Penále stanovené bez výzvy k podání dodatečného daňového přiznání

V případě, že je daň doměřena v důsledku daňové kontroly, tak vzniká daňovému subjektu sankce povinnost uhradit penále, které je při doměření daně stanoveno ve výši 20 % z doměřené daně. Další stanovenou sankcí je úrok z prodlení za časové zpoždění v odvodu příslušné daňové povinnosti, pokud došlo k prodlení s úhradou. Lze dodat, že penále může být částečně prominuto, a to až do výše 75 %, k tomu však musí být splněny příslušné podmínky. Pokud ale nastane situace, že před zahájením daňové kontroly existovaly důvody pro vydání výzvy k podání dodatečného daňového tvrzení, tak sice tato skutečnost nemá vliv na účinky zahájení daňové kontroly, ale daňovému subjektu nevzniká povinnost uhradit penále z částky daně stanovené na základě takto zahájené daňové kontroly.

Tento článek se zabývá právě situací, kdy je penále stanoveno po daňové kontrole, přičemž ale měla být před zahájením daňové kontroly doručena výzva k podání dodatečného daňového přiznání. V článku je také obsažen rozbor rozsudku Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“), který tuto problematiku řeší.

1. Kde je obsažena právní úprava?

Penále patří podle § 2 odst. 4 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád (dále jen „daňový řád“), mezi příslušenství daně, kterým se rozumějí úroky, penále, pokuty a náklady řízení, pokud jsou ukládány nebo pokud vznikají podle daňového zákona. Pro úroky, penále a pokutu za opožděné tvrzení daně platí, že sledují osud daně. Právní úprava penále je obsažena zejména v § 251 daňového řádu. Daňovému subjektu pak vzniká povinnost uhradit penále z částky doměřené daně tak, jak byla stanovena oproti poslední známé dani, ve výši 20 %, pokud je daň zvyšována nebo pokud je snižován daňový odpočet, nebo ve výši 1 %, pokud je snižována daňová ztráta. Dále platí, že správce daně sníží penále ve výši 20 % o penále ve výši 1%, pokud povinnost k jeho úhradě vznikla z důvodu uplatnění ztráty v rozsahu snížení daňové ztráty, které bylo penalizováno. Dále platí podle § 236 odst. 1 daňového řádu, že pokud dojde u daně vybírané srážkou k doměření daně po zjištění správcem daně, vzniká k této částce povinnost uhradit penále podle ustanovení § 251 odst. 1 písm. a), tedy ve výši 20 %.

Další relevantní pravidlo pro penále obsažené v daňovém řádu je § 87 odst. 4 daňového řádu, který stanoví, že pokud dojde k zahájení daňové kontroly bez předchozí výzvy k podání daňového tvrzení, ačkoli byl naplněn důvod pro vydání této výzvy, nemá tato skutečnost vliv na účinky zahájení daňové kontroly, ale daňovému subjektu nevzniká povinnost uhradit penále z částky daně stanovené na základě takto zahájené daňové kontroly

Dále pro penále existují i speciální ustanovení, jako například § 104 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty (dále jen „zákon o DPH“ a „DPH“), která stanoví, že i když je DPH odvedena později a danou skutečnost zjistí správce daně při daňové kontrole, tak plátci DPH není stanoveno penále, ale bude stanoven pouze úrok z prodlení za časové zpoždění úhradě DPH. Dále je speciální ustanovení obsaženo i v § 38p zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (dále jen „ZDP“), stanovující, že pro účely výpočtu penále se vychází z částky daně tak, jak by byla stanovena oproti poslední známé dani, pokud by nebyly v rámci postupu vedoucího k doměření této daně z moci úřední dodatečně uplatněny vyšší částky odčitatelných položek podle § 34 ZDP.