Ochrana majetkových zájmů zaměstnavatele

Úvodem

Zaměstnavatelé porušují zákoník práce zejména tím, že stanoví postihy, které zákoník práce nezná (například pokuty), nebo že drobné prohřešky proti pracovní kázni řeší okamžitým (a tudíž v případě soudního sporu pro nepřiměřenost neplatným) zrušením pracovního poměru. Zákoník práce dnes umožňuje postihovat pracovní nekázeň buď ve mzdové oblasti (snížením pohyblivé složky mzdy) nebo skončením pracovního poměru výpovědí podle § 52 písm. g) ZP, nebo okamžitým zrušením pracovního poměru podle § 55 odst. 1 písm. b) ZP. Někdy zaměstnavatelé dokonce vyžadují zakotvení katalogu jednání, která jsou považována za porušení pracovní kázně, přímo v kolektivních smlouvách či pracovních řádech, což je samozřejmě nesprávné. Například nelze považovat za porušení pracovní kázně nedostatečné plnění uložených úkolů, které jsou předmětem výkonu práce zaměstnance. Toto by mělo být řešeno v oblasti hodnocení pracovní výkonnosti, tudíž v oblasti mzdové. Rovněž vznik povinnosti na náhradu škody ještě nemusí znamenat, že zaměstnanec porušil pracovní kázeň.

Pojem pracovní kázně není v zákoníku práce definován. Je třeba vyjít z toho, že porušení pracovní kázně je zaviněné porušení povinností vyplývajících z právních předpisů, vnitřních předpisů a závazných příkazů vedoucích zaměstnanců a principu subordinace s ostatními zaměstnanci.

Základní povinnosti zaměstnanců a vedoucích zaměstnanců jsou uvedeny v § 301 až § 304 ZP. Pokud jde o zavinění, je třeba vycházet z § 4 a § 5 trestního zákona (zákon č. 140/1961 Sb., ve znění pozdějších předpisů).

Zákoník práce rovněž nedefinuje pojmy „méně závažné porušení pracovní kázně“ a „závažné porušení pracovní kázně“. Je proto třeba vycházet vždy z konkrétních okolností každého jednotlivého případu s přihlédnutím k osobě zaměstnance a jeho pracovnímu zařazení. Soustavné méně závažné porušení pracovní kázně je vykládáno tak, že musí jít nejméně o tři taková porušení. Je třeba výslovně upozornit na skutečnost, že zákon nezná výpověď pro tzv. „ztrátu důvěry“.

V našem článku používáme termín „porušení pracovní kázně“ jako synonymum k používanému termínu ZP „porušování povinností vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci“.

 I. Povinnosti zaměstnanců

Loajalita zaměstnance

Základní povinnosti zaměstnanců vyplývající z pracovního poměru jsou stanoveny v § 301 ZP. Podle tohoto ustanovení jsou zaměstnanci povinni zejména:

• pracovat řádně podle svých sil, znalostí a schopností, plnit pokyny nadřízených vydané v souladu s právními předpisy a spolupracovat s ostatními zaměstnanci,
• využívat pracovní dobu a výrobní prostředky k vykonávání svěřených prací, plnit pracovní úkoly kvalitně a včas,
• dodržovat právní předpisy vztahující se k práci jimi vykonávané; dodržovat ostatní předpisy vztahující se k práci jimi vykonávané, pokud s nimi byli řádně seznámeni,
• řádně hospodařit s prostředky svěřenými jim zaměstnavatelem a střežit a ochraňovat majetek zaměstnavatele před poškozením, ztrátou, zničením a zneužitím a nejednat v rozporu s oprávněnými zájmy zaměstnavatele.

Povinnosti zaměstnanců mohou být stanoveny též v pracovní smlouvě nebo rozvedeny v pracovních řádech. Půjde o konkretizaci povinností uvedených v zákoníku práce. Pracovní řád ani pracovní smlouva nemohou však stanovit takové povinnosti, které by nebyly v souladu s ustanoveními zákoníku práce nebo s právním řádem vůbec.

