Evidence pracovní doby

Podle § 96 ZP platí, že zaměstnavatel je povinen vést u jednotlivých zaměstnanců evidenci s vyznačením začátku a konce

• odpracované :

• směny [§ 78 odst. 1 písm. c)],
• práce přesčas [§ 78 odst. 1 písm. i) a § 93],
• další dohodnuté práce přesčas (§ 93a),
• noční práce (§ 94),
• doby v době pracovní pohotovosti (§ 95 odst. 2),

• pracovní pohotovosti, kterou zaměstnanec držel [§ 78 odst. 1 písm. h) a § 95].

Na žádost zaměstnance je zaměstnavatel povinen umožnit zaměstnanci nahlédnout do jeho účtu pracovní doby nebo evidence pracovní doby a do jeho účtu mzdy a pořizovat si z nich výpisy, popřípadě stejnopisy na náklady zaměstnavatele.

1.     Evidence pracovní doby

Zaměstnavatel je povinen vést evidenci pracovní doby. Nevedení evidence pracovní doby je správním deliktem podle § 15 odst. 1 písm. l) a § 28 odst. 1 písm. l) zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce postižitelným pokutou až do výše 400 000 Kč. Účelem evidenční povinnosti uložené zaměstnavateli je zejména snaha zamezit obcházení pracovněprávních předpisů, a to snadnější kontrola jejich dodržování prostřednictvím evidence pracovní doby. Zaměstnavatel je povinen vést evidenci podle jednotlivých zaměstnanců, tedy každý zaměstnanec musí mít svůj individuální evidenční spis (účet). Z evidence musí vyplývat údaje o odpracované pracovní době, včetně práce přesčas a noční práce.

Evidenční povinnost se týká rovněž pracovní doby odpracované v době pracovní pohotovosti a doby pracovní pohotovosti jako takové.

Evidenční povinnost se však netýká prací konaných v pracovněprávních vztazích založených dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr (dohodou o provedení práce a dohodou o pracovní činnosti), což v praxi způsobuje vážné problémy, zejména při kontrole dodržování omezenosti pracovní odbyv těchto vztazích a pak i v nemocenském pojištění. Jak známo, u dohody o provedení práce platí, že rozsah práce, na který se dohoda o provedení práce uzavírá, nesmí být větší než 300 hodin v kalendářním roce. Zkontrolovat, že tento limit nebyl překročen, je v některých případech velice obtížné. Navíc pak vzniká problém, když by z dohody o provedení práce měl vzniknout nárok na náhradu mzdy z odměny při pracovní neschopnosti podle § 192 ZP nebo dokonce nárok na dávky nemocenského.

2.     Směna

Jak jsme uvedli výše, směnou část týdenní pracovní doby bez práce přesčas, kterou je zaměstnanec povinen na základě předem stanoveného rozvrhu pracovních směn odpracovat. Z uvedeného vyplývá, že není definičním znakem, že by celá směna musela být odpracována během 24 hodin po sobě jdoucích. Unijní úprava pracovní doby se totiž na režim pracovních směn nevztahuje. Nařízení vlády č. 589/2006 Sb., kterým se stanoví odchylná úprava pracovní doby a doby odpočinku zaměstnanců v dopravě stanoví, že délka směny zaměstnance pracujícího v noční době může činit nejvýše ...