Obsah:
- Úvodem
- Hlavní důvod nové právní úpravy
- Cíl nové právní úpravy
- Současná právní úprava
- Vyhrazená technická zařízení
- Pověřená organizace
- Odborná způsobilost pro vyhrazená technická zařízení
- Povinnosti právnických a fyzických osob po dobu provozu VTZ
- Kontrolní činnost SUIP na úseku vyhrazených technických zařízení
- Přechodná ustanovení
Úvodem
Dne 30. června 2021 byl publikován ve Sbírce zákonů zákon č. 250/2021 Sb., o bezpečnosti práce v souvislosti s provozem vyhrazených technických zařízení a o změně souvisejících zákonů.
Jedná se o novou kodifikaci podmínek práce s vyhrazenými zařízeními. Zákon sám vychází z věcného záměru schváleného vládou usnesením ze dne 9. července 2008 č. 841, což znamená, že se připravoval více jak deset let. Nakonec i Poslanecká sněmovna návrh zákona projednávala více jak rok, v prvním čtení jej projednávala již v lednu 2020. Jedná se totiž o značně složitou problematiku, náročnou nejen z hlediska technického, ale hlavně z pohledu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.
Zákon se týká zdvihacích, elektrických, plynových a tlakových zařízení, která při nesprávném použití nebo nevhodném provozování představují závažné ohrožení životů, zdraví nebo životního prostředí. Nová norma kromě jiného ruší více jak 50 let platný zákon o státním odborném dozoru nad bezpečností práce z roku 1968.
Praxe tento nový zákon velice vítá, protože vychází z poznatků z praktického zajišťování bezpečnosti a ochrany zdraví při práci při zajišťování bezpečnosti provozu vyhrazených technických zařízení, které představují vysoké riziko ohrožení životů a zdraví osob.
Nejde o zákon, který by měnil bezpečnost a ochranu práce, ale jde o změnu technických standardů. Zavádění nových technologií v praxi totiž naráží na zastaralé požadavky vyhlášek a technických norem.
Konkrétní zařízení, která představují zvýšenou míru ohrožení života, zdraví a bezpečnosti fyzických osob, bude vláda stanovovat nařízením. Stejně tak stanoví i požadavky na jejich bezpečnost, umístění, montáž nebo revize. Novou povinností, kterou zákon zavádí, je ohlašování závažných nehodových situací u technických zařízení, kde zjevná škoda na majetku překročí pět milionů korun, pokud vznikla v souvislosti s provozem uvedených zařízení nebo pokud jsou tato zařízení přímo příčinou havárie. Provozovatelé budou muset hlásit havárie bez zbytečného odkladu oblastnímu inspektorátu práce podle místa, kde se havárie stala.
Zákon vymezuje také postavení kontrolního orgánu, kterým je Státní úřad inspekce práce, a takzvané pověřené organizace, kterou je v současnosti Technická inspekce ČR.
Poslanci odložili účinnost nového zákona až na 1. červenec 2022, aby vláda měla dostatek času na přípravu potřebných vyhlášek a zaměstnavatelé aby měli dostatek času na přípravu na nová pravidla.
Zákon sám ještě novelizuje tři zákony, a to
- zákon č. č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky,
- zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce,
- zákon č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.
Nové povinnosti stanovené zákonem budou konkretizovány v příslušném prováděcím právním předpisu podle jednotlivých druhů vyhrazených technických zařízení. Proto byla také lhůta legisvakance stanovena až do 1. července 2022.
Některé prováděcí právní předpisy (vyhlášky) vydané podle příslušných ustanovení dosavadní platné právní úpravy byly na přechodnou dobu (do vydání nových prováděcích právních předpisů) uznány za prováděcí právní předpisy podle nového zákona a zákona č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.
Hlavní důvod nové právní úpravy
Návrh nového zákona o bezpečnosti práce v souvislosti s provozem vyhrazených technických zařízení nesl původně název „Návrh zákona o bezpečnosti provozu vyhrazených technických zařízení“. To proto, že – jak jsme uvedli výše – se zákon týká zajišťování bezpečnosti provozu na tzv. vyhrazených technických zařízeních (v praxi zvaných jednoduše „VTZ“),
V oblasti bezpečnosti provozu technických zařízení jde především o velmi specifické druhy zařízení, a to o technická zařízení s vyšší mírou ohrožení života a zdraví. Tato specifická skupina zařízení je předmětem právních úprav v gesci několika rezortů (Ministerstva práce a sociálních věcí, Ministerstva obrany, Ministerstva vnitra, Ministerstva dopravy) a ústředních správních orgánů (Státního úřadu pro jadernou bezpečnost a Českého báňského úřadu).
Bližší specifikace a jejich určení stanovují především prováděcí předpisy k zákonu č. 266/1994 Sb., o dráhách, zákonu č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, zákonu č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky, zákonu č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce, a zákonu č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů.
Společným jmenovatelem všech takových zařízení je jednotné stanovení jejich druhů, pro které jsou resortními právními předpisy určovány závazné požadavky a podmínky pro jejich bezpečný provoz. Jedná se o elektrická, zdvihací, plynová a tlaková zařízení. Pro úplnost je vhodné dodat, že v právních předpisech v působnosti Ministerstva dopravy, Ministerstva obrany, Českého báňského úřadu a Státního úřadu pro jadernou bezpečnost je tato skupina zařízení ještě rozšířena o další druhy zařízení určených pro specifické účely a prostředí. Na tato vyhrazená technická zařízení se vztahuje povinnost provádět pravidelné revize a kontroly v periodických cyklech, které blíže specifikují další legislativní požadavky a normy. O vykonaných revizích je vystavena revizní zpráva, která musí být uchována a na vyžádání kontrolního orgánu předložena. Revize a zkoušky smí provádět pouze příslušný revizní technik.
Přijetí nové právní úpravy uspíšilo také přijetí nové právní úpravy v oblasti uvádění výrobků na trh, kterou byly transponovány předpisy Evropského společenství. Jedná se o zákon č. 90/2016 Sb., o posuzování shody stanovených výrobků při jejich dodávání na trh. Tento zákon s účinností od 15. 4. 2016 zapracovává příslušné předpisy Evropské unie o společném rámci pro uvádění výrobků na trh a upravuje postup státních orgánů při ochraně trhu před výrobky, které by mohly ohrozit život, zdraví, majetek nebo životní prostředí nebo jiný veřejný zájem.
Zákon přitom také navazuje na rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 768/2008/ES o společném rámci pro uvádění výrobků na trh, ale především je určen k transpozici evropských směrnic nového legislativního rámce (tzv. NLF) z oblasti dodávání výrobků na trh. Zmíněná evropská legislativa, na niž ta česká navazuje, je reálným projevem NLF pro oblast uvádění výrobků na trh. V této souvislosti jsou klíčová evropská nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 764/2008 ze dne 9. července 2008, kterým se stanoví postupy týkající se uplatňování některých vnitrostátních technických pravidel u výrobků uvedených v souladu s právními předpisy na trh v jiném členském státě a kterým se zrušuje rozhodnutí č. 3052/95/ES a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 765/2008 ze dne 9. července 2008, kterým se stanoví požadavky na akreditaci a dozor nad trhem týkající se uvádění ...