Problematika registrace k DPH aktuálně v roce 2018

Poslední měsíce roku 2017 byly ve znamení zdlouhavých procedur při registraci osoby povinné k dani k DPH ze strany správců daně. Dokonce i podnikatelé, kteří se stali plátci DPH ze zákona, (překročením limitu obratu l mil. Kčpodle § 6 a § 4a ZDPH) se setkávali často s požadavky správců daně na prokazování, že vykonávají ekonomickou činnost, ačkoliv například již několik let podávali přiznání k dani z příjmů a vyúčtování ze závislé činnosti zaměstnanců. Ve výzvách správců daně byly kladeny další podmínky a někdy zbytečné dotazy, čímž způsobovali, že ač podnikatel byl ze zákona plátce, nebyl ve veřejně přístupném registru plátců uveden. Tím vznikaly plátcům problémy s obchodními partnery, kteří k nim neměli důvěru.

Situace v praxi

Zřejmě pro neúnosnost situace v praxi a sjednocení postupů všech správců daně při registraci plátců vydalo Generální finanční ředitelství (GFŘ) Informaci k postupu při registraci plátců k DPH.

GFŘ zaznamenalo opakující se dotazy podnikatelské veřejnosti vztahující se k registračnímu řízení k dani z přidané hodnoty, a to zejména v souvislosti s prověřováním výkonu ekonomické činnosti žadatelů o registraci k DPH a délkou registračního řízení. Účelem této informace je proto nejen připomenout obsah vybraných údajů potřebných pro správu daně v přihlášce k registraci k DPH a některé aspekty procesu registračního řízení v rámci stávajících právních předpisů v kontextu existujících rizik v oblasti DPH, ale zejména upozornit na možnost podat souběžně s přihláškou přílohu týkající se doložení výkonu ekonomické činnosti žadatele o registraci, popř. i jiné přílohy prokazující naplnění ostatních zákonných podmínek v případě povinné registrace, nebo přílohy dokládající některé údaje nezbytné pro správu daně uváděné v přihlášce (skutečné sídlo, bankovní účet). Doložení těchto příloh společně s přihláškou je dobrovolné, nicméně se tím může samotný proces registrace urychlit.

Osoba povinná k dani se registruje k DPH buď dobrovolně, nebo ze zákona

Při registraci ať dobrovolné nebo ze zákona je ze strany správce daně požadována řada základních údajů. Nyní budou sjednoceny do tzv. nepovinné přílohy, ke které lze mít samozřejmě řadu připomínek a která bude dle sdělení GFŘ sloužit k urychlení registračního procesu. Takže ji lze zřejmě doporučit k vyplnění.

Dobrovolná registrace z titulu zahájení ekonomické činnosti podnikatele, tj. také činnosti přípravné na ekonomickou činnost, by neměla být problémem, ovšem v roce 2017 se množily případy, kdy správce daně z různých důvodů podnikatele nezaregistroval a byly požadovány další a další důkazy o vykonávání ekonomické činnosti.

Pokud žádá podnikatel o registraci k DPH dobrovolně, stává se plátcem dnem po dni, kdy obdržel rozhodnutí o registraci ze strany správce daně.

V případě kdy se stává osoba povinná k dani plátcem ze zákona a pokud jej správce daně nezaregistruje, nastávají plátci velké problémy v praxi s tím, zda má vůbec podávat daňová přiznání k DPH, zda má uvádět na daňovém dokladu daň. V případě, že obchodní partneři nenaleznou ve veřejně přístupném rejstříku plátců podnikatele registrovaného jako plátce, jak jsem již uvedla, ztrácí důvěru k obchodování s tímto „plátcem“, neboť se obávají uplatnit si nárok na odpočet s přijatých daňových dokladů od tohoto obchodního partnera.

