Nejčastější chyby v daňové evidenci

Úvod

Podle § 7b zákona o daních z příjmů (dále jen ZDP) se daňovou evidencí pro účely daní z příjmů rozumí evidence pro účely stanovení základu daně a daně z příjmů. Můžeme konstatovat, že daňová evidence je v podstatě obdobou jednoduchého účetnictví, je však značně jednodušší a méně náročná jak na administrativu, tak i na technické vybavení.

Daňová evidence zachycuje pouze peněžní toky, které bezprostředně souvisejí s podnikatelskou činností a stav majetku a dluhů podnikatele.

Obsahem daňové evidence jsou údaje o:

1. příjmech a výdajích v členění potřebném pro zjištění základu daně,
2. majetku a dluzích.

Zákon o daních z příjmů nepředepisuje formu vedení daňové evidence, pouze vymezuje, obdobně jako účetnictví, jednotlivé složky majetku, které podléhají daňové evidenci (§ 7b odst. 2) a stanoví metody oceňování majetku a dluhů (§ 7b odst. 3).

Zákon o daních z příjmů dále stanoví, že poplatník provede zjištění skutečného stavu zásob, hmotného majetku, pohledávek a dluhů k poslednímu dni zdaňovacího období, o čemž provede zápis a o případné rozdíly upraví základ daně a dále povinnost uchovávat daňovou evidenci ...