Zvláštní režim jednoho správního místa

Zvláštní režim jednoho správního místa byl do zákona o DPH zaveden v roce 2015 za účelem zjednodušení odvodu daně z přidané hodnoty pro osoby povinné k dani, které poskytují osobám nepovinným k dani, zejména koncovým zákazníkům – fyzickým osobám, nepodnikatelům telekomunikační služby, elektronicky poskytované služby nebo služby televizního a rozhlasového vysílání. Tato verze zvláštního režimu jednoho správního místa se označovala anglickým termínem Mini One Stop Shop (zkráceně MOSS).

Od července 2021 je použití zvláštního režimu jednoho správního místa v zákoně o DPH výrazně rozšířeno o další typy služeb poskytovaných osobám nepovinným k dani a o prodej zboží na dálku (např. zboží dodané prostřednictvím e-shopů), včetně prodeje dovezeného zboží na dálku. Pro takto rozšířený zvláštní režim jednoho správního místa je používán anglický termín One Stop Shop (zkráceně OSS).

Zvláštní režim jednoho správního místa vychází z pravidel zakotvených ve směrnici Rady 282/2011, je jednotně upraven ve všech členských státech Evropské unie a povinnost zavedení tohoto rozšířeného zvláštního režimu jednoho správního místa vyplývá ze směrnice Rady.

Použití zvláštního režimu jednoho správního místa je dobrovolné a záleží na volbě osoby dodávající zboží nebo poskytující služby, která se za splnění podmínek může k tomuto režimu registrovat.

Principem zvláštního režimu jednoho správního místa je, že dodavatel při použití tohoto režimu vykazuje a platí daň ze služeb nebo dodávek zboží, na které se režim uplatní, pouze v tom členském státu, ve kterém splnil podmínky pro použití tohoto zvláštního režimu a ve kterém se k režimu registroval.

Stát registrace ke zvláštnímu režimu jednoho správního místa je státem identifikace a je definován v § 110b odst. 1 zákona o DPH. Stát, ve kterém je místo plnění poskytované služby nebo dodávaného zboží, na které se zvláštní režim jednoho správního místa uplatní, je státem spotřeby.

Tím, že poskytovatel služeb nebo dodavatel zboží odvede u plnění, na která je uplatňován zvláštní režim jednoho správního místa daň z přidané hodnoty ve státě identifikace, splní svoje daňové povinnosti ve vztahu ke všem členským státům, ve kterých mají tato plnění místo plnění, tedy ve vztahu ke státům spotřeby.

Poskytovatel služeb nebo dodavatel zboží, který se registruje ke zvláštnímu režimu jednoho správního místa, tak splní své daňové povinnosti prostřednictvím státu identifikace, aniž by se musel z důvodu poskytnutí služeb nebo prodeje zboží na dálku registrovat k dani v jednotlivých státech spotřeby.

Osoba registrovaná ke zvláštnímu režimu jednoho správního místa vykazuje a odvádí daň splatnou v jednotlivých státech spotřeby prostřednictvím daňového přiznání, které podává v rámci zvláštního režimu jednoho správního místa ve státu identifikace.

Toto daňové přiznání je určeno pouze pro zvláštní režim jednoho správního místa. Plátce nebo identifikovaná osoba, kteří se zaregistrují k režimu jednoho správního místa, tak podávají zároveň běžné přiznání k dani z přidané hodnoty v rámci své běžné registrace k dani z přidané hodnoty a současně daňové přiznání určené pouze pro zvláštní režim jednoho správního místa.

Osoba registrovaná ke zvláštnímu režimu jednoho správního místa vypočítá daň podle sazeb a za použití ostatních pravidel pro uplatnění daně platných v členském státě místa plnění poskytovaných služeb nebo dodávaného zboží, tzn. za využití sazby a podle pravidel uplatňovaných ve státě spotřeby.

Stát identifikace předá informace z daňových přiznání podaných v rámci zvláštního režimu jednoho správního místa jednotlivým státům spotřeby a přerozdělí jim vybranou daň. Každý jednotlivý členský stát, ve kterém se nachází místo plnění poskytované služby nebo dodávaného zboží, na které se tento zvláštní režim uplatní, obdrží ze státu identifikace částku daně odpovídající sazbě daně státu spotřeby a hodnotě poskytnutých služeb nebo dodanému zboží, na které se zvláštní režim vztahuje a které mají v tomto státě místo plnění.

Pojem „daň“ používaný v zákoně o DPH v souvislosti se zvláštním režimem jednoho správního místa je vymezen jako peněžité plnění spravované v rámci režimu jednoho správního místa. Toto vymezení je provedeno z toho důvodu, že se zvláštní režim jednoho správního místa týká jak české daně z přidané hodnoty, tedy daně, která se uplatní na plnění zdaňovaná v rámci zvláštního režimu jednoho správního místa, která mají místo plnění v tuzemsku, tak daně z přidané hodnoty, která je v České republice vybírána, ale jedná se o daň států spotřeby, tzn. členských států, ve kterých se nachází místo plnění poskytovaných služeb nebo dodávaného zboží. Jedná se například o německou, slovenskou, polskou daň a další.

Prostřednictvím zvláštního režimu jednoho správního místa odvádí poskytovatel služeb a dodavatel zboží pouze daň z poskytnutí těch služeb a dodání toho zboží, na které lze zvláštní režim použít. Služby a dodání zboží, na které lze zvláštní režim jednoho správního místa použít, se souhrnně, podle § 110b odst. 2 zákona o DPH, označují jako vybraná plnění. Vzhledem k tomu, že každý z dílčích režimů lze použít na jiná plnění, jsou vybraná plnění pro každý dílčí režim definována samostatně.

Daň z ostatních uskutečněných plnění, na které se zvláštní režim jednoho správního místa nepoužije, odvádí jejich poskytovatel prostřednictvím své běžné registrace k dani a přiznání k dani z přidané hodnoty, které podává ve vazbě na tuto běžnou registraci.