Pokud se podnikatel stává plátcem ze zákona, například překročí obrat 1 000 000 Kč(dle § 6a § 4a ZDPH), je jeho povinností do 15 dnů po skončení měsíce, kdy povinný obrat překročil, podat žádost o registraci k DPH a plátcem se stává prvním dnem druhého měsíce po překročení obratu.

Pokud podá žádost později, správce daně jej zaregistruje zpětně k datu, kdy byla původní povinnost registrace, a bude na něj pohlížet jako na plátce DPH, který si neplní své povinnosti (nepodává přiznání k DPH), za což mu hrozí pokuta za pozdní podání daňového přiznání a s tím související sankce za pozdní úhradu plateb DPH do státního rozpočtu.

Z pohledu zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDPH“) existuje několik možností, jak se stát osobou registrovanou k DPH. Jedná se buď o registraci plátce (zákonnou, resp. povinnou nebo dobrovolnou) nebo o registraci identifikované osoby (zákonnou nebo dobrovolnou).

Jak se tedy přihlásit k registraci plátce DPH

Přihláška k registraci plátce se podává pouze elektronicky (§ 101a odst. 2 písm. b) ZDPH), a to včetně příloh. Tato zákonná povinnost způsobu podávání přihlášky k registraci k DPH neplatí pouze pro identifikované osoby, i zde ale GFŘ ve své informaci doporučuje elektronické podání.

U povinných registrací musí být přihláška podána v zákonných lhůtách podle jednotlivých typů registrace.

Spolu s přihláškou lze také předložit i další dokumenty (ve formě příloh), které slouží k prokázání zásadních skutečností uvedených v přihlášce.

Při představě vyplnění všech požadovaných údajů v příloze, a k tomu doložení dalších dokumentů jako „přílohy k příloze“, se dopracujeme k obsáhlému elaborátu, který se obávám, správce daně tak rychle neprověří a k urychlení registrace tak nemusí vždy přispět.

S výjimkou povinných příloh u osob, které nemají sídlo nebo provozovnu v České republice je poskytnutí těchto dokumentů v okamžiku podání přihlášky zcela dobrovolné.

Identifikované osobě nevzniká povinnost činit podání elektronicky dle ZDPH, ale tato povinnost jí plyne, pokud má tato osoba nebo její zástupce zpřístupněnu datovou schránku nebo zákonem uloženou povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem (§ 72 odst. 4 daňového řádu).

Konkrétní podobu přihlášky najdete např. na adrese: https://adisepo.mfcr.cz/adistc/adis/idpr_pub/dpr/uvod.faces

(Kroky: Elektronická podání pro finanční správu → Elektronické formuláře → Registrace → Přihláška k registraci k dani z přidané hodnoty platná od 1. 1. 2015).

Možností elektronického podání

Stručný přehled možností elektronického podání je možné nalézt na webových stránkách: http://www.financnisprava.cz/cs/dane-elektronicky/strucny-prehled.

Podrobné informace k elektronickému podávání pro finanční správu jsou k dispozici na webových stránkách: http://www.financnisprava.cz/cs/dane-elektronicky/danovy-portal/elektronicka-podani-pro-financnispravu. Přihláška k registraci zasílaná datovou zprávou musí být v souladu s Pokynem GFŘ-D-24, kterým se stanovuje formát a struktura datové zprávy, ve formátu .XML a struktuře odpovídající XSD schématům definovaným a zveřejněným na adrese:

http://adisepo.mfcr.cz/adistc/adis/idpr_pub/epo2_info/popis_struktury_seznam.faces.

Dále se informace GFŘ zabývá důvody prověřování okolností, za kterých se má stát osoba povinná k dani plátcem DPH. Největší obavy vyjadřuje nad účelovými registracemi k DPH, za účelem vylákání daňového výhody, tj. nároku na odpočet daně a zapojení se do řetězových podvodů.

