Dne 1. 7. 2018 vstoupila v platnost Mnohostranná úmluva o implementaci opatření k boji proti snižování daňového základu a přesouvání zisků (Multilateral Convention to Implement Tax Treaty Related Measures to Prevent Base Erosion and Profit Shifting, dále jako „Úmluva MLI“), ke které se připojují státy z nejrůznějších koutů světa a přejímají její ustanovení a pravidla do svých systémů smluv o zamezení dvojímu zdanění. V dnešním článku se podíváme na rozsah použití Úmluvy MLI ve světě.
Poznámka: Historii vzniku dokumentu a podrobnějšímu výkladu jeho jednotlivých částí jsme se věnovali v předchozích dvou článcích, tj. „Mnohostranná úmluva MLI I.“ a „Mnohostranná úmluva MLI II.“ V rámci dalšího výkladu budeme předpokládat, že se čtenáři s těmito články seznámili či načerpali potřebné informace z jiných zdrojů.
Monitoring postupu přijímání Úmluvy MLI ve světě
Článkem 39 Úmluvy MLI byla tzv. depozitářem stanovena Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (Organisation for Economic Co-operation and Development, OECD), resp. její generální tajemník. Jeho úkolem je nejen ukládat a archivovat samotnou Úmluvu MLI včetně všech souvisejících protokolů (viz článek 38 Úmluvy) a ratifikačních listin jednotlivých signatářů Úmluvy, ale jsou mu uloženy i konkrétní oznamovací a administrativní povinnosti. Do jednoho měsíce je povinen oznámit stávajícím signatářům např. podpis, ratifikaci, přijetí nebo schválení Úmluvy MLI novým signatářem, uložení ratifikační listiny, provedení jakékoli změny MLI pozice některého ze signatářů (výhrady, oznámení) či jeho případné odstoupení.
Naposledy tak byla zveřejněna zpráva z 30. 9. 2021 informující o skutečnosti, že novým signatářem Úmluvy se téhož dne stala Namibie a ve dvou předcházejících dnech uložila do depozitáře své ratifikační listiny Andorra (29. 9. 2021) a Španělsko (28. 9. 2021). Předchozí zpráva z 11. 8. 2021 pak uváděla, že Singapur provedl změnu ve své MLI pozici. Je tedy jasné, že je třeba neustále sledovat nejen nové signatáře (popř. státy/jurisdikce, které projevily zájem se signatáři Úmluvy MLI stát), ale také průběžné změny u stávajících signatářů, neboť i drobná změna může mít značný dopad do pokrytých daňových smluv.
Dále vede depozitář OECD veřejně dostupné seznamy všech signatářů včetně zájemců o připojení se k Úmluvě MLI a seznamy tzv. pokrytých daňových smluv, výhrad a oznámení učiněných signatáři. Aktuálně je tak tedy monitorováno celkem 96 jurisdikcí, které se staly signatáři Úmluvy MLI. U každé z nich je uvedeno datum, kdy podepsaly Úmluvu MLI, uložily svou ratifikační listinu do depozitáře OECD a také informace, kdy v jejich případě vstoupí Úmluva MLI v účinnost. Všechny tyto seznamy jsou průběžně aktualizovány.
V dalším textu využijeme tyto informace OECD pro ilustraci rozšíření Úmluvy MLI ve světě.
Souhrnná rekapitulace
Podívejme se nejprve na souhrnné údaje o celkovém počtu 96 jurisdikcí a jejich rozložení po jednotlivých regionech světa. Následující tabulka uvádí, kolik signatářů z těchto regionů Úmluvu MLI podepsalo, uložilo své ratifikační dokumenty do depozitáře OECD a u kolika z nich je Úmluva již účinná.
Region
| Podepsalo
| Ratifikovalo
| Vstoupilo v platnost
|
Počet
| Podíl na celku
| Počet
| Podíl na celku*
|
Evropa
| 45
| 47 %
| 40
| 42 %
| 38
|
Střední východ
| 9
| 9 %
| 6
| 6 %
| 6
|
Asie a Oceánie
| 15
| 16 %
| 11
| 11 %
| 11
|
Amerika
| 13
| 14 %
| 7
| 7 %
| 7
|
Afrika
| 14
| 15 %
| 3
| 3 %
| 3
|
Celkem
| 96
| 100 %
| 67
| 70 %
| 65
|
Vysvětlivky*: Je počítáno z celkového počtu signatářů, kteří dokument podepsali, a nikoli z těch, kteří jej ratifikovali.
Zdroj: údaje OECD, zpracování vlastní
Jak je z tabulky patrné, nachází se nejvíce signatářů v Evropě a rovněž v tomto regionu Úmluvu MLI ratifikovalo nejvíce jurisdikcí a je v nich již účinná. Důvodem této skutečnosti je členství Evropské unie v uskupení G20, které bylo iniciátorem prací na tvorbě tzv. mnohostranného nástroje (Multilateral Instrument), jenž by omezil agresivní daňové plánování a zabránil zneužívání smluv o zamezení dvojímu zdanění, a které vyústily ve finální podobu Úmluvy MLI. Většina zemí Evropské unie (plus Velká Británie) tedy Úmluvu MLI implementovala a vstoupila u nich v platnost; výjimku představuje pouze Bulharsko, Itálie a Rumunsko, které sice dokument podepsaly (a to již v roce 2017), avšak dosud neratifikovaly. Tabulka níže rekapituluje stěžejní data k jednotlivým signatářům Evropské unie, přičemž pro srovnání a snadnější přehled připojujeme i data Velké Británie.
Jurisdikce
| Podepsáno
| Ratifikováno
| Platnost od
| Změna MLI pozice
|
Belgie
| 7. 6. 2017
| 27. 6. 2019
| 1. 10. 2019
|
|
Bulharsko
| 7. 6. 2017
|
|
|
|
Česká Republika
| 7. 6. 2017
| 13. 5. 2020
| 1. 9. 2020
|
|
Dánsko
| 7. 6. 2017
| 30. 9. 2019
| 1. 1. 2020
| 29. 6. 2021
|
Estonsko
| 29. 6. 2018
| 15. 1. 2021
| 1. 5. 2021
|
|
Finsko
| 7. 6. 2017
| 25. 2. 2019
| 1. 6. 2019
|
|
Francie
| 7. 6. 2017
| 26. 9. 2018
| 1. 1. 2019
| 22. 9. 2020
|
Holandsko
| 7. 6. 2017
| 29. 3. 2019
| 1. 7. 2019
|
|
Chorvatsko
| 7. 6. 2017
| 18. 2. 2021
| 1. 6. 2021
|
|
Irsko
| 7. 6. 2017
| 29. 1. 2019
| 1. 5. 2019
|
|
Itálie
| 7. 6. 2017
|
|
|
|
Kypr
| 7. 6. 2017
| ... |