Daňová evidence – nákup a prodej

Úvod

Nejdůležitější evidencí z hlediska daně z příjmů je u poplatníků, kteří vedou daňovou evidenci, jak vyplývá z § 7a ZDP, evidence příjmů a výdajů, v členění potřebném pro zjištění základu daně.

Pro evidenci nákupu a prodeje v daňové evidenci budeme v dalším textu užívat místo nákupu výraz výdej, neboť se jedná o vynaložení peněžních prostředků a místo prodeje příjem, kdy naopak peněžní prostředky získáváme.

Evidence příjmů a výdajů

Příjmy a výdaje evidujeme v daňové evidenci v deníku příjmů a výdajů, který se v praxi nejčastěji označuje jako peněžní deník. Zde se zapisují veškeré transakce týkající se příjmu nebo výdeje peněžních prostředků, a to na základě pokladních dokladů a bankovních výpisů, a to v okamžiku, kdy došlo ke skutečnému pohybu peněžních prostředků. Jedná se o příjmy a výdaje uskutečněné v hotovosti, či částky připsané nebo odečtené z běžného účtu.

Vzhledem k tomu, že ne všechny uskutečněné příjmy a výdaje jsou předmětem daně, je třeba příjem a výdej v peněžním deníku rozdělit na příjmy a výdaje, které se zahrnují do základu daně a na příjmy a výdaje, které naopak základ daně neovlivňují.