Registrační řízení – důvod prověřování přihlášek k registraci

Dle zjištěné praxe dochází v určitých případech k zapojování účelově zaregistrovaných osob do řetězců obchodních transakcí, přičemž jediným cílem vstupu těchto osob do systému DPH není reálná ekonomická činnost, ale vytvoření podmínek pro fungování organizovaného podvodu na DPH (zjednodušeně řečeno daň zůstává zaregistrovanou rizikovou osobou na výstupu neuhrazena, zatímco odběratel rizikové osoby uplatňuje nárok na odpočet daně). K fiskální ztrátě (účelově neuhrazené dani při současném čerpání nároku na odpočet daně) tak dochází v konkrétních případech detekovaných podvodů na DPH na území České republiky, nebo v jiném členském státě. Případy podvodů na DPH, popř. také zneužitím systému DPH, se již delší dobu zabývá judikatura Soudního dvora Evropské unie i některá rozhodnutí soudů na národní úrovni.

Základním preventivním obranným mechanismem proti vzniku organizovaných podvodů na DPH a dnes již běžně aplikovanou praxí i v řadě jiných členských států Evropské unie je důsledné a cílené prověřování přihlášek k registraci. Toto prověřování má za cíl zamezit vstupu rizikových subjektů do systému DPH. Konečným výsledkem této snahy je omezení možností vzniku daňových podvodů na DPH, a tím i vytvoření bezpečnějšího prostředí pro již registrované plátce.

Cílem postupů finanční správy v tuzemsku v dané oblasti není plošné prověřování všech žadatelů o registraci k DPH. V první fázi se využijí zejména údaje z přihlášky k registraci k DPH, příloh k této přihlášce, které dobrovolně předloží samotný žadatel o registraci k DPH, informace z obchodního či živnostenského rejstříku a informace získané při plnění povinností na dani z příjmů a jiných daních. Na základě vyhodnocení těchto prvotních údajů přistoupí správce daně pouze u osob, u kterých vznikly pochybnosti o správnosti nebo úplnosti registračních údajů, k prověření v rámci postupů k odstranění pochybností v registračních údajích nebo jiných postupů v souladu se zákonem č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád“). Při registraci plátce postupuje správce daně v souladu s daňovým řádem, pokud ZDPH nestanoví jinak. Vlastní registrační řízení je správcem daně vedeno v souladu s § 125 až § 131 daňového řádu.

Správce daně dle § 129 odst. 1 daňového řádu rozhodne o registraci ve lhůtě 30 dnů ode dne podání přihlášky, popřípadě ode dne odstranění jejích vad; ve zvlášť složitých případech může tuto lhůtu prodloužit nejblíže nadřízený správce daně.

V případě, že správce daně dospěje k závěru, že údaje uvedené daňovým subjektem v přihlášce k registraci vzbuzují oprávněné pochybnosti o jejich správnosti či úplnosti, vyzve daňový subjekt podle § 128 odst. 1 daňového řádu, aby údaje vysvětlil, doložil, popřípadě doplnil nebo změnil, a to ve lhůtě stanovené správcem daně.

Postup k odstranění pochybností v registračních údajích

Při postupu k odstranění pochybností v registračních údajích správce daně s přihlédnutím ke konkrétním okolnostem případu může mimo jiné požadovat doložení splnění základní zákonné podmínky pro dobrovolnou registraci i pro registraci ze zákona, tj. že žadatel o registraci je osoba povinná k dani ve smyslu § 5 odst. 1 ZDPH, tj. osoba, která podle zákona samostatně uskutečňuje reálnou ekonomickou činnost.

Pro účely registrace k DPH jsou zohledňovány také situace, kdy je vykonávána alespoň přípravná podnikatelská činnost. Rovněž tyto přípravné činnosti doložené např. věrohodným a konzistentním ekonomickým záměrem, podnikatelským plánem, investičními výdaji (pořízení majetku pro výkon ekonomické činnosti) apod., mohou být považovány za ekonomickou činnost.

