Daňová evidence – manka a škody

Úvod

Zákon o daních z příjmů v § 25 odst. 1 písm. n) uvádí, že za daňové výdaje nelze uznat manka a škody přesahující náhrady s výjimkou uvedenou v § 24; přičemž škodou se rozumí fyzické znehodnocení (poškození nebo zničení) majetku ve vlastnictví poplatníka, a to z objektivních i subjektivních příčin, pokud je majetek v důsledku škody vyřazen.

Manko pak představuje inventarizační rozdíl, kdy je skutečný stav nižší než účetní.

Inventarizace

Poplatníci, kteří vedou daňovou evidenci, mají podle § 7b odst. 4 ZDP za povinnost k poslednímu dni zdaňovacího období zjistit skutečný stav zásob, hmotného majetku, pohledávek a dluhů. O tomto zjištění provedou zápis a o případné rozdíly pak upraví základ daně.

Daňová uznatelnost

Za výše uvedené škody a manka se nepovažují technologické úbytky a úbytky vyplývající z přirozených vlastností zásob vznikající např. rozprachem či sesycháním v rámci technologických úbytků ve výrobním, zásobovacím a odbytovém procesu (jedná se o přirozené úbytky zásob materiálu, zboží, nedokončené výroby, polotovarů a hotových výrobků), ztratné v maloobchodním ...