Povinnosti vedoucích zaměstnanců v oblasti BOZP

Vedoucí zaměstnanci

Obecně platí, že právní úkony v pracovněprávních vztazích činí především sám zaměstnavatel. To znamená, že v případě, kdy se jedná o zaměstnavatele fyzickou osobu, činí právní úkony především sama. U zaměstnavatele právnické osoby je situace poněkud odlišná, tam vlastním jednáním právnické osoby je jednání jejího statutárního orgánu. Podle § 164 OZ člen statutárního orgánu může zastupovat právnickou osobu ve všech záležitostech.

Zákoník práce v ustanovení § 11 stanoví, že vedoucími zaměstnanci zaměstnavatele se rozumějí zaměstnanci, kteří jsou na jednotlivých stupních řízení zaměstnavatele oprávněni stanovit a ukládat podřízeným zaměstnancům pracovní úkoly, organizovat, řídit a kontrolovat jejich práci a dávat jim k tomu účelu závazné pokyny. Vedoucím zaměstnancem je nebo se za vedoucího zaměstnance považuje rovněž vedoucí organizační složky státu.

Tuto definici pojmu vedoucí zaměstnanec vyprecizovala tzv. koncepční novela zákoníku práce (zákon č. 365/2011 Sb.), která se snažila odlišit vedoucí zaměstnance a zaměstnance běžné právě podle míry jejich odpovědnosti. Původně se navrhovalo místo pojmu „vedoucí zaměstnanec“ zavést pojem „klíčový zaměstnanec“, aby se mohlo upravit zákonem postavení zaměstnanců zaměstnavatelů v podnikatelské sféře, kteří plní úkoly podstatně ovlivňující chod zaměstnavatele, a aby pracovní místa, na kterých jsou tyto úkoly plněny, si mohl vymezit zaměstnavatel podle svých konkrétních podmínek. Zaměstnanec by se měl stát klíčovým zaměstnancem na základě ujednání v pracovní smlouvě a zákon by upravil některé specifické prvky jejich postavení, např. možnost sjednat delší zkušební dobu. Nakonec bylo ponecháno staré pojmosloví, ale vedoucím zaměstnancům se skutečně přidaly další povinnosti.

Je ale také třeba si uvědomit, že vedoucí zaměstnanec je skutečně zaměstnanec, který řídí byť jen jednoho zaměstnance. To je důležité u vysokých manažerů, poradců apod., kteří de facto řídí jen sekretářku. I ti jsou ve smyslu § 11 ZP vedoucími zaměstnanci.

Na dotaz z praxe jestli se považuje se za vedoucího zaměstnance poradce generálního ředitele, který řídí sekretářku, ale jen de facto po polovinu pracovní doby, protože sekretářka je společná pro dva poradce, je pak jednoduchá odpověď. Ano, považuje se za vedoucího zaměstnance, protože zákon jiné kritérium, než že dotyčný vedoucí řídí dalšího zaměstnance, nestanoví.

V nyní platném znění zákoníku práce se již nepojednává o osobách pověřených, jako tomu bylo ve starém zákoníku práce. Zákoník práce je založen na principu subsidiarity k občanskému zákoníku neupravuje právní postavení zaměstnavatelů – právnických osob, to se řídí občanským zákoníkem. Proto také právní postavení tzv. statutárních orgánů a pověřených osob se řídí občanským zákoníkem. Podle ustanovení § 166 OZ právnickou osobu zastupují její zaměstnanci v rozsahu obvyklém vzhledem k jejich zařazení nebo funkci; přitom rozhoduje stav, jak se jeví veřejnosti.

Z uvedeného vyplývá, že místo zaměstnavatele mohou právně jednat v pracovněprávních vztazích i osoby zaměstnavatelem pověřené, byť to zákoník práce výslovně neupravuje. Tyto osoby jsou zaměstnanci zaměstnavatele, zejména vedoucí organizačních útvarů. Jako orgány zaměstnavatele jsou oprávněni jménem zaměstnavatele právně jednat jen v mezích svých funkcí stanovených organizačními předpisy. V tom spočívá i rozsah jejich pověření. Oprávnění pověřených zaměstnanců k právnímu jednání je vždy omezené ve srovnání s postavením statutárních orgánů.

Statutární orgány a pověření zaměstnanci jsou tedy upraveni občanským zákoníkem a kromě nich si zákoník práce upravuje kategorii vedoucích zaměstnanců zaměstnavatele. Vedoucími zaměstnanci zaměstnavatele ve smyslu zákoníku práce jsou jiní zaměstnanci, zejména vedoucí organizačních útvarů, jejichž funkce vyplývá z organizačních předpisů, jakož i další zaměstnanci, kteří jsou pověřeni vedením na jednotlivých stupních řízení u zaměstnavatele. Tyto osoby jsou oprávněny stanovit a ukládat podřízeným zaměstnancům pracovní úkoly, organizovat, řídit a kontrolovat jejich práci a dávat jim k tomuto účelu závazné pokyny.

Před časem Nejvyšší soud ČR vysvětlil meze oprávnění vedoucích zaměstnanců podle ZP v rozhodnutí NS 21 Cdo 1527/2003 (R 96/2006) – „Vedoucím zaměstnancem ve smyslu zákoníku práce je pouze zaměstnanec, kterému je na základě pověření zaměstnavatele podřízen nejméně jeden další zaměstnanec, jemuž je v rozsahu pověření oprávněn průběžně a soustavně stanovit a ukládat pracovní úkoly, organizovat, řídit a kontrolovat jeho práci a dávat mu k tomu účelu závazné pokyny; tyto podmínky nesplňuje zaměstnanec, kterému je ve vztahu k zaměstnancům zaměstnavatele svěřeno oprávnění jednorázovým opatřením zastavit výkon určité činnosti pro případ, dojde-li v budoucnu k předpokládané situaci, o níž není předem jisto, že nastane“ a v rozhodnutí NS 21 Cdo 1863/2003 (C 2512) – „ Pro posouzení, zda se jedná o vedoucího zaměstnance, není podstatné (určující), jakým způsobem je jeho funkce (pracovní místo) formálně označena, nýbrž zda jsou mu podřízeni zaměstnanci, jimž je oprávněn vydávat závazné pokyny. Pro posouzení postavení zaměstnance z tohoto hlediska je rozhodující, zda stav nadřízenosti funkce zastávané zaměstnancem vůči jiným funkcím je konstituován právním předpisem anebo vnitřním organizačním předpisem upravujícím organizační strukturu zaměstnavatele; při splnění této podmínky není právní postavení vedoucího zaměstnance dotčeno, jestliže pracovní místa, která jsou mu podle organizačního předpisu (organizačního aktu řízení) podřízena, fakticky (ještě) nejsou obsazena“.

Pojem vedoucí zaměstnanci zaměstnavatele zahrnuje všechny zaměstnance zaměstnavatele, kteří jsou oprávněni vedením na jednotlivých stupních řízení u zaměstnavatele, tedy nejen ty, kteří jsou oprávněni činit jménem zaměstnavatele právní jednání vyplývající z jejich funkcí stanovených organizačními předpisy, ale veškeré zaměstnance, kteří jsou oprávněni stanovit a ukládat podřízeným zaměstnancům pracovní úkoly, organizovat, řídit a kontrolovat jejich práci a dávat jim k tomu účelu závazné pokyny. Vedoucím zaměstnancem může být pouze takový zaměstnanec, kterému je podřízen alespoň jeden další zaměstnanec. Přitom pro vymezení pojmu vedoucího zaměstnance není nezbytné, aby byl oprávněn ...