Správce daně tedy může zejména u nově vzniklých subjektů požadovat doložení splnění této základní podmínky pro registraci k DPH, např. může požadovat doložení informace, jakou konkrétní ekonomickou činnost bude daňový subjekt uskutečňovat, kde ji bude uskutečňovat, jak bude tato činnost zabezpečena po stránce personální, materiální, technické, finanční apod.

K urychlení procesu registrace může dojít, pokud daňový subjekt sám spolu s přihláškou k registraci doloží reálný výkon své ekonomické činnosti této informace.

Pokud správci daně nevzniknou pochybnosti o správnosti nebo úplnosti údajů v přihlášce k registraci, ekonomická činnost žadatele o registraci k DPH je známa a žadatel (dlouhodobě) řádně plní povinnosti v oblasti daně z příjmů fyzických osob nebo daně z příjmů právnických osob, popř. v oblasti jiných daní, ani nevykazuje žádné znaky rizikového chování, nemusí správce daně přistoupit k důslednějšímu prověřování.

Obecně však platí, že pokud žadatel o registraci nedoloží ekonomickou činnost nebo pokud správce daně učiní na základě (byť nepřímých) důkazů objektivní závěr, že registrace k DPH může být využita podvodným způsobem, rozhodne o zamítnutí registrace. Tento postup správce daně je i v souladu s judikaturou Soudního dvora Evropské unie.

Jedná se například o rozsudek SDEU C 527/11 Lotyšsko vs. Ablessio SIA cituji: „Členské státy mohou v souladu s čl. 273 prvním pododstavcem směrnice 2006/112/ES legitimně přijmout opatření, která mohou zabránit zneužití identifikačních čísel zejména podniky, jejichž činnost, a v důsledku toho postavení osoby povinné k dani, by byly čistě fiktivní.“

Přihláška k registraci u povinných registrací plátce

Osoba povinná k dani uvedená v § 6 ZDPH je povinna podat přihlášku k registraci do 15 dnů po skončení kalendářního měsíce, ve kterém překročila stanovený obrat (§ 94 odst. 1 ZDPH). Plátce uvedený v § 6b až 6e ZDPH je povinen podat přihlášku k registraci do 15 dnů ode dne, ve kterém se stal plátcem (§ 94 odst. 2 ZDPH).

Dobrovolná registrace plátce

Kromě výše uvedených podmínek, při jejichž splnění se stává osoba povinná k dani plátcem DPH, připouští ZDPH u osob povinných k dani i registraci dobrovolnou.

Přihláška k registraci u dobrovolných registrací plátce

Osoba povinná k dani se sídlem nebo provozovnou v tuzemsku, která uskutečňuje nebo bude uskutečňovat plnění s nárokem na odpočet daně, může podat přihlášku k registraci dle § 94a odst. 1 ZDPH.

Tato osoba je plátcem ode dne následujícího po dni oznámení rozhodnutí, kterým je tato osoba registrována (§ 6f odst. 1 ZDPH).

Osoba povinná k dani, která nemá sídlo ani provozovnu v tuzemsku a která bude uskutečňovat plnění s nárokem na odpočet daně s místem plnění v tuzemsku, může podat přihlášku k registraci dle § 94a odst. 2 ZDPH.

Tato osoba je plátcem ode dne následujícího po dni oznámení rozhodnutí, kterým je tato osoba registrována (§ 6f odst. 2 ZDPH).

Dle § 94a odst. 3 ZDPH přitom platí, že osoba povinná k dani uvedená v § 94a odstavci 1 nebo 2 ZDPH může podat přihlášku k registraci nejdříve po uplynutí 1 roku ode dne, kdy jí byla zrušena registrace plátce z důvodu závažného porušení povinností vztahujících se ke správě daně.

Povinná registrace identifikované osoby.

