Práce přesčas a noční práce (ONLINE ROZHOVOR)

V naší online poradně se budeme ve čtvrtek 10. února 2022 zabývat vším, co Vás bude zajímat kolem pracovní doby, přestože jsme jako téma dali „Práce přesčas a noční práce“.

Můžete se ptát na vše, co Vás zajímá v souvislosti s prací přesčas, noční prací, rozvržením pracovní doby, nepřetržitým odpočinkem, pracovními přestávkami či evidencí pracovní doby.

Téma „Práce přesčas a noční práce“ jsme zvolili proto, že se jedná o dva instituty mající závažný dopad na zdraví zaměstnance a potažmo na bezpečnost a ochranu při práci.

Ve smyslu definice pojmu práce přesčas obsaženého v ustanovení § 78 odst. 1 písm. i) ZP je prací přesčas práce konaná zaměstnancem na příkaz zaměstnavatele nebo s jeho souhlasem nad stanovenou týdenní pracovní dobu vyplývající z předem stanoveného rozvržení pracovní doby a konaná mimo rámec rozvrhu pracovních směn. U zaměstnanců s kratší pracovní dobou je prací přesčas práce přesahující stanovenou týdenní pracovní dobu, těmto zaměstnancům však práci přesčas nařídit nelze. Prací přesčas není, napracovává-li zaměstnanec prací konanou nad stanovenou týdenní pracovní dobu pracovní volno, které mu zaměstnavatel poskytl na jeho žádost.

Práci přesčas může zaměstnavatel nařídit jen ve výjimečných případech, jde-li o vážné provozní důvody, a to i na dobu nepřetržitého odpočinku mezi dvěma směnami, popřípadě za podmínek uvedených v § 91 odst. 2 až 4 ZP i na dny pracovního klidu. Nařízená práce přesčas nesmí u zaměstnance činit více než osm hodin v jednotlivých týdnech a 150 hodin v kalendářním roce. Toto ustanovení odpovídá požadavku směrnice 2003/88/ES, aby týdenní pracovní doba včetně práce přesčas nepřekročila 48 hodin. Je rovněž v souladu s Úmluvou Mezinárodní organizace práce č. 1, která upravuje zkrácení pracovní doby v průmyslu. Limity 150 hodin ročně a 8 hodin týdně jsou zvoleny jako optimální hranice zajišťující bezpečnost a ochranu zdraví. Nicméně je kladen důraz na to, že práci přesčas může zaměstnavatel zaměstnanci nařídit jen z vážných provozních důvodů, tím se vlastně ukládá zaměstnavateli, aby předem zvážil nezbytnost potřeby práce přesčas.

Případy, kdy lze nařídit práci přesčas, tj. na dny nepřetržitého odpočinku mezi dvěma směnami, případně na dny pracovního klidu nejsou proti staré právní úpravě měněny. K zachování minimální délky odpočinku mezi dvěma směnami v rozsahu 8 hodin viz výklad u ustanovení 90 ZP. Vzhledem k tomu, že nařízení práce přesčas např. na dny pracovního klidu je ve smyslu ustanovení § 99 ZP hromadnou úpravou pracovní doby, může ji zaměstnavatel, u kterého působí odborová organizace, provést jen s předchozím souhlasem odborové organizace.

Evropské právo klade zvláštní důraz na bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců. Z toho důvodu také snižuje délku pracovní doby i limity práce přesčas, řada zemí Evropské unie má délku pracovní doby včetně práce přesčas stanovenou na 45 hodin. Je na škodu věci, že u řady našich zaměstnanců přetrvává představa, že odměna za práci přesčas je nedílnou součástí jejich mzdy a jsou dotčeni, když jim ji zaměstnavatel, např. pro již vyčerpaný limit, koncem roku nemůže nařídit.

Je třeba, aby si zaměstnavatelé i zaměstnanci zvykli na to, že práce přesčas je skutečně mimořádný a výjimečný institut, který se zejména zaměstnavateli finančně nevyplácí.

Obdobně je to i s noční prací. Podle § 78 odst. 1 písm. j) ZP je noční prací práce konaná v noční době; noční doba je doba mezi 22. a 6. hodinou a podle písm. l) zaměstnancem pracujícím v noci zaměstnanec, který během noční doby pravidelně odpracuje nejméně 3 hodiny ze své pracovní doby v rámci 24 hodin po sobě jdoucích.

Tato právní úprava vychází jednak z Úmluvy Mezinárodní organizace práce č. 171 o noční práci, která byla do zákoníku práce zapracována již novelou starého zákoníku práce v roce 1994 a na jejímž základě Česká republika vypověděla zastaralou Úmluvu MOP č. 89 o noční práci žen, a dále ze směrnice č. 93/104/ES.

Článek 8 směrnice totiž požaduje, že pracovní doba zaměstnance pracujícího v noci nesmí překročit 8 hodin a čl. 2 směrnice definuje pojem zaměstnance pracujícího v noci, jak je shora uvedeno.

Vzhledem k tomu, že – jak jsme uvedli výše – se směrnice 2003/88/ES  v preambuli odvolává na rámcovou směrnici o BOZP, klade i směrnice o pracovní době důraz na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců tím, že stanoví v čl. 9, že „Členské státy přijmou nezbytná opatření k zajištění toho, aby

• měli noční pracovníci nárok na bezplatné posouzení svého zdravotního stavu před zařazením na noční práci a poté v pravidelných intervalech;
• byli noční pracovníci, kteří trpí zdravotními potížemi spojenými se skutečností, že vykonávají noční práci, převedeni, kdykoli je to možné, na práci ve dne, pro kterou mají předpoklady“.

Zaměstnavatel je povinen zajistit, aby zaměstnanec pracující v noci byl vyšetřen poskytovatelem pracovnělékařských služeb v případech a za podmínek stanovených pro pracovnělékařské služby zákonem č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách. Podle vyhlášky č. 79/2013 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách (vyhláška o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče), je noční práce považována za práci, jejíž součástí je riziko ohrožení zdraví a je zde zkrácená periodicita periodické prohlídky na jednou za 2 roky. 

O pracovní době a o všem dalším ze zákoníku, co by Vás zajímalo, bude naše online poradna 10. února 2022. Těšíme se na Vaše dotazy!

Na otázky k uvedenému tématu dostanete správnou odpověď, pokud se zeptáte našeho odborníka přímo v online rozhovoru:

Práce přesčas a noční práce (ONLINE ROZHOVOR)  

Archiv všech online rozhovorů najdete v záložce Daňová pohotovost nebo zde.