Sankce po daňové kontrole

V případě, že je daň doměřena v rámci daňové kontroly po vyměření daně, tak stanoví správce daně navíc automaticky ze zákona sankce, které v případě dlouhotrvající daňové kontroly mohou naskákat na velmi zásadní částky. Úrok z prodlení roste v čase, a jelikož činí v současné době 8 % p. a. plus repo České národní banky, tak může za několik naskákat na závratné hodnoty. Výše penále je pak fixní ve výši 20 % doměřené daně. Je vhodné dodat, že penále a úroky z prodlení není možné z hlediska daňové uznatelnosti uznat za výdaje či náklady vynaložené k dosažení, zajištění a udržení příjmů pro daňové účely, takže celkový efekt může být ještě prohlouben. Sice lze dané sankce alespoň do určité míry promíjet, ale pro to musí daňový subjekt splnit řadu podmínek a dále musí správce daně posoudit danou situaci z hlediska zdrojového jednání jako způsobilou k promíjení.

Tento článek se zabývá právě sankcemi, které správce daně stanoví po doměření daně v rámci daňové kontroly a obsahuje také praktické příklady. K problematice jsou uvedeny také vybraná soudní rozhodnutí Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“).

1. Stanovení sankcí po daňové kontrole

Úrok z prodlení je stanoven v ustanoveních § 251a, § 251b a § 252 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád (dále jen „daňový řád“). Penále je pak stanoveno v § 251 daňového řádu. Daňová kontrola je ukončována doručením zprávy o daňové kontrole, v níž je však vyčíslena příslušná doměřená daň a je obsaženo odůvodnění vedoucí k doměření daně. Sankce jsou daňovému subjektu stanoveny až na základě dalších kroků a písemností doručených daňovému subjektu. Sankce jsou v rámci daňového řádu nastaveny poměrně ve vysokých procentních hodnotách a může se stát, že sankce budou vyčísleny i ve větší výši, než je samotná doměřená daňová povinnost. Proto by daňový subjekt měl zvažovat, zda byla daná sankce stanovena v souladu s pravidly daňového řádu a zda byla vypočtena ve správné výši. Případně je možné zkusit požádat o prominutí daných sankcí.