Nejširší okruh povinností je obsažen v § 301 písm. a) ZP. Povinnost pracovat svědomitě a řádně znamená především včasné a kvalitní plnění pracovních úkolů. V této souvislosti připomeňme § 38 odst. 1 písm. b) ZP, podle něhož je zaměstnanec povinen ode dne, kdy vznikl pracovní poměr, konat práci podle pokynů zaměstnavatele osobně práci podle pracovní smlouvy ve stanovené pracovní době a dodržet pracovní kázeň. Rozsah povinností je tedy určen obsahem pracovní smlouvy, zejména sjednaným druhem práce (sjednanou funkcí). Vedoucí zaměstnanci jsou oprávněni dávat podřízeným zaměstnancům v rámci pracovní smlouvy závazné pokyny, ukládat jim konkrétní pracovní úkoly a řídit, organizovat a kontrolovat jejich práci.

Zásadní význam má též okruh povinností uvedených v § 301 písm. b) ZP – plně využívat pracovní doby a výrobních prostředků k vykonávání svěřených povinností. Povinnost využívat pracovní dobu zahrnuje v sobě též povinnost chodit včas do práce, dodržovat stanovené přestávky na jídlo, odcházet z práce až po skončení pracovní doby, nevynechávat bezdůvodně směny nebo jejich části a věnovat pracovní dobu plnění pracovních úkolů a nikoli vyřizování soukromých záležitostí.

Loajalita zaměstnance k zaměstnavateli se však projevuje především dodržováním povinnosti nejednat v rozporu s oprávněnými zájmy zaměstnavatele. Tyto oprávněné zájmy zaměstnavatele může zaměstnanec narušit svým chováním a jednáním, kterým např. negativně ovlivňuje postavení zaměstnavatele v hospodářské soutěži, při výkonu vlastnických práv, ochraně obchodního tajemství apod.

Pokud se týká oblasti BOZP, jsou povinnosti zaměstnance podrobněji rozebrány v § 106 ZP. Bližší konkretizace povinností, které musí zaměstnanec dodržovat, aby se nedostal do konfliktu s oprávněnými zájmy zaměstnavatele, může být uvedena v pracovním řádu, kolektivní smlouvě i v pracovní smlouvě. Porušení takto stanovených povinností může mít za následek pracovněprávní, ale i trestněprávní odpovědnost.

V případě, kdy dojde k porušení některé z výše uvedených povinností zaměstnance, to musí zaměstnavatel řešit. Podle intenzity míry porušení pracovní kázně zvolí prostředek – napomenutí, upozornění na možnost výpovědi, výpověď pro závažné porušení pracovní kázně dokonce okamžité zrušení pracovního poměru. Podrobnosti jsou uvedeny v kapitole VII. Porušení pracovní kázně.

Zvýšené povinnosti vedoucích zaměstnanců

Kromě základních povinností zaměstnanců uvedených v § 301 ZP, které se týkají všech zaměstnanců, mají zvýšené povinnosti vedoucí zaměstnanci. Definice pojmu vedoucí zaměstnanec byla koncepční novelou zákoníku práce legislativně-technicky zpřesněna ve vztahu k vedoucímu organizační složky státu, kterým je například člen vlády, který řídí ministerstvo. Vedoucími zaměstnanci zaměstnavatele se rozumějí zaměstnanci, kteří jsou na jednotlivých stupních řízení zaměstnavatele oprávněni stanovit a ukládat podřízeným zaměstnancům pracovní úkoly, organizovat, řídit a kontrolovat jejich práci a dávat jim k tomu účelu závazné pokyny. Vedoucím zaměstnancem je nebo se za vedoucího zaměstnance považuje rovněž vedoucí organizační složky státu.

Vedoucím organizační složky je totiž buď vedoucí správního úřadu, který je v pracovním poměru k České republice, nebo vedoucí organizační složky státu, kterým je člen vlády, jež v pracovním poměru není. Nyní platí, že vedoucími zaměstnanci zaměstnavatele se rozumějí zaměstnanci, kteří jsou na jednotlivých stupních řízení zaměstnavatele oprávněni stanovit a ukládat podřízeným zaměstnancům pracovní úkoly, organizovat, řídit a kontrolovat jejich práci a dávat jim k tomu účelu závazné pokyny. Vedoucím zaměstnancem je nebo se za vedoucího zaměstnance považuje rovněž vedoucí organizační složky státu.

