Účtování akcií a podílů

Účtování cenných papírů patří všeobecně mezi ne zcela oblíbené oblasti, proto vítejte v rámci prvního dílu série, kde se budeme problematice dlouhodobého a krátkodobého finančního majetku. V této části se konkrétně zaměříme na oceňování a účtování akcií a podílů z pozice investora, a to podle české účetní legislativy.

1. Úvod

Nejprve se pojďme podívat na problematiku akcií jako takových. Akcií rozumíme majetkový cenný papír, z jehož vlastnictví plynou investorovi tři základní práva, a to (1) právo podílet se na rozhodování (úměrně podílu) prostřednictvím hlasování na valné hromadě, (2) právo na podíl na zisku (tzv. dividenda) a (3) právo na podíl na likvidačním zůstatku (tzv. likvidační dividenda). Všechna tato tři práva jsou spojena s akcií kmenovou. Pokud bychom byli držiteli prioritních akcií, tak máme přednostní právo na podíl na zisku a podíl na likvidačním zůstatku, ale na druhou stranu nám stanovy emitenta buď výrazně omezují (či často úplně zakazují) právo podílet se na rozhodování prostřednictvím hlasování na valné hromadě.

Tím, že jediným logickým výnosem z akcie je podíl na zisku, pozastavme se ještě chvíli nad ním. Podíl na zisku je v zásadě nenárokový – aby mohl být realizován, musí být v prvé řadě emitent v zisku. Dále pak musí platit, že nerealizuje tzv. pasivní residuální dividendovou politiku (tzn. zisky raději reinvestuje, než by vyplácel podíly na zisku). Teprve tehdy jakožto investoři můžeme doufat, že bude na valné hromadě schválena výplata podílů na zisku. Podíly na zisku nemusí být nutně vypláceny v peněžní formě; realizovány mohou být tzv. majetkové dividendy (např. pivovar vyhlásí dividendu ve formě soudků piva; ze Skotska je známá poněkud bizarní dividenda, kdy pohřební ústav tuto vyhlásil ve formě pohřbu zdarma s dovětkem, že jí není nutné nezbytně vybrat).

1.1 Účetní legislativa

Nyní přejděme k účetní legislativě, a to konkrétně požadavkům zmiňovaným v zákoně o účetnictví, vyhlášce č. 500/2002 Sb. a v Českých účetních standardech pro podnikatelské subjekty.

1.1.1 Požadavky zákona o účetnictví

V souladu s § 25 odst. 1 písm. f) účetní jednotka (investor) oceňuje cenné papíry k datu pořízení v pořizovací ceně. Alternativně si při bezúplatném nabytí lze představit ještě ocenění v reprodukční pořizovací ceně. Emitentem akcií může být pouze akciová společnost nebo evropská společnost – tyto pochopitelně oceňují akcie ve jmenovitých hodnotách a jsou vykázány v položce základní kapitál.

K rozvahovému dni v souladu s § 27 odst. 1 písm. a) investor přecení realizovatelné akcie, minoritní podíly a dále akcie určené k obchodování na reálnou hodnotu. Je však třeba zmínit, že podle § 27 odst. 7 mikro účetní jednotky nemusí přeceňovat aktiva na reálnou hodnotu.

1.1.2 Požadavky vyhlášky č. 500/2002 Sb.

Vyhláška v § 48 zmiňuje vedlejší pořizovací náklady při pořízení cenných papírů a podílů. Jedná se zejména o poplatky makléřům, poradcům či burzám. Naopak součástí pořizovací ceny cenného papíru nikdy nejsou úroky z úvěrů na pořízení cenných papírů a podílů, ani náklady spojené s držbou cenných papírů a podílů.

Vzhledem k oceňování akcií a podílů k rozvahovému dni je klíčový § 51. Ten uvádí následující požadavky:

• cenné papíry určené k obchodování účetní jednotka přeceňuje na reálnou hodnotu s výsledkovým dopadem (finanční náklady/finanční výnosy),
• realizovatelné cenné papíry účetní jednotka přeceňuje na reálnou hodnotu prostřednictvím tzv. fondu z přecenění (414 – Oceňovací rozdíly z přecenění majetku a závazků). Je však uvedena zajímavá premisa – pokud je prokázáno, že došlo ke snížení hodnoty takovýchto cenných papírů, které je pravděpodobně trvalé, potom je toto znehodnocení účtováno přímo výsledkově,
• podíly pod rozhodujícím a podstatným vlivem účetní jednotka přeceňuje za použití metody ekvivalence, a to prostřednictvím tzv. fondu z přecenění (414 – Oceňovací rozdíly z přecenění majetku a závazků).

