4.2 Rozvaha

Předchozí články k účetní závěrce byly zaměřeny na předuzávěrkové operace. Tento a další články budou věnovány jen účetní závěrce, tj. účetním výkazům, jejich sestavení a příkladům.

4.2 Rozvaha

4.3 Výkaz zisku a ztráty

4.4 Příloha

4.5 Přehled o peněžních tocích (cash flow)

4.6 Přehled o změnách vlastního kapitálu

4.7 Vypovídací schopnost účetních výkazů

4.2.1 Rozvaha - rozsah a kategorizace účetních jednotek

Účetní jednotky jsou povinny vést účetnictví v plném rozsahu (§ 9 odst. 1 ZoÚ).

Vést účetnictví ve zjednodušeném rozsahu, pokud není v ZoÚ stanoveno jinak, může účetní jednotka, pokud:

1. tak u příspěvkové organizace rozhodne její zřizovatel, nebo
2. je malou účetní jednotkou nebo mikro účetní jednotkou a nemá povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem.

Změny rozsahu vedení účetnictví lze uskutečnit jen k prvnímu dni účetního období následujícího po účetním období, ve kterém účetní jednotka zjistila nové skutečnosti.

Účetní jednotky, které vedou účetnictví ve zjednodušeném rozsahu:

• nemusí v účtovém rozvrhu členit účty na syntetické účty, postačuje účtování na úrovni účtových skupin daných přílohou č. 4 k prováděcí vyhlášce č. 500/2002 Sb., účtování v deníku mohou spojit s účtováním v hlavní knize – prakticky je tak umožněno „ruční“ vedení účetnictví, které lze vést i bez účetního programu,
• při ocenění majetku v rozvaze berou do úvahy pouze rezervy a opravné položky stanovené dle zákona o rezervách,
• majetek neoceňují reálnou hodnotou.

Účetní závěrka se sestavuje v plném rozsahu, ve zkráceném rozsahu ji mohou sestavit pouze účetní jednotky, které nejsou povinny mít účetní závěrku ověřenou auditorem.

Vyhláška č. 500/2002 Sb., k zákonu o účetnictví stanoví pro jednotlivé skupiny účetních jednotek podle kategorií účetních jednotek rozsah a způsob sestavení účetní závěrky v plném a ve zkráceném rozsahu. V jednotlivých přílohách této vyhlášky je definováno, „jak podrobně“ musíme rozvahu a výkaz zisku a ztráty vykazovat právě v závislosti na velikosti (kategorii) účetní jednotky. Základní úprava výkazu je stanovena § 5–19 vyhlášky č. 500/2002 Sb., k zákonu o účetnictví.

Rozvaha v plném rozsahu je definovaná v příloze č. 1 vyhlášky a sestavují ji účetní jednotky:

• velké,
• střední,
• malé – povinně auditované,
• mikro účetní jednotky – povinně auditované.

Účetní závěrka musí obsahovat také:

• obchodní firmu/název/jméno,
• sídlo/bydliště,
• identifikační číslo osoby,
• informaci o zápisu do veřejného rejstříku (uváděnou na obchodních listinách),
• právní formu,
• případnou informaci o tom, že je účetní jednotka v likvidaci,
• předmět podnikání (nebo činnosti), pro který byla zřízena,
• rozvahový den (okamžik), k němuž se účetní závěrka sestavuje,
• okamžik sestavení účetní závěrky,
• podpisový záznam.

Rozvaha (tzv. základní verze) ve zkráceném rozsahu obsahuje pouze položky označené písmeny.

Rozvaha je účetním výkazem, který je založen na principu bilancování. Majetek účetní jednotky je sledován souběžně ze dvou pohledů, tj. podle konkrétních forem majetku – aktiva a z hlediska zdrojů financování tohoto majetku – pasiva.

Základní bilanční rovnice: suma aktiv = suma pasiv

Rozvaha je výkazem stavovým. Představuje okamžikový stav majetku a zdrojů účetní jednotky, ve které ale stále probíhají nepřetržité změny. Rozvaha, která se sestavuje na počátku podnikání, je označována jako zahajovací. Na konci období se sestavuje konečná rozvaha, na počátku každého dalšího období se sestavuje počáteční rozvaha. Konečná rozvaha je shodná s počáteční rozvahou následujícího účetního období, tuto skutečnost označujeme jako bilanční kontinuitu, která patří mezi základní účetní zásady (§ 19 odst. 4 ZoÚ). Pokud dochází ke změně účetní metodiky, mění se struktura rozvahy a je nutno vypracovat tak zvaný převodní můstek, ve kterém je zdokumentována návaznost konečné a počáteční rozvahy, čímž je zabezpečena bilanční kontinuita.

Rozvahy sestavované v souvislosti s koncem účetního období se označují jako řádné rozvahy a rozvahy sestavované i k jiným datům se označují jako mimořádné rozvahy.

Podnikatelé, kteří vedou podvojné účetnictví, sestavují účetní závěrku v rozsahu daném kategorií, do které patří. Správné určení kategorie účetní jednotky je klíčové pro určení minimálního rozsahu, v jakém bude účetní závěrka ...