Posuzování zdravotní způsobilosti zaměstnance

Úvodem

Zákonem č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, jenž nabyl účinnosti 1. 4. 2012, byly v ČR institucionalizovány pracovnělékařské služby. Nešlo samozřejmě o novou úpravu. Již před 20 lety byla do zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, zavedena tzv. závodní preventivní péče, takže šlo do jisté míry o kontinuální návaznost. Obě tyto úpravy vycházejí z Úmluvy MOP č. 161 (1985) o závodních zdravotních službách, kterou ČR ratifikovala, a byla tudíž povinna legislativně provést. Zákon č. 373/2011 Sb. však zasadil pracovnělékařskou péči do kontextu v té době prováděné tzv. zdravotní reformy (sestávající ještě ze zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování, (zákon o zdravotních službách) a ze zákona č. 374/2011 Sb., o zdravotnické záchranné službě.

Následně po roce, tedy 1. 4. 2013 vstoupila v účinnost vyhláška č. 79/2013 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách (vyhláška o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče).

Pracovnělékařské služby jsou nedílnou součástí bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. V některých zemích ES dokonce mají zavedeny tzv. služby BOZP, pod které zahrnují spolupráci – osoby odborně způsobilé v prevenci rizik, lékaře poskytujícího pracovnělékařské služby (dále jen „PLS“) a zástupců zaměstnanců.

Vzhledem k tomu, že zavedení PLS provázela řada nejasností, jednak legislativních a nakonec i praktických, podíváme se na některé společně a upozorníme na to, co praxi v této oblasti vadí a co by mělo být při nejbližší příležitosti změněno.

Pro úplnost je třeba poznamenat, že v současné době se připravuje do legislativního procesu novela zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, (momentálně ji projednává Legislativní rada vlády) a na změny v ní provedené by měla navázat novela vyhlášky č. 79/2013 Sb. Nakonec by i na některé problémy spojené se závěry lékařských posudků pro pracovněprávní účely měla řešit novela zákoníku práce, která také vstoupila již do legislativního procesu. Obě novely by měly nabýt účinnosti ještě do voleb.

K významu lékařského posudku z hlediska práva

Z ustanovení § 41 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách (dále jen zákon č. 373/2011 Sb.), vyplývá, že součástí posudkové péče je mimo jiné posuzování

• zdravotní způsobilosti k práci nebo k výkonu služby na základě pracovnělékařské prohlídky; součástí posuzování zdravotní způsobilosti k práci nebo k výkonu služby je zejména posuzování zdravotní způsobilosti zaměstnanců,
• zdravotního stavu v souvislosti s nemocí z povolání nebo ohrožením nemocí z povolání,
• zdravotního stavu pro účely nemocenského pojištění a pro potřeby úřadu práce.

Z ustanovení § 42 zákona č. 373/2011 Sb. dále vyplývá, že lékařský posudek o zdravotní způsobilosti nebo o zdravotním stavu vydává poskytovatel na žádost pacienta, který je posuzovanou osobou, nebo jiné k tomu oprávněné osoby po posouzení zdravotní způsobilosti, popřípadě zdravotního stavu posuzované osoby, posuzujícím lékařem, a to na základě zhodnocení výsledků lékařské prohlídky, výpisu ze zdravotnické dokumentace vedené o posuzované osobě jejím registrujícím poskytovatelem a zdravotní náročnosti pro výkon práce, služby, povolání, vzdělávání, sportu, tělesné výchovy či jiné činnosti, pro kterou je osoba posuzována. Lékařské posudky se tedy vydávají při výkonu zdravotních služeb na základě posouzení zdravotního stavu posuzované osoby. Přitom se přihlíží i ke speciální úpravě v jiných právních předpisech, kterými jsou např. zákon č. 262/006 Sb., zákoník práce, zákon č. 561/2004 Sb., školský zákon, ve znění pozdějších předpisů, nařízení vlády č. 211/2010 Sb., o soustavě oborů v základním, středním a vyšším odborném vzdělávání, zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, zákon č. 361/2000 Sb., silniční zákon, vyhláška č. 277/2004 Sb., o zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel, a dalším.

Zákon č. 373/2011 Sb. touto právní úpravou v podstatě plynule navazuje na předchozí právní úpravu obsaženou v zákoně č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, a na zavedenou medicínskou praxi. Z právního hlediska lékařský posudek nikdy nebyl a ani podle stávající právní úpravy není právním úkonem, z kterého by pro uchazeče o zaměstnání nebo pro zaměstnance vyplývaly nějaká práva nebo povinnosti. Lékařský posudek je pouhým předpokladem k dalšímu právnímu jednání zaměstnavatele.

Tento závěr vyplývá mimo jiné i z konstantní judikatury, nález Ústavního soudu Pl. ÚS 11/08 ze dne 23. září 2008 v této souvislosti uvádí „Posudek vydaný zařízením závodní preventivní péče (pozn. nyní pracovnělékařských služeb) o způsobilosti k práci určitého zaměstnance není aktem vrchnostenského orgánu nadaného právem rozhodovat o právech a povinnostech, ale jde o odborné stanovisko lékaře, který zákonem předvídaným a vyžadovaným způsobem poskytuje součinnost zaměstnavateli. Ten je pak teprve tím, kdo na podkladě zjištění a závěrů lékaře činí konkrétní úkony v rámci pracovněprávního vztahu, kterými zasahuje právní sféru zaměstnance. Podle názoru Ústavního soudu je posudek o zdravotním stavu souhrnem medicínských či biofyzikálních zjištění, k nimž dospěje posuzující lékař použitím exaktních přírodovědeckých metod. Tato činnost nemá nic společného s výkladem obecné právní normy a její následnou aplikací na zjištěný faktický stav. Jako rozhodnutí lze posudek vnímat jen v nejobecnějším smyslu toho slova, tedy že lékař při posuzování zdravotního stavu volí (rozhoduje) mezi tím, zda aktuální zdravotní stav zaměstnance umožňuje vykonávat dosavadní práci či nikoliv. Jinak platí, že o zdravotním stavu se nerozhoduje, ten se zjišťuje.“

Podle dříve platné právní úpravy obsažené v § 77 zákona o péči o zdraví lidu, stejně jako dnes v § 42 zákona č. 373/2011 Sb. vydávají zdravotnická zařízení prostřednictvím lékařů nebo klinických psychologů lékařské posudky, a to na základě posouzení zdravotního stavu pacienta či zaměstnance. Tyto osoby se mohou proti tvrzené nesprávnosti bránit návrhem na přezkoumání lékařského posudku podaným vedoucím příslušného zdravotnického zařízení. Není-li návrhu vyhověno, je postoupen jako odvolání správnímu orgánu, který vydal rozhodnutí o registraci daného zdravotnického zařízení nebo je zřizovatelem tohoto zdravotnického zařízení. Správní úřad odvolání zamítne a napadený lékařský posudek potvrdí, anebo napadený lékařský posudek zruší a vrátí věc zdravotnickému zařízení, které tento posudek vydalo, k vydání nového lékařského posudku na základě nového, popřípadě ...