Přihláška k registraci u povinných registrací identifikované osoby: Identifikovaná osoba je povinna podat přihlášku k registraci do 15 dnů ode dne, ve kterém se stala identifikovanou osobou (§ 97 ZDPH).

Dobrovolná registrace identifikované osoby

S účinností od 1. ledna 2015 je umožněna dobrovolná registrace identifikované osoby. Důvodem byly soukromoprávní obtíže při sjednávání podmínek transakce, pokud odběratel (příp. dodavatel) neměl včas k dispozici DIČ pro účely DPH.

Druhy registrace identifikované osoby

Registrace identifikované osoby pro účely pořízení zboží z JČS podle § 2b ZDPH: Jako identifikovaná osoba se může dobrovolně registrovat osoba, která bude pořizovat zboží z JČS, které není předmětem daně dle § 2a odst. 2 ZDPH, jestliže se v souladu s § 2b ZDPH rozhodne, že toto pořízení bude předmětem daně.

Podle § 97a odst. 2 ZDPH osoba, která bude uskutečňovat pořízení zboží podle § 2b ZDPH může podat přihlášku k registraci. Tato osoba je identifikovanou osobou ode dne následujícího po dni oznámení rozhodnutí, kterým je tato osoba registrována (§ 6k ZDPH).

Registrace identifikované osoby pro účely přijetí služby nebo pořízení vybraných typů zboží s místem plnění v tuzemsku a poskytnutí služby s místem plnění v JČS: Jako identifikovaná osoba se může dobrovolně registrovat (§ 97a odst. 2 ZDPH) i osoba povinná k dani se sídlem nebo provozovnou v tuzemsku, která bude přijímat službu, nebo pořizovat vybrané typy zboží s místem plnění v tuzemsku od osoby neusazené v tuzemsku, nebo bude poskytovat službu s místem plnění v JČS, a to ještě před samotným přijetím nebo poskytnutím tohoto plnění. Konkrétní právní úprava je obsažena v § 6l ZDPH.

Registrace identifikované osoby pro účely využití režimu jednotného správního místa: Zákon dále umožňuje registraci osobě povinné k dani se sídlem nebo provozovnou v tuzemsku pro účely poskytování telekomunikačních a elektronicky poskytovaných služeb nebo služeb rozhlasového a televizního vysílání osobám nepovinným k dani z jiných členských států ještě před tím, než začnou tyto služby poskytovat.

Konkrétní právní úprava je obsažena v § 6j ZDPH a dále v § 97a odst. 1 ZDPH.

Zdůvodnění požadovaných údajů

V poslední části Informace se GFŘ zabývá obsahem přílohy a zdůvodněním požadovaných údajů. Některé požadavky považuji za zbytečné a zatěžující, když si určité údaje může správce daně ověřit sám.

V Informaci GFŘ je doporučeno vyplnit přílohu k přihlášce, jejíž vzor je uveden na webových stránkách Ministerstva financí, především u žadatelů, jejichž ekonomická aktivita je v počáteční fázi a správce má o jejich činnosti málo informací.

Správce daně požaduje především doložit skutečné sídlo, a to podle § 4 odst. 1 písm. i) ZDPH. Toto se příliš nedotýká fyzických osob, ale je to spíše zaměřeno na právnické osoby, které mají sídla zapsané v obchodním rejstříku rozdílné od místa, kde je činnosti skutečně vykonávána. Pokud má například obchodní korporace sídlo zapsáno na Praze 1, kde má pouze virtuální sídlo, ale skutečnou provozovnu, kde se uskutečňuje výroba například v Brně, chce správce daně při registračním řízení uvést toto skutečné sídlo, aby měl možnost v dalším řízení změnit místní příslušnost k Finančnímu úřadu v Brně. Také se může jednat o sídlo, kde se schází vedení a přijímá zásadní rozhodnutí. Pokud obchodní společnost tento údaj při registraci neuvede a ani následně nedá správci daně na vědomí, riskuje, že správce daně rozhodne bez její součinnosti o změně místní příslušnosti, proti které není odvolání dle daňového řádu. Následně pak hrozí také ještě označení za nespolehlivého plátce.

