Pokud není daňový subjekt spokojen s rozhodnutím správce daně, může se pokusit bránit pomocí opravných prostředků. Tím nejdůležitějším je odvolání. Pravidly pro jeho podávání a projednávání se zabývá následující příspěvek.
I. Kdy se je možno odvolat?
Příjemce rozhodnutí se může odvolat proti rozhodnutí správce daně, pokud zákon nestanoví jinak.
Základní pravidla pro odvolání stanovuje § 108 a následující zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, v platném znění.
Odvolání patří mezi řádné opravné prostředky. Nejčastěji se daňové subjekty odvolávají proti platebním či dodatečným platebním výměrům, kterým jim je doměřována daň.
II. Lhůty pro podání odvolání
II.1 Do kdy podat odvolání?
Odvolání lze podat do 30 dnů ode dne doručení rozhodnutí, proti němuž odvolání směřuje, a to i před doručením tohoto rozhodnutí.
Příklad č. 1:
Firmě AAA byla dodatečným platebním výměrem doměřena daň z příjmů právnických osob ve výši 100 000 Kč. Dodatečný platební výměr jí byl zaslán do datové schránky. Firma si dodatečný platební výměr z datové schránky nevyzvedla.
Zde se uplatní fikce doručení dodatečného platebního výměru, která nastává po deseti dnech od dodání dodatečného platebního výměru do datové schránky firmy. Od fiktivního doručení běží třicetidenní lhůta pro podání odvolání.
Příklad č. 2:
Korporaci BBB, s. r. o., byla doručena zpráva o kontrole, ze které vyplývá, že jí bude doměřeno na DPH 50 000 Kč. Zpráva o kontrole ještě není rozhodnutím, proti kterému se je možno odvolat (tím je až (dodatečný) platební výměr). Pokud přesto ještě před doručením dodatečného platebního výměru firma podá odvolání, není to dle výše citovaného ustanovení na závadu. Je však nutné vzít v úvahu, že je v takovém odvolání nutno přesně specifikovat, proti čemu se daňový subjekt odvolává, protože např. obvykle nebude ještě znát jednací číslo platebního výměru, proti kterému se odvolává.
Příklad č. 3:
Pokud to zákon výslovně stanovuje, je v některých případech lhůta pro odvolání jiná, než uvedených 30 dní. Tak např. v případě odvolání proti rozhodnutí o přiznání nákladů řízení je možno se odvolat do patnácti dnů ode dne jeho doručení.
Dále je nutno vzít v úvahu, že tento text je věnován odvoláním podle daňového řádu. Ne všechny kontakty s finančním úřadem se však odehrávají v režimu daňového řádu. V některých případech se používá správní řád.
Příklad č. 4:
Finanční úřad uložil firmě VVV, a. s., pokutu za porušení zákona o omezení plateb v hotovosti, neboť překročila povolený denní limit hotovostních plateb. Tato pokuta se ukládá v režimu správního řádu a pro odvolání proti rozhodnutí o ní platí lhůta pouze 15 dnů.
II.2 Co když není odvolání podáno včas?
Příklad č. 5:
Živnostníkovi Janáčkovi byl do datové schránky 1. července dodán dodatečný platební výměr na daň z příjmů fyzických osob na 200 000 Kč. Pan Janáček byl na delší dovolené v zahraničí a do datové schránky se podíval až 1. září. Dodatečný platební výměr mu byl fikcí doručen po deseti dnech a poté běžela třicetidenní lhůta pro podání odvolání. Z uvedeného je zřejmé, že lhůta pro odvolání již marně uplynula.
Podcenění výše uvedeného může mít neblahé následky, protože v případě, že pan Janáček s doměřenou daní nesouhlasí, nemůže v daném případě již odvolání platně podat. Bohužel to zároveň znamená, že není možno podat ani žalobu k soudu, protože její základní podmínkou je, aby žalobce vyčerpal řádné opravné prostředky v linii finančních orgánů, tedy v daném případě právě odvolání. Hrozí tedy, že doměřenou výši daně by již nebylo možno zvrátit. (Daňový řád sice zná obnovu řízení či možnost přezkoumání daňových rozhodnutí, nicméně v prvním případě je velmi obtížné splnit podmínky pro obnovu řízení a na přezkoumání daňových rozhodnutí není právní nárok.)
