Nikdy nekončící český legislativní příběh: Další novela zákoníku práce na obzoru

JUDr. Vladimír Rejmont je absolventem jazykové větve Gymnázia J. K. Tyla v Hradci Králové, milovník latiny, historie, zeměpisu. Právo absolvoval na UK v Praze, jeho doktorandskou dizertační práci představoval rozbor trestních předpisů Josefa II., které přeložil z němčiny – švabachu – a to údajně jako první v tuzemsku. V současné době in-house counsel AK Allgaier, Jušta & Partner, s. r. o., Praha Data Protection Officer (DPO).

ÚVOD

Dostali jsme s kolegou důvěru seznámit laskavé čtenáře s další, dosti významnou novelou zákoníku práce. Budu analyzovat novelu bod po bodu, pár jich ovšem čtenář bude hledat marně – ony po dohodě zpracuje vážený pan kolega JUDr. Jouza (zkušební doba, výpovědní doby etc.). Gros, včetně filozofického úvodu, ovšem zůstalo na mně.

V hromadných sdělovacích prostředcích dostala probíraná novela další nový přívlastek, údajně jde nyní o tzv. novelu flexibilní. Pojďme se tedy přísným okem osoby působící i v podnikatelské sféře s novelou seznámit. Je možné, že dle postupu četby novely občas i odkáži na nový vpravdě návodný formulář, který připojím in fine.

Pramenem poznání je pro mě k datu zpracování článku – 25. 3. 2025 – senátní návrh, tisk č. 70. Účinnost novely je kolegy odhadována na 1. 6. 2025.

ZMĚNY V ZÁKONÍKU PRÁCE KROK ZA KROKEM

Dále již budu analyzovat vlastní text novely, budu samozřejmě upozorňovat nejen na texty nově zařazené, ale i na nově zrušené, vypuštěné. Nově zařazené zpravidla označím tučně. Zkratka „atd.“, kterou budu užívat na konci zákonných textů, naznačí laskavému čtenáři, že ještě následuje text další, ovšem novelou již nedotčený.

Občas kurzívou připojím kritický komentář. Dopředu opět netuším, jaké konkrétní formulace novela obsahuje, jen tuším, že to bude jistě „flexibilní“…Tak uvidíme!

VÝKON KOLIDUJÍCÍ PRÁCE

§ 34b odst. 2 zákoníku práce (dále již název zákona neuvádím…)

Zaměstnanec v dalším základním pracovněprávním vztahu u téhož zaměstnavatele tradičně nesmí vykonávat práce, které jsou stejně druhově vymezeny.

Praxe si s tím ovšem (jak známo) krásně poradila – např. 8 hodin pracuji jako svářeč v extrémně náročných podmínkách, ve 14.30 hod. si tzv. odpíchnu a od 14.31 hod. nastupuji v rámci DPP jako uklízeč špon – jistě dále poctivě svařuji, vše je jen hra…

Toto omezení nově již neplatí pro další právní vztah založený dohodou o provedení práce nebo dohodou o pracovní činnosti, které byly uzavřeny na dobu čerpání rodičovské dovolené nebo její části.

Budiž!

ŘETĚZENÍ DOB URČITÝCH

§ 39 odst. 2 řeší omezení řetězení dob určitých. Další pokus o vylepšení zní:

Pracovní poměr na dobu určitou smí být sjednán nejdéle na 3 roky a mezi týmiž smluvními stranami může být opakován nejvýše dvakrát; za opakování pracovního poměru na dobu určitou se považuje rovněž jeho prodloužení. Jde-li o náhradu za dočasně nepřítomného zaměstnance po dobu mateřské, otcovské a rodičovské dovolené a dovolené podle § 217 odst. 5, může být pracovní poměr na dobu určitou sjednáván bez omezení počtu opakování podle věty první. Celková doba trvání pracovních poměrů na dobu určitou podle věty první a druhé mezi týmiž smluvními stranami nesmí přesáhnout 9 let ode dne vzniku prvního pracovního poměru na dobu určitou. Jestliže od skončení předchozího pracovního poměru na dobu určitou uplynula doba 3 let, k předchozímu pracovnímu poměru na dobu určitou mezi týmiž smluvními stranami se nepřihlíží.

PŘEVEDENÍ NA JINOU PRÁCI

§ 41 odst. 1 písm. b)

Zde vidíme zásadní změnu – vypouští se text, dále škrtnutý:

b) nesmí-li podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb nebo rozhodnutí příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává, dále konat dosavadní práci pro pracovní úraz, onemocnění nemocí z povolání nebo pro ohrožení touto nemocí, anebo dosáhl-li na pracovišti určeném rozhodnutím příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví nejvyšší přípustné expozice.

Podle mé znalosti judikatury a literatury se jedná o reakci zákonodárce na kritiku, že důvod již výše uvedený nemá být nadále zařazen mezi důvody, kdy je zaměstnavatel automaticky povinen (složitě) zaměstnance převést na jiný druh práce.

ZAŘAZENÍ NA PŮVODNÍ PRACOVIŠTĚ

§ 47 je celý nově formulován takto:

(1) Zaměstnavatel je povinen zařadit zaměstnance na původní práci a pracoviště, nastoupí-li do práce po skončení

1. dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény,
2. mateřské dovolené nebo otcovské dovolené,
3. rodičovské dovolené přede dnem, kdy dítě dosáhne věku 2 let,
4. doby poskytování dlouhodobé péče v případech podle zákona o nemocenském pojištění,
5. doby ošetřování dítěte mladšího než 10 let nebo jiné fyzické osoby v případech podle zákona o nemocenském pojištění a doby péče o dítě mladší než 10 let z důvodů stanovených zákonem o nemocenském pojištění,
6. výkonu veřejné funkce,
7. činnosti pro odborovou organizaci, pro kterou byl uvolněn v rozsahu pracovní doby, nebo
8. vojenského cvičení nebo služby v operačním nasazení.

(2) Pokud původní práce odpadla nebo pracoviště bylo zrušeno, je zaměstnavatel povinen zaměstnance zařadit podle pracovní smlouvy.

Téma rozvázání pracovního poměru a odstupného přenechávám, jak již jsem výše ...