Neznamená to ovšem, že by se měnilo i sídlo zapsané v obchodním rejstříku, jde pouze o změnu místní příslušnosti k finančnímu úřadu.

Žadatel sídlící v prostorách, které nejsou v jeho vlastnictví, může doložit předložením písemností dokládajících nájemní či jiný vztah k prostorám označeným v přihlášce jako skutečné sídlo (např. smlouva o pronájmu nebytových prostor uzavřená s vlastníkem či pronajímatelem).

Dalším požadavkem je doložit číslo bankovního účtu používaného pro ekonomickou činnost plátce. Při podání žádosti o registraci hlásí elektronický formulář při nevyplnění čísla bankovního účtu nepropustnou chybu a neumožní takto vyplněnou žádost odeslat.

Doporučenou přílohou přihlášky je také smlouva o vedení účtu [příp. potvrzení příslušné banky, že vlastníkem účtu uváděného v přihlášce je žadatel o registraci). V případě, že vlastníkem účtu není sám žadatel o registraci, pak je vhodné doložit smlouvu o vedení účtu nebo alespoň potvrzení příslušné banky o tom, kdo je vlastníkem tohoto účtu. Uvedené platí, pokud nejsou, nebo nebyly příslušné smlouvy správci daně předloženy v rámci registrace k jiným daním. Tady se domnívám, že pokud sdělí podnikatel číslo účtu, může si tuto informaci ověřit správce daně sám a není třeba dokládat smlouvu o vedení účtu. Od 1. 1. 2018 je účinný zákon č. 300/2016 Sb. o centrální evidenci účtů, takže není nutno žádnou smlouvu o vedení účtu dokládat – viz § 92 odst. 4 d. ř. in fine ve spojení s § 6 odst. 1 písm. c) ZoCEÚ – zákon o centrální evidenci účtů.]

• Přílohy dokládající důvody povinné registrace (položka 06 přihlášky).

Registrační řízení může rovněž urychlit přiložení dokladů prokazujících vznik povinné registrace. Mohou jimi být u registrace plátce např. faktury dokládající dosažení obratu včetně přehledu obratu za nejvýše 12 bezprostředně předcházejících po sobě jdoucích kalendářních měsíců (registrace dle § 6 odst. 1 ZDPH), doklad o nabytí majetku (registrace dle § 6b ZDPH), doklady dokládající poskytnutí služby či dodání zboží (registrace dle § 6c ZDPH), doklad o uskutečnění zdanitelného plnění (registrace dle § 6d ZDPH).

U registrace identifikované osoby mohou být doklady prokazujícími zákonnou registraci např. daňové doklady a písemnosti související s pořízením zboží z JČS (registrace dle § 6g ZDPH), doklady a písemnosti související s přijetím zdanitelného plnění s místem plnění v tuzemsku od osoby neusazené v tuzemsku (registrace dle § 6h ZDPH), doklady a písemnosti související s poskytnutím služby s místem plnění v JČS dle § 9 odst. 1 ZDPH (registrace dle § 6i ZDPH).

Požadavek na popis ekonomické činnosti je oprávněný, ale jeví se mi natolik podrobný, že si vyžádá slušnou slohovou práci budoucího plátce. Na to navazuje požadavek doložení, jak byly zajištěny počáteční investiční výdaje (např. vlastní finanční zdroje, úvěr, půjčka atp.) a popř. doložit příslušnou dokumentací.