II.2.1 Z judikatury
1. Nedodržení lhůty pro podání odvolání, zastavení řízení, nepřípustná žaloba (podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 3. dubna 2019 čj. 6 Afs 363/2018 – 22, ústavní stížnost odmítnuta usnesením Ústavního soudu ze dne 17. července 2019 čj. I. ÚS 1856/19, obdobně NSS ze dne 29. března 2019 čj. 2 Afs 400/2018 – 27, ústavní stížnost odmítnuta usnesením Ústavního soudu ze dne 12. června 2019 čj. II.ÚS 1827/19)
Žalobce se žalobou domáhal rozhodnutí žalovaného, jímž žalovaný podle § 113 odst. 1 písm. c) daňového řádu zamítl jako opožděné odvolání žalobce proti rozhodnutí žalovaného ze dne 9. 8. 2018 a řízení zastavil. Současně žalobce poučil, že proti tomuto rozhodnutí je ve lhůtě 30 dní ode dne jeho doručení možné podat odvolání.
Krajský soud v Praze odmítl pro nepřípustnost. Uvedl, že proti napadenému rozhodnutí o zastavení řízení bylo možné podat odvolání, o čemž byl ostatně žalobce v napadeném rozhodnutí řádně poučen. Žalobce je přitom před podáním žaloby povinen odvolání nejen podat, ale též vyčkat, než o něm příslušný orgán rozhodne. Teprve rozhodnutím odvolacího orgánu o odvolání je podmínka vyčerpání řádných opravných prostředků naplněna. Žaloba směřující přímo proti napadenému rozhodnutí je tedy v daném případě nepřípustná.
Žalobce podal kasační stížnost a dále argumentoval, že žalovaný zcela bezdůvodně zamítl navrácení lhůty pro odvolání stěžovatele, kdy důvody prominutí lhůty byly zjevné a byly řádně spolehlivě doloženy. V rámci žádosti o navrácení lhůty daňová poradkyně stěžovatele spolehlivě doložila, že těsně před koncem lhůty došlo k poruše na jejím počítači, kde má všechny své spisy, přičemž nemohla odvolání do merita řádně podat. Žalovaný žádost o navrácení lhůty zamítl bez ohledu na důsledky pro stěžovatele a záhy přistoupil k zastavení majetku stěžovatele exekučními příkazy. Tento stav je pro stěžovatele likvidační a znamená enormní majetkový zásah do osobního života nejen stěžovatele, ale i jeho dětí a partnerky, kdy tento stav uvrhne majetkově dobře situovaného člověka do pozice osoby v majetkové destituci. Stěžovatel též uvedl, že daňové doměrky žalovaného nejsou po právu, přičemž stěžovatel má řadu argumentů a důkazů k prokázání této skutečnosti, pokud mu bude umožněno uvedené námitky v rámci odvolání uplatnit. Stěžovatel je přesvědčen, že kdyby nedošlo k výše popsané situaci, došlo by k zvrácení meritorního rozhodnutí stěžovatele v rámci odvolání k Odvolacímu finančnímu ředitelství, nebo v rámci správní žaloby ke správnímu soudu.
Názor Nejvyššího správního soudu
Krajský soud žalobu odmítl nikoliv z důvodu, že by stěžovatel nebyl aktivně legitimován, ale z důvodu, že nevyčerpal řádné opravné prostředky. Podle § 68 písm. a) soudního řádu správního je žaloba proti rozhodnutí správního orgánu nepřípustná, „nevyčerpal-li žalobce řádné opravné prostředky v řízení před správním orgánem, připouští-li je zvláštní zákon.“
V posuzované věci stěžovatel napadl rozhodnutí, jimiž žalovaný (správce daně) pro opožděnost zamítl jeho odvolání a zároveň zastavil odvolací řízení. Správce daně tak využil oprávnění dle § 113 odst. 1 písm. c) daňového řádu, dle kterého „[s]právce daně, jehož rozhodnutí je odvoláním napadeno, odvolání zamítne a zastaví odvolací řízení, pokud je podané odvolání nepřípustné nebo bylo podáno po lhůtě.“ Podle § 109 odst. 1 přitom platí, že příjemce rozhodnutí (v tomto případě stěžovatel) se může odvolat proti rozhodnutí správce daně, pokud zákon nestanoví jinak. Podání odvolání proti rozhodnutí správce daně podle § 113 odst. 1 písm. c) daňového řádu tento zákon nevylučuje. Stěžovatel byl o možnosti podat odvolání řádně poučen. Nejvyšší správní soud se proto ztotožňuje se závěrem krajského soudu, že stěžovatel nevyčerpal možnost podat proti rozhodnutí žalovaného řádný opravný prostředek podle daňového řádu (odvolání), a proto nebyla jeho žaloba přípustná. V postupu krajského soudu přitom neshledal přepjatý formalismus.
