1. Definice nového dopravního prostředku
Původní text definice nového dopravního prostředku, kterým bylo chápáno „vozidlo určené k provozu na pozemních komunikacích“, byl nahrazen textem „motorové pozemní vozidlo“.
Příklad č. 1
Novým dopravním prostředkem je nově chápáno i vozidlo, které není určeno k provozu na pozemních komunikacích (např. terénní čtyřkolka).
2. Definice obchodního majetku
Obchodním majetkem se nově rozumí majetkové hodnoty, které slouží osobě povinné k dani a jsou touto osobou určeny k uskutečňování ekonomických činností. (Původní znění při zařazení do obchodního majetku hovořilo o tom, že souhrn majetkových hodnot slouží nebo je určen k uskutečňování ekonomických činností.)
Nové znění tedy vychází z nutnosti, aby povinná osoba sama rozhodla, zda majetek, který ji slouží, je určen k uskutečňování ekonomických činností. (Může tak učinit již při pořízení majetku nebo i později.)
3. Definice dlouhodobého majetku
Do dlouhodobého majetku patří i hmotný majetek přenechaný k užití na základě smlouvy. Pokud je ujednáno, že vlastnické právo k užívanému hmotnému majetku bude převedeno na jeho uživatele, pro účely daně z přidané hodnoty se považuje za dlouhodobý majetek uživatele.
Příklad č. 2
Firma AAA, s. r. o. pořizuje stroj formou finančního leasingu (tedy firma jej užívá a má smluvně ujednán budoucí převod vlastnického práva po ukončení leasingu). Pro účely DPH se takovýto majetek považuje za dlouhodobý majetek firmy AAA (přestože jej do skončení leasingu nevlastní).
4. Změna uplatňování DPH u společnosti (dřívější název „smlouva o sdružení“)
Tato změna je jedním z nejvíce diskutovaných problémů novely zákona. Doposud totiž byla praxe taková, že u „smlouvy o sdružení (nově „společnosti“) byl jeden z jejích účastníků (společníků) pověřen podáváním „plného“ daňového přiznání, ve kterém uplatňoval vstupy a výstupy za činnosti celého sdružení (společnosti). Ostatní účastníci (společníci) pak podávali „prázdné“ daňové přiznání.
Upozornění!
Zmíněný dlouhodobě zavedený postup se novelou zcela mění. Uplatní se princip „každý sám za sebe“, tzn. každý ze společníků bude do svého daňového přiznání uvádět nejen svá zdanitelná plnění, ale i ta, která uskutečnil v rámci společnosti (sdružení) a která podle dosavadní úpravy uváděl za celé sdružení (společnost) do svého daňového přiznání pověřený společník. To se samozřejmě týká i souhrnných hlášení a kontrolních hlášení.
Je nepochybné, že tato změna přinese velké obtíže při zachycení činnosti společnosti (sdružení), neboť některé činnosti jsou obtížně přiřaditelné k jednotlivým konkrétním osobám, též odběratelé společnosti (sdružení) jsou obvykle zvyklí na fakturu od jednoho společníka (a nikoli od každého zvlášť). Pokud bude zachována jedna konečná faktura od jednoho společníka, bude zřejmě nutné, aby si své jednotlivé dílčí činnosti jednotliví společníci přefakturovali, což přinese další administrativní zátěž i zvýšenou chybovost. Kromě toho není žádným tajemstvím, že smlouvu o sdružení (společnost) často používají osoby, které mohou být velmi šikovné a pracovité (např. manuálně), ale se zvládnutím administrativy s tím spojené mohou mít problémy. Novela zákona jejich situaci zcela jistě neulehčí.
Komplikace přinese pochopitelně i fakt, že nově budou moci někteří společníci být plátci DPH a jiní v téže společnosti nebudou. To ztíží situaci při nákupu materiálu a uplatňování nároku na odpočet, při vzájemné přefakturaci či účtování jejich odběratelům, protože si budou muset nastavit ve společnosti takové mechanismy, aby na DPH neprodělávali či např. aby ve svých evidencích neměli na vstupu doklady, které jsou napsány na jména jejich společníků apod.
4.1 Uplatňování DPH na výstupu u společnosti (smlouvy u sdružení) podle nových pravidel
Příklad č. 3
Pan Novák a pan Dvořák (plátci DPH) uzavřeli smlouvu o společnosti (o sdružení). Provádějí službu pro svého zákazníka. Vystaví mu každý za sebe samostatný doklad na plnění, která uskutečnil každý sám. Do svých daňových přiznání i kontrolních hlášení si uvedou pouze plnění (doklady), které vystavili za sebe. Za společnost jako celek žádný doklad vystavován nebude.
Příklad č. 4
Jinou možností bude, že např. pan Novák vystaví odběrateli doklad za celou zakázku, v němž bude zahrnuto plnění obou společníků. Do svého daňového přiznání i kontrolního hlášení zahrne na výstupu celé plnění. Zároveň však bude druhý ze společníků, pan Dvořák, nucen panu Novákovi vyfakturovat svůj podíl na zakázce, který bude jeho výstupem (a vstupem pana Nováka). Pan Dvořák pak tuto fakturaci zahrne do svého daňového přiznání i do kontrolního hlášení.
Příklad č. 5
Třetí variantou téhož příkladu bude možnost využít § 28 odst. 6 zákona o DPH, tedy zmocnit k vydávání dokladu jinou osobu. V našem příkladu tedy bude administrativu za oba společníky zajišťovat např. pan Novák. Vystaví odběrateli dva doklady – jeden za své plnění a druhý za pana Dvořáka na část plnění. Od „starých“ pravidel se tato varianta liší tím, že „postaru“ by pan Novák vystavil jeden doklad za celou společnost na svoje jméno a uvedl ho do svého daňového přiznání i kontrolního hlášení, zatímco pan Dvořák by podával „nulové“. Při „nových“ pravidlech pan Novák vydá doklad na základě zmocnění na část plnění pana Dvořáka, na dokladu bude uvedeno jméno pana Dvořáka a též bude zahrnut do daňového přiznání i kontrolního hlášení pana Dvořáka. (Pan Novák do svého daňového přiznání i kontrolního hlášení uvede jen ty doklady, které se týkají jeho části provedeného plnění.) Není vyloučeno, aby pan Novák i podle nových pravidel vydal pouze jeden daňový doklad namísto dvou, stejně však na něm bude muset rozepsat plnění jednotlivých společníků, včetně jejich identifikace a každý ze společníků si ...
Souhlas s využíváním cookies
Vlastní nastavení cookies