Novela zákoníku práce se snažila odlišit vedoucí zaměstnance a běžné zaměstnance právě podle míry jejich odpovědnosti.

Je ale také třeba si uvědomit, že vedoucí zaměstnanec je skutečně ten, který řídí byť jen jednoho zaměstnance. Příkladem mohou být poradci, kteří de facto řídí jen sekretářku. I ti jsou ve smyslu § 11 ZP vedoucími zaměstnanci. Zákon jiné kritérium pro vedoucího zaměstnance, než že dotyčný vedoucí řídí dalšího zaměstnance, nestanoví.

Výčet povinností vedoucích zaměstnanců, nad rámec povinností uvedených v § 301 ZP, je uveden v § 302 ZP:

1. řídit a kontrolovat práci a pravidelně hodnotit poměr zaměstnanců k práci a k pracovnímu kolektivu a jejich pracovní výsledky,
2. co nejlépe organizovat práci,
3. vytvářet příznivé pracovní podmínky a zajišťovat bezpečnost a ochranu zdraví při práci,
4. zabezpečovat odměňování zaměstnanců podle tohoto zákona,
5. vytvářet podmínky pro zvyšování odborné úrovně zaměstnanců,
6. zabezpečovat dodržování právních a vnitřních předpisů,
7. zabezpečovat přijetí opatření k ochraně majetku zaměstnavatele.

Povinnosti vedoucích zaměstnanců jsou neoddělitelnou součástí jejich řídící práce. Z praxe asi každý ví, že ten, kdo řídí, odpovídá za úsek svěřený jeho vedení. To se vztahuje nejenom na plnění výrobních či jiných plánovaných úkolů, ale též na zajišťování příznivých pracovních podmínek, včetně BOZP.

Zákoník práce však pouze obecně vymezuje řídící povinnosti vedoucích zaměstnanců, v praxi by měl konkretizaci obsahovat vnitřní předpis zaměstnavatele (organizační řád nebo pracovní řád). Vhodná je v praxi i konkretizace povinností vedoucích zaměstnanců v pracovní náplni nebo v individuální smlouvě (pracovní či manažerské).

Péče o BOZP je nedílnou a rovnocennou součástí pracovních povinností vedoucích zaměstnanců na všech stupních řízení v rozsahu pracovních míst, která zastávají. Tyto zásady se mohou jevit se na první pohled jako obecné a zaměstnavatelům i zaměstnancům zcela samozřejmé, mají však obrovský význam pro praxi. V okamžiku, kdy vznikne škoda, ať již zaměstnanci či zaměstnavateli, je nedílnou součástí posouzení celkové situace a všech okolností i posouzení toho, jak byly dodrženy všechny zásady BOZP a jak na dodržení zásad BOZP dohlížel bezprostřední nadřízený, tedy vedoucí zaměstnanec zaměstnavatele. Z praxe známe, že právě porušení základních principů BOZP bývá v praxi nejčastějším důvodem vzniku škody ať na jedné či druhé straně pracovněprávního vztahu.

Nejvážnější důsledky má nedodržení zásad BOZP v případě vzniku pracovních úrazů a nemocí z povolání. Tehdy se zkoumá nejen důvod a příčiny škody, ale také, které zásady BOZP práci byly porušeny a do jaké míry a kterým účastníkem pracovněprávního vztahu. V případě vzniku pracovního úrazu (u nemoci z povolání to nepřichází víceméně v úvahu) se může zaměstnavatel tzv. deliberovat neboli zbavit své odpovědnosti za vzniklou škodu, a to buď zcela, nebo zčásti. Zcela se může zaměstnavatel zprostit odpovědnosti, prokáže-li se, že škoda vznikla tím, že postižený zaměstnanec svým zaviněním porušil právní, nebo ostatní předpisy anebo pokyny k zajištění BOZP, ačkoliv s nimi byl řádně seznámen a ...