Soubory hmotných movitých věcí

Jednou z problematických kategorií dlouhodobého hmotného majetku, a to jak z pohledu účetnictví vybraných účetních jednotek, tak i hmotného majetku z pohledu daně z příjmů, jsou soubory hmotných movitých věcí. V příspěvku se zaměříme na vybrané účetní jednotky, ale v zásadě, až na určité výjimky, jako je např. hranice ocenění, platí základní pravidla uvedená v příspěvku i pro ostatní účetní jednotky.

Datum publikace:30.10.2020
Autor:Ing. Zdeněk Morávek
Právní stav od:01.01.2020
Právní stav do:31.12.2020

Jednou z problematických kategorií dlouhodobého hmotného majetku, a to jak z pohledu účetnictví vybraných účetních jednotek, tak i hmotného majetku z pohledu daně z příjmů, jsou soubory hmotných movitých věcí. V příspěvku se zaměříme na vybrané účetní jednotky, ale v zásadě, až na určité výjimky, jako je např. hranice ocenění, platí základní pravidla uvedená v příspěvku i pro ostatní účetní jednotky.

Z pohledu účetních předpisů platí, že v souladu s § 14 odst. 4 vyhlášky č. 410/2009 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro některé vybrané účetní jednotky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „prováděcí vyhláška“), paří mezi dlouhodobý hmotný majetek, konkrétně do položky „A.II.4 Samostatné hmotné movité věci a soubory hmotných movitých věcí“ také soubory majetku, které jsou charakterizovány samostatným technicko-ekonomickým určením, u kterých je doba použitelnosti delší než jeden rok a ocenění souboru majetku podle § 71 prováděcí vyhlášky převyšuje částku 40 000 Kč. To znamená, že aby soubor majetku byl zařazen do dlouhodobého hmotného majetku, musí být doba použitelnosti souboru více než jeden rok a ocenění souboru musí převýšit částku 40 000 Kč, musí být tedy splněny obecné podmínky platné i pro samostatné movité věci a vyznačují se tak stejnými parametry, liší se pouze tím, že je tvoří více než jedna hmotná movitá věc.

Z pohledu ocenění je nutné vycházet zejména z § 24 odst. 4 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o účetnictví“), podle kterého při pořízení souboru hmotných movitých věcí se samostatným technicko-ekonomickým určením, které slouží jednotnému účelu, popřípadě u dalších souborů stanovených prováděcím právním předpisem, se ocení soubor jako celek. Na to potom navazuje úprava § 71 prováděcí vyhlášky, která stanoví, že soubor majetku je tvořen více věcmi a zpravidla je charakterizovaný samostatným technicko-ekonomickým určením, nebo u kulturních památek, předmětů kulturní hodnoty určením společných znaků jeho částí nebo prvků s ohledem na jiný právní předpis. Do souboru majetku nelze zahrnout nemovitou věc, a to ani společně s věcí movitou.

Je potřeba zdůraznit, že pro vytvoření souboru není podmínkou, aby alespoň jedna věc ze souboru byla s pořizovací cenou nad 40 000 Kč, tuto podmínku ze související úpravy dovodit nelze. Je tedy možné vytvořit soubor hmotných movitých věcí pouze z věcí, jejichž pořizovací cena je nižší než 40 000 Kč, pokud celková pořizovací cena souboru převyšuje částku 40 000 Kč.

Příklad č. 1:

Příspěvková organizace se rozhodla vytvořit soubor hmotných movitých věcí z nábytkové sestavy, která se skládá ze dvou policových skříněk, každá o ceně 12 000 Kč, dále prosklené skříně o ceně 15 000 Kč a spojovací nízké skříňky o ceně 7 000 Kč. Nábytkový soubor slouží jednotnému účelu a účetní jednotka zamýšlí, že bude fungovat jako jednotný celek. Příspěvková organizace má možnost jednotlivé kusy nábytku zařadit samostatně a považovat je tak za drobný dlouhodobý hmotný majetek, stejně tak ale může z těchto funkčně souvisejících částí vytvořit soubor hmotných movitých věcí o celkové pořizovací ceně 46 tis. Kč a zařadit jej do dlouhodobého hmotného majetku.

Aby se tedy jednalo o soubor, musí logicky obsahovat více věcí. Ale jedná se o soubor hmotných movitých věcí, nemůže tedy obsahovat věci nemovité a stejně tak nemůže obsahovat věci nehmotné. Že nemůže obsahovat nemovitou věc je explicitně uvedeno v § 71 odst. 1 prováděcí vyhlášky, že nemůže obsahovat nehmotnou věc, by mělo vyplývat ze zařazení této majetkové položky do dlouhodobého hmotného majetku.

Co se týká samostatného technicko-ekonomického určení, z § 14 prováděcí vyhlášky vyplývá, že toto určení je charakteristickým znakem tohoto majetku, naopak z § 71 odst. 1 prováděcí vyhlášky vyplývá, že tomu tak být nemusí, protože je použito slovo „zpravidla“. Samostatné ekonomické určení by mělo znamenat, že nelze spojovat do souborů ...

 

 

Přístup do této části mají jen registrovaní uživatelé 
s předplaceným přístupem.

Přihlásit

 

 

 

Proč využívat portál Daně pro lidi?

Prémiový přístup k celému obsahu, funkcím a službám.

 Ideální pro profesionály - daňaře, auditory a účetní
 Více než 35 000 aktuálních dokumentů
 100+ videoškolení s top lektory
 Odborníci pomáhají denně na e-mailu, online chatu a telefonu
 Pravidelné online a video rozhovory
 Osobní profil a personalizované funkce
 Zákony pro lidi PLUS zdarma, slevy a bonusy


Roční přístup:
12 950 Kč bez DPH (1079 Kč / měsíčně)

Výhody předplaceného přístupu naleznete v části O PORTÁLU

 

 

Poznámky pod čarou:

Související články

Související předpisy SZČR

  • 586/1992 Sb. Zákon o daních z příjmů
  • 410/2009 Sb. Prováděcí vyhláška k účetnictví pro některé vybrané účetní jednotky

Partneři

cookies24x24  Souhlas s využíváním cookies

Tato webová stránka používá různé cookies pro poskytování online služeb, na účely přihlášení, poskytování obsahu prostřednictvím třetích stran, analýzu návštěvnosti a jiné. V souladu s platnou legislativou prosíme o potvrzení souhlasu, nebo nastavení Vašich preferencí.

Pamatujte, že soubory cookies jsou užitečné pro různá uživatelská nastavení a jejich odmítnutím se může snížit Váš uživatelský komfort.

Více informací.