Nejvyšší správní soud připomíná, že předmět tohoto řízení byl omezen na otázku, zda byla žaloba nepřípustná pro nevyčerpání opravných prostředků. Důvody, pro které stěžovatel nestihl podat odvolání včas, proto míjejí předmět tohoto řízení.
II.3 Je možno požádat o prodloužení lhůty pro podání odvolání?
Nikoli, lhůtu pro podání odvolání není možno prodloužit. Existuje ale jiná možnost. Jestliže daňový subjekt nestihl podat odvolání včas, může se pokusit požádat o tzv. navrácení lhůty v předešlý stav ve smyslu § 37 daňového řádu, a to do patnácti dnů od pominutí důvodu pro zmeškání původní lhůty a ne později než 1 rok od uplynutí zmeškané lhůty. Pokud jeho žádosti bude vyhověno, bude mu běžet nová lhůta pro podání odvolání.
Příklad č. 6:
Pan Novák byl hospitalizován delší dobu v nemocnici. Po svém návratu zjistil, že mu mezitím uplynula lhůta pro podání odvolání. Do patnácti dnů po návratu z nemocnice by tedy měl podat žádost o navrácení lhůty v předchozí stav.
III. Nemožnost platného podání odvolání
III.1 Co znamená věta: „Odvolání je nepřípustné, směřuje-li jenom proti odůvodnění rozhodnutí“?
Tato věta je běžnou součástí rozhodnutí správce daně a někdy zmate i méně zkušeného daňového poradce. Rozhodně neznamená, že by odvolání nebylo možné.
Příklad č. 7:
Firmě ZZZ, s. r. o., bylo doměřeno na DPH 100 000 Kč. V odůvodnění rozhodnutí správce daně bylo uvedeno, že tomu bylo tak proto, že zaměstnávala nekvalitní účetní, která neumí správně účtovat.
Pokud by se firma odvolávala jen proti tomu, že správce daně označil její účetní za nekvalitní, ale zároveň by nenapadala doměřenou daň samotnou, pak by šlo o nepřípustné odvolání. Není tedy možno napadat jen odůvodnění doměrku daně, je nutno zpochybnit i doměrek samotný.
III.2 Proti čemu se není možné odvolat?
Proti rozhodnutí označenému jako výzva, kterým správce daně vyzývá příjemce rozhodnutí k uplatnění práva nebo splnění povinností, se nelze samostatně odvolat, pokud zákon nestanoví jinak.
Příklad č. 8:
Odvolání proti výzvě je možné např. proti výzvě ručiteli k úhradě nedoplatku daně, protože to výslovně stanoví § 171 odst. 4 daňového řádu.
Příklad č. 9:
Správce daně u firmy, která nárokovala nadměrný odpočet DPH, zahájil postup k odstranění pochybností a poslal jí výzvu k odstranění pochybností. V případě, že jde o postup k odstranění pochybností, musí tato výzva obsahovat konkrétní pochybnosti správce daně. Ten však ve výzvě uvedl pouze, že má pochybnosti o tom, zda přijatá zdanitelná plnění byla využita v rámci ekonomické činnosti plátce, aniž by tyto pochybnosti blíže specifikoval. Zároveň je ovšem na předmětné výzvě uvedeno, že se proti ní není možno samostatně odvolat.
Řešení:
Samostatné odvolání skutečně není dle daňového řádu možné. Pokud však chce firma namítat nezákonnost výzvy, může využít stížnost dle § 261 daňového řádu, popř. rovnou podat žalobu k soudu na nezákonný zásah správce daně.
Příklad č. 10:
Firmě bylo doručeno oznámení o zahájení daňové kontroly. Ta však tvrdí, že kontrola je nezákonná, neboť je zahajována po uplynutí prekluzivní lhůty. Ani zde není odvolání proti zahájení kontroly možné. Daňový subjekt však může opět buď podat stížnost dle § 261 daňového řádu, nebo rovnou zásahovou žalobu ke krajskému soudu.
III.2.1 Z judikatury
1. Odvolání proti výzvám podaným současně s odvoláním proti dodatečnému platebnímu výměru (podle rozsudku Městského soudu v Praze ze ...
Souhlas s využíváním cookies
Vlastní nastavení cookies