žádné slevy na dani (základní sleva na poplatníka, sleva na manžela/manželku, sleva na invaliditu, sleva na studenta, sleva za umístění dítěte – školkovné, sleva na evidenci tržeb);
• daňové zvýhodnění či daňový bonus na vyživované děti žijící s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti;
• příjmy a výdaje poplatníka nelze rozdělovat na spolupracující osobu a ani poplatník nemůže přejímat příjmy a výdaje jako spolupracující osoba.

Poplatníkem v paušálním režimu se nemůže stát poplatník, který pronajímá nemovité nebo movité věci zdaňované dle § 9 ZDP, dále který má ostatní zdanitelné ostatní příjmy zdaňované dle § 10 ZDP (např. prodej nemovitých a movitých věcí a dále prodej cenných papírů, které nejsou osvobozeny od daně dle § 4 ZDP) – daň poplatníka, který je na konci zdaňovacího období poplatníkem v paušálním režimu, je totiž rovna paušální dani, pokud u poplatníka v tomto zdaňovacím období nepřesáhnou příjmy z kapitálového majetku, příjmy z nájmu a ostatní příjmy (pokud se nejedná o příjmy od daně osvobozené, příjmy, které nejsou předmětem daně, a příjmy, ze kterých je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně) v souhrnu částku 15 000 Kč.

Podmínky pro vstup poplatníka do paušálního režimu

Poplatníkem v paušálním režimu je dle nového ustanovení § 2a odst. 1 ZDP od prvního dne rozhodného zdaňovacího období poplatník daně z příjmů fyzických osob, který

a) k 1. lednu rozhodného zdaňovacího období

• je osobou samostatně výdělečně činnou podle zákona o důchodovém pojištění (§ 9 odst. 2 a odst. 3 zákona č. 155/1995 Sb.) a zároveň se na něho musí vztahovat právní předpisy ČR upravující důchodové pojištění,
• je osobou samostatně výdělečně činnou podle zákona upravujícího veřejné zdravotní pojištění, na kterou se vztahují právní předpisy upravující veřejné zdravotní pojištění a která není vyňata z povinnosti platit pojistné na veřejné zdravotní pojištění z důvodu dlouhodobého pobytu v cizině [§ 5 písm. b) zákona č. 592/1992 Sb.],
• není plátcem daně z přidané hodnoty a nemá registrační povinnost k dani z přidané hodnoty, s výjimkou registrační povinnosti identifikované osoby,
• není společníkem veřejné obchodní společnosti ani komplementářem komanditní společnosti a
• není dlužníkem, vůči němuž bylo zahájeno insolvenční řízení;

b) ve zdaňovacím období bezprostředně předcházejícím rozhodnému zdaňovacímu období neměl příjmy ze samostatné činnosti převyšující 1 000 000 Kč, pokud se nejedná o příjmy od daně osvobozené, příjmy, které nejsou předmětem daně a příjmy, ze kterých je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně;

c) k prvnímu dni rozhodného ...