Akcie v Rozvaze vykazujeme v následujících položkách:

• B.III.1. Podíly – ovládaná nebo ovládající osoba
  • podíly pod rozhodujícím vlivem
• B.III.3. Podíly – podstatný vliv
  • podíly pod podstatným vlivem
• B.III.5. Ostatní dlouhodobé cenné papíry a podíly
  • minoritní podíly, realizovatelné akcie
• C.III.1. Podíly – ovládaná nebo ovládající osoba
  • podíly pod rozhodujícím vlivem – krátkodobá držba
• C.III.2. Ostatní krátkodobý finanční majetek
  • akcie k obchodování

Tržby z prodeje akcií a podílů ve Výkazu zisku a ztráty vykazujeme v následujících položkách:

• IV.1. Výnosy z podílů – ovládaná nebo ovládající osoba
  • tržba z prodeje podílů pod rozhodujícím vlivem
• IV.2. Ostatní výnosy z podílů
  • tržba z prodeje podílů pod podstatným nebo s minoritním vlivem
• VII. Ostatní finanční výnosy
  • tržba z prodeje akcií k obchodování

1.1.3 Požadavky ostatní účetní legislativy

V rámci Českých účetních standardů pro podnikatele se problematice majetkových cenných papírů věnují tyto:

• ČÚS 008 – Operace s cennými papíry a podíly
• ČÚS 014 – Dlouhodobý finanční majetek
  • v rámci odst. 4.3. odkazuje pouze na ČÚS 008 pro potřeby účtování podílů a realizovatelných akcií
• ČÚS 016 – Krátkodobý finanční majetek, peněžní prostředky a krátkodobé závazky k úvěrovým institucím
  • v rámci odst. 3.6. odkazuje pouze na ČÚS 008 pro potřeby účtování akcií k obchodování

ČÚS 008 v odst. 2.2.1. uvádí, že změna reálné hodnoty realizovatelných cenných papírů je vykazována prostřednictvím tzv. fondu z přecenění (414 – Oceňovací rozdíly z přecenění majetku a závazků), přičemž je vytvořený oceňovací rozdíl vykazován na samostatném analytickém účtu.

Odst. 2.2.2. se pak věnuje přeceňování akcií k obchodování, kde se předpokládá přecenění na reálnou hodnotu s výsledkovým dopadem (564 – Náklady na přecenění cenných papírů, 664 – Výnosy z přecenění cenných papírů).

Odst. 2.3. se zabývá využitím metody ekvivalence. Tímto oceněním rozumíme, že je podíl pod podstatným či rozhodujícím vlivem k rozvahovému dni upraven na hodnotu, která odpovídá míře účasti investora na vlastním kapitálu emitenta. Přecenění metodou ekvivalence probíhá prostřednictvím tzv. fondu z přecenění (414 – Oceňovací rozdíly z přecenění majetku a závazků), přičemž je vytvořený oceňovací rozdíl vykazován na samostatném analytickém účtu.

Pokud bychom se zaměřili na interpretace Národní účetní rady, tato je na problematiku cenných papírů poměrně skoupá. K našemu tématu jsou obecně nejblíže pouze tyto:

• I-4 Odložená daň z přechodných rozdílů při ocenění majetkových účastí metodou ekvivalence a
• I-15 Zúčtování nevyplacených přiznaných podílů na zisku.

Problematice odložené daně se budeme věnovat v části 4 tohoto textu.

2. Účtování akcií k obchodování

Nejprve se zaměříme na metodicky nejjednodušší část, a to na účtování takových akcií, které investor určil jako cenné papíry k obchodování. Tyto jsou vykazovány v krátkodobém finančním majetku a zároveň se očekává, že délka jejich držby bude kratší než jeden rok.

K datu pořízení je třeba tyto cenné papíry ocenit pořizovací cenou a zachytit je v rámci položky 251 – Majetkové cenné papíry k obchodování. K rozvahovému dni je třeba tyto cenné papíry přecenit na reálnou hodnotu, a to s dopadem do finančního výsledku hospodaření (položky 564 – Náklady na přecenění cenných papírů, resp. 664 – Výnosy z přecenění cenných papírů). Z praktického pohledu se jako největší problém jeví stanovení reálné hodnoty, vzhledem k tomu, jak likvidní je v ČR trh s cennými papíry.

Ukažme výše uvedenou problematiku na praktickém příkladu.

Nyní ještě uvažujme situaci, kdy účetní jednotka postupně nakupuje cenné papíry od téhož emitenta a dále je ...