Co dělat, když zůstanu bez práce?

Současná situace je těžká a náročná nejen pro zdravotní sestry a doktory, ale i pro ostatní. Zejména je to tlak na všechny zaměstnance, a to zejména po psychické stránce. Jednou se svět zase vrátí do normálu a začne se kalkulovat. Stát bude počítat ekonomické následky svých opatření, zaměstnavatelé budou počítat ztráty způsobené vládními opatřeními a zaměstnanci možná už dnes přemýšlejí, co bude dál. Vrátí se do zaměstnání nebo zůstanou bez práce? A co budou dělat, když zůstanou bez práce? Jaký je vlastně postup?

Možnosti ukončení pracovního poměru

Pro zaměstnavatele bude velmi obtížná situace. Je možné, že omezení výroby, uzavření prodejny nebo hromadné náhrady mzdy i s podporou vlády budou mít pro zaměstnavatele značné ekonomické následky. U některých dokonce fatální či likvidační. Je také možné, že bude muset přijmout opatření ve snižování počtu zaměstnanců.

Kromě klasických způsobů ukončení pracovního poměru, ke kterým se dostaneme za chvíli, se může stát – a právě mimořádná situace, jako je koronavirus, to jen dokazuje – že se zaměstnavatel dostane buď mimořádně, nebo i sezónně do problémů s odbytem. Pak zaměstnavatel nemůže přidělovat zaměstnancům práci – jedná se o překážku na straně zaměstnavatele dle § 209 zákoníku práce. Jeho rozhodnutí tedy bude, že zaměstnance ponechá doma. To se děje většinou v případech, kdy zaměstnavatel za normálních okolností má dostatek práce a své zaměstnance potřebuje, ale z důvodu dočasného omezení odbytu nebo poptávky jim nedokáže práci nabídnout. Takové situaci se říká částečná nezaměstnanost. Zaměstnanci náleží náhrada mzdy ve výši 60 % průměrného výdělku. Zaměstnavatel stanoví buď vnitřním předpisem, nebo dohodou s odborovou organizací podmínky této nezaměstnanosti. Zde je pro zaměstnance důležité, že v takových případech není klasicky nezaměstnaný, takže zaměstnavatel za něj odvádí zákonné odvody a zaměstnanec se nemusí hlásit na úřadě práce. Pro zaměstnavatele to má výhodu v podobě snížení mzdy zaměstnancům a vyhnutí se vyplácení odstupného, když ví, že za pár týdnů či měsíců pro ně opět bude mít práci. Navíc úřad práce může po souhlasu vlády zaměstnavateli poskytnout příspěvek v době částečné nezaměstnanosti. Výše takového příspěvku činí pak 20 % průměrného výdělku zaměstnance, ale opět je limitovaný maximální hranicí, kterou je 0,125násobek průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí předcházejícího kalendářního roku (§ 115 zákona o zaměstnanosti). Pro rok 2020 činí tento výdělek maximální částku 4 179 Kč na jednoho zaměstnance.

Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, udává v § 48 několik možností skončení pracovního poměru. Podívejme se na některé z nich.

Dohoda je oboustranný právní akt, se kterým musí souhlasit obě strany. Pak pracovní poměr končí sjednaným dnem v písemné dohodě.

Výpověď může dát zaměstnavatel jen z konkrétních důvodů stanovených v § 52 zákoníku práce. Mezi těmito důvody je například výpověď z důvodu nadbytečnosti, z důvodu zrušení zaměstnavatele nebo jeho části či z důvodu přemístění zaměstnavatele. V takových případech zaměstnanci náleží odstupné ve výši trojnásobku jeho průměrného výdělku (závisí dle odpracované doby).

Okamžité zrušení pracovního poměru ze strany zaměstnavatele může být pouze a jen ze zákonem uvedených důvodů uvedených v § 55 zákoníku práce. Proto toto skončení pracovního poměru vzhledem k tíživé situaci ...