Následují body 3.10 a 3.11 Informace GFŘ – opět k ekonomické činnosti: „Ostatní dokumentace k doložení budoucí ekonomické činnosti:

Ostatní dokumentace k doložení současné ekonomické činnosti:

• např. vypracované projekty, obchodní plány, podnikatelský záměr, uzavřeny rámcové smlouvy, uveďte jaké. Zároveň předložte kopie těchto veškerých dokladů, listin a jiných důkazních prostředků svědčících o budoucím vykonávání ekonomické činnosti.“

• Uvedení skladovacích prostor a způsobu přepravy zboží.

GFŘ požaduje uvést adresu případných skladovacích prostor, což je vcelku pochopitelné a rovněž uvedení vlastníka skladovacích prostor. Opět je zde požadavek na doložení dokumentace – zřejmě nájemní smlouva.

Ovšem u začínajícího plátce uvádět podrobně jakými prostředky a kým je nebo bude zajišťována přeprava zboží, mi přijde ve většině případů nesplnitelné (a opět požadavek: popř. doložte smlouvy s přepravci).

• Požadavek na sdělení k vedení účetnictví.

Uveďte, kdo vede (příp. bude vést) účetnictví žadatele o registraci (jméno, příjmení osoby, kontaktní telefon, popř. e-mail) a kde budou daňové doklady uchovávány (pokud jste v daňovém řízení zastupován osobou, případně firmou, která Vám vede účetnictví, není nutné tuto položku vyplňovat).

Z uvedeného požadavku vyplývá, že budoucí plátce, který vede daňovou evidenci nebo jen evidenci příjmů a výdajů z pronájmu nemusí výše požadované údaje uvádět?

Pokud podává přihlášku k registraci k DPH osoba, která nemá sídlo nebo provozovnu v České republice, jsou povinnými přílohami:

• osvědčení o registraci k DPH nebo obdobné dani v jiné zemi,
• povolení k podnikatelské činnosti,
• výpis z obchodního rejstříku (zahraničního), event. jiné přílohy.

Všechny tyto přílohy musí být úředně ověřenými kopiemi originálních dokumentů a úředně ověřenými překlady do českého jazyka.

U právnických osob bude někdy problematický další požadavek: V případě, že statutární orgány právnické osoby nejsou k zastižení v sídle nebo skutečném sídle uvedeném v přihlášce k registraci, uveďte jejich kontaktní údaje (telefon, e-mail a adresu v ČR, kde jsou fyzicky k zastižení).

Podávaní příloh k přihlášce

Jak podat přílohy k přihlášce uvádí GFŘ v závěru Informace.

Veškeré přílohy přihlášky k registraci se podávají primárně elektronicky, jako tzv. jiná příloha, která je součástí formuláře přihlášky k registraci zveřejněné na webových stránkách Finanční správy ČR.

Součet velikostí všech souborů přiložených k přihlášce k registraci v elektronické podobě (tzv. e-příloh) podávaných prostřednictvím Daňového portálu může být nejvýše 4 MB. Jsou-li vkládány jako příloha obrázky vzniklé skenováním nebo pořízené digitálním fotoaparátem, doporučujeme pro snížení jeho velikosti pro přenos (a současně zachování čitelnosti) nastavit rozlišení 120 DPI a použít .JPG kompresi stupně 9. Tyto parametry nastavíte s pomocí vašeho programu pro zpracování fotografií nebo programu pro ovládání skeneru. V případě nutnosti lze přílohy, jejichž celková velikost přesahuje stanovený limit, řešit např. jejich postupným jednotlivým zasláním jako Obecnou písemnost prostřednictvím EPO.

Závěr

Pokud má žadatel o registraci splnit veškeré požadavky uvedené v příloze (podotýkám „nepovinné“) budou kopie a skeny požadovaných dokumentů jako „přílohy této přílohy“ mnohdy nabývat rozměrů slušné disertační práce. A navíc je vše podáváno elektronicky, takže se musí i hlídat objem dat atd.

V praxi si bude muset žadatel o registraci vyhradit velký časový prostor na splnění všech požadavků správce daně.

Autor: Ing. Jana Ledvinková