Omezení provozu a činnosti zaměstnavatele a jeho důsledky pro zaměstnance

Úvodem

V našem dnešním článku se zaměříme na důsledky, které může znamenat pro zaměstnance dočasné nebo dlouhodobější omezení provozu zaměstnavatele.

Taková situace se může řešit dvojím způsobem, a to buď překážkou v práci na straně zaměstnavatele (což je pro zaměstnance výhodnější, protože zůstává zachován pracovní poměr), nebo skončením pracovního poměru.

Obecně k překážkám na straně zaměstnavatele

Pokud zaměstnavatel nepřiděluje nebo nemůže přidělovat zaměstnanci práci, a neplní tak jednu ze základních povinností, které pro něho vyplývají ze závazku (pracovního) mezi ním a zaměstnancem, jedná se o překážku v práci na straně zaměstnavatele. V porovnání s překážkami v práci na straně zaměstnance je třeba vyzdvihnout, že zaměstnanci po dobu trvání překážek v práci na straně zaměstnavatele vždy náleží finanční zabezpečení od zaměstnavatele, a to náhrada mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku či jeho části. Doba překážek v práci na straně zaměstnavatele je považována za výkon práce s výjimkou doby, po kterou byla práce přerušena pro nepříznivé povětrnostní vlivy.

Překážky v práci na straně zaměstnavatele lze v zásadě dělit na dvě základní skupiny, a to na:

1. na přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy nebo živelní událostí (§ 207 ZP),
2. jiné překážky v práci na straně zaměstnavatele (§ 208 až § 210).

Do jisté míry jsou specifické svojí úpravou (například ve vztahu k § 41 ZP), jakož i s ohledem na sníženou náhradu mzdy, na kterou má zaměstnanec nárok ze zákona (navýšení například na smluvním základě samozřejmě vyloučeno není), dvě překážky v práci na straně zaměstnavatele upravené v § 207 ZP, a to:

• prostoje – § 207 písm. a) ZP,
• přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy nebo živelní událostí – § 207 písm. b) ZP.

Množinu překážek v práci na straně zaměstnavatele odlišných od těch překážek v práci na straně zaměstnavatele, které jsou vymezeny v § 207 ZP, lze pak členit na:

• překážku z důvodu částečné nezaměstnanosti – § 209 ZP,
• dobu, která spadá do pracovní cesty zaměstnance, strávenou na pracovní cestě nebo na cestě mimo pravidelné pracoviště jinak než plněním pracovních úkolů – § 210 ZP,
• jiné překážky v práci na straně zaměstnavatele – § 208 ZP.

Jak jsme si uvedli úvodem, v našem pojednání se zaměříme na důsledky, které přicházejí v úvahu při omezení provozu nebo činnosti zaměstnavatele. Za takové situace přichází v úvahu některá z následujících třech překážek v práci na straně zaměstnavatele:

• prostoj – § 207 ZP,
• přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy nebo živelní událostí – § 207 ZP,
• překážka z důvodu částečné nezaměstnanosti – § 209 ZP.

Prostoje

Z textu zákona vyplývá, že o prostoj se jedná tehdy, pokud zaměstnanec (ač připraven a schopen konat práci) nemůže konat práci pro přechodnou závadu:

• způsobenou poruchou na strojním zařízení (zaměstnancem nezaviněnou),
• v dodávce surovin nebo pohonné síly,
• způsobenou chybnými pracovními podklady,
• jinými provozními příčinami.

V souladu s tradičním výkladem pojmu prostoj v českém pracovním právu lze konstatovat, že v případě prostoje by se mělo jednat o překážku v práci, která je svým charakterem náhlá, nepředvídatelná a přechodná, což ji odlišuje od ostatních překážek v práci na straně zaměstnavatele, mezi které je třeba zařadit i takové překážky, jako jsou pravidelné či plánované odstávky z důvodu oprav a revizí apod.

Obdobné (i když ne zcela totožné) ustanovení o prostoji obsahoval starý zákoník práce č. 65/1965 Sb., proto i okruh situací, které lze subsumovat pod prostoj, zůstává obdobný a lze v této otázce částečně přihlédnou i ke starší judikatuře.

Z důvodu prostoje může zaměstnavatel převést zaměstnance na jinou práci jen v případě, že zaměstnanec s převedením podle § 41 odst. 5 ZP souhlasí. Pokud za práci, na kterou byl zaměstnanec převeden, přísluší nižší mzda nebo plat, náleží zaměstnanci v tomto případě za dobu převedení doplatek ke mzdě nebo platu do výše průměrného výdělku, kterého dosahoval před převedením podle § 139 odst. 1 písm. d) ZP. Pokud k převedení nedošlo (například proto, že s ním zaměstnanec nesouhlasil nebo proto, že zaměstnavatel nemá práci, na kterou by zaměstnance převedl), přísluší zaměstnanci náhrada mzdy nebo platu ve výši nejméně 80 % průměrného výdělku.

Přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy

Je-li překážka v práci na straně zaměstnavatele způsobena přerušením práce nebo nepříznivými povětrnostními vlivy nebo živelní událostí, pak z tohoto důvodu přísluší zaměstnanci náhrada mzdy nebo platu ve výši nejméně 60 % průměrného výdělku, pokud nebyl převeden na jinou práci.

V případě, kdy jsou překážkou v práci nepříznivé povětrnostní vlivy, může zaměstnavatel zaměstnance převést na jinou práci podle § 41 odst. 5 ZP jen v případě, že zaměstnanec s převedením souhlasí, a pokud za práci, na kterou byl zaměstnanec se svým souhlasem převeden, přísluší nižší mzda nebo plat, náleží zaměstnanci doplatek ke mzdě nebo platu do výše průměrného výdělku, kterého dosahoval před převedením (tedy situace stejná s prostojem – viz výše).

V případě, kdy je překážkou v práci živelní událost, stanoví § 41 odst. 4 ZP, že zaměstnavatel může převést zaměstnance i bez jeho souhlasu na dobu nezbytné potřeby na jinou práci, než byla sjednána, jestliže to je třeba k jejímu odvrácení (stejné oprávnění má zaměstnavatel, je-li to třeba k odvrácení mimořádné události nebo jiné hrozící nehody nebo k zmírnění jejich bezprostředních následků).

V otázce možnosti zaměstnavatele „disponovat“ se zaměstnancem, se tedy oba případy překážek v práci na straně zaměstnavatele upravené v § 207 písm. b) ZP různí. Shodně jako v případě prostoje i v případě, kdy je nemožnost konat práci důsledkem nepříznivých povětrnostních vlivů, může zaměstnavatel zaměstnance převést na jinou práci, jen pokud zaměstnanec s převedením souhlasí, jak konečně vyplývá z § 41 odst. 5 ZP. V případě, kdy je překážka v práci důsledkem živelní události, upravuje § 41 odst. 4 ZP pro zaměstnavatele širší oprávnění a souhlas zaměstnance s převedením není (za podmínek daných zákonem) v takovém případě nezbytný.

I v tomto případě (živelní události), byl-li zaměstnanec převeden na jinou práci, než je sjednána, za kterou přísluší nižší mzda nebo plat, přísluší mu po dobu převedení ke mzdě nebo platu doplatek do výše průměrného výdělku, kterého dosahoval před převedením. Nemůže-li konat zaměstnanec práci v důsledku přerušení práce způsobeného nepříznivými povětrnostními ...