Zdanění dividend

1 Zdanění příjmů z dividend u fyzických osob

Je-li vlastníkem akcií fyzická osoba, příjmy jí vyplacené z vlastnictví akcií podléhají zdanění daní z příjmů fyzických osob. Obecně náleží příjmy z dividend pod dílčí základ daně podle § 8 ZDP, tj. jsou příjmem z kapitálového majetku.

Pro správné zdanění dividend, resp. správné určení, které příjmy z dividend budou podléhat české dani z příjmů, je nutné nejprve správně určit daňový domicil (daňovou rezidenturu) poplatníka daně z příjmů fyzických osob. Daňový domicil může nabýt dvou hodnot:

• daňový rezident ČR,
• daňový nerezident ČR → daňový rezident jiného státu.

Za daňového rezidenta ZDP považuje toho, kdo má na území České republiky bydliště nebo se zde obvykle zdržuje.

Daňový rezident má daňovou povinnost, která se vztahuje na všechny jeho celosvětové příjmy. Daňový nerezident má daňovou povinnost, která se vztahuje na příjmy plynoucí ze zdrojů na území České republiky. Daňový rezident tedy bude zdaňovat dividendy, vyplacené mu společnostmi po celém světě, kdežto daňový nerezident jen dividendy vyplacené mu společností, která je českým daňovým rezidentem.

Většina států má stanovená pravidla zdanění příjmů z dividend obdobně a tak není těžké zjistit, že na zdanění příjmů z dividend si činí nárok, jak stát zdroje dividend, tak stát daňové rezidentury příjemce dividend. Obdobně mají státy stanovená pravidla daňové rezidentury a tak se může stát, že jeden poplatník je daňovým rezidentem více států.

Aby nedocházelo k těmto situacím, uzavírají mezi sebou státy mezinárodní smlouvy o zamezení dvojího zdanění. Jak jejich název napovídá, mají zabránit jednak tomu, aby byla jedna osoba zároveň daňovým rezidentem více států, a dále se v nich stanovují podmínky, za kterých může být ten který příjem ve smluvních státech zdaněn (resp. nezdaněn) či jak se zaplacená daň v jednom smluvním státě může zohlednit ve druhém smluvním státě.

1.1 Rozlišení státu podle zdroje příjmů z dividend

Postup zdanění příjmů z dividend se u fyzických osob liší v závislosti na tom, který stát je jejich zdrojem. Příjmy ze zdrojů na území České republiky jsou definovány v § 22 ZDP. Pokud je zdrojem Česká republika, jsou podle § 8 odst. 4 ZDP příjmy z dividend samostatným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou daně (15 %) podle § 36 odst. 2 ZDP. Příjmy z dividend ze zdrojů v zahraničí jsou, nesnížené o výdaje podle § 8 odst. 4 ZDP, součástí dílčího základu daně z příjmů z kapitálového majetku a budou zdaněny „běžnou“ 15% sazbou daně.

Nabízí se otázka, proč rozdělovat příjmy z dividend podle státu zdroje do základů daně dle § 5 a 36 ZDP, když jsou ve výsledku zdaněny stejnou sazbou daně. Pokud bychom i příjmy z dividend ze zahraničí zdaňovali srážkou u zdroje (což by bylo mimochodem značně obtížné vzhledem k faktu, že správce daně by neměl žádné nástroje, jak si ohlídat zahraniční poplatníky), nešlo by uplatnit například odvedenou daň v zahraničí v daňovém přiznání ke snížení tuzemské daňové povinnosti. Pokud by naopak příjem z dividend ze zdroje v České republice byl součástí dílčího základu daně dle § 8 ZDP, bylo by možné proti tomuto příjmu uplatnit nezdanitelné položky, jako například ztrátu z podnikání fyzických osob.

1.2 Zdanění zvláštní sazbou daně

Zvláštní sazbou daně se podle § 8 odst. 3 a 4 ZDP zdaňují pouze příjmy z dividend ze zdrojů v České republice. Zdanění zvláštní sazbou daně se též označuje pojmem „srážka u zdroje“. Tento termín vystihuje způsob, jakým je zdanění zvláštní sazbou daně provedeno. Povinnost provést srážku daně totiž dle § 38d odst. 1 ZDP leží na bedrech plátce daně.

Základem daně pro zvláštní sazbu daně je pouze samotný příjem, který se dále nijak nesnižuje, a to ani o nezdanitelné části základu daně dle § 15 ZDP.

Každý jeden příjem z dividend z jednotlivého cenného papíru (i v rámci stejného druhu od jednoho emitenta) je samostatným základem daně pro zvláštní sazbu daně a zaokrouhluje se na celé haléře dolů. Vypočtená srážková daň připadající na jednotlivý cenný papír se nezaokrouhluje, avšak celková částka daně sražená plátcem z veškerých příjmů z dividend plynoucích jednomu poplatníkovi z majetkových účastí v jedné akciové společnosti se zaokrouhluje na celé koruny dolů.

Nemůže zde tedy dojít k situaci, že výsledná daň bude nula, jako tomu je u příjmů z úroků na bankovních účtech při užití denního úročení vkladů klientů.

Srážku daně je plátce daně povinen provést při výplatě příjmů z dividend ve prospěch poplatníka. Protože mezi rozhodnutím valné hromady o výplatě dividend a jejich skutečným vyplacením mohou nastat poměrně dlouhé časové prodlevy, zavádí ZDP také maximální lhůtu, do které je plátce daně povinen srážku provést. U výplaty dividend ze zaknihovaných akcií musí být srážka provedena do ...