Účtování cenných papírů patří všeobecně mezi ne zcela oblíbené oblasti, proto vítejte v rámci druhého dílu série, kde se budeme věnovat problematice dlouhodobého a krátkodobého finančního majetku. V této části se konkrétně zaměříme na oceňování a účtování dluhopisů z pozice investora a emitenta, a to podle české účetní legislativy.
1. Úvod
Nejprve se pojďme podívat na problematiku dluhopisů jako takových. Dluhopisem rozumíme cenný papír, s nímž je spojeno právo na úhradu jmenovité hodnoty k datu splatnosti dluhopisu. Pokud se jedná o kuponový dluhopis, potom jsou v průběhu života dluhopisu vypláceny pravidelné kuponové platby. Tyto mohou být fixní (pevné procento ze jmenovité hodnoty), nebo variabilní (variabilní sazba ze jmenovité hodnoty či jinak odvozená kuponová platba).
Oproti dividendě u akcií je kuponový výnos zaručen (s výhradou insolvence emitenta).
Za určitých okolností může být dluhopis emitován jako vyměnitelný. Jedná se pak o takový cenný papír, s nímž je spojeno právo na jeho výměnu za akcie téhož emitenta, a to k datu splatnosti dluhopisu.
1.1 Účetní legislativa
Nyní přejděme k účetní legislativě, a to konkrétně požadavkům zmiňovaným v zákoně o účetnictví, vyhlášce č. 500/2002 Sb. a v Českých účetních standardech pro podnikatelské subjekty.
1.1.1 Požadavky zákona o účetnictví
V souladu s § 25 odst. 1 písm. f) účetní jednotka (investor) oceňuje cenné papíry k datu pořízení v pořizovací ceně. Alternativně si při bezúplatném nabytí lze představit ještě ocenění v reprodukční pořizovací ceně. Emitent dluhopisu tyto vykazuje v rámci závazkových položek, a to ve jmenovité hodnotě.
K rozvahovému dni v souladu s § 27 odst. 1 písm. a) investor přecení realizovatelné dluhopisy a dluhopisy určené k obchodování na reálnou hodnotu. Je však třeba zmínit, že podle § 27 odst. 7 mikro účetní jednotky nemusí přeceňovat aktiva na reálnou hodnotu.
1.1.2 Požadavky vyhlášky č. 500/2002 Sb.
Vyhláška v § 48 zmiňuje vedlejší pořizovací náklady při pořízení cenných papírů. Jedná se zejména o poplatky makléřům, poradcům či burzám. Naopak součástí pořizovací ceny cenného papíru nikdy nejsou úroky z úvěrů na pořízení cenných papírů a podílů, ani náklady spojené s držbou cenných papírů a podílů.
Vzhledem k oceňování dluhopisů k rozvahovému dni je klíčový § 51. Ten uvádí následující požadavky:
- cenné papíry určené k obchodování účetní jednotka přeceňuje na reálnou hodnotu s výsledkovým dopadem (finanční náklady/finanční výnosy),
- realizovatelné cenné papíry účetní jednotka přeceňuje na reálnou hodnotu prostřednictvím tzv. fondu z přecenění (414 – Oceňovací rozdíly z přecenění majetku a závazků). Je však uvedena zajímavá premisa – pokud je prokázáno, že došlo ke snížení hodnoty takovýchto cenných papírů, které je pravděpodobně trvalé, potom je toto znehodnocení účtováno přímo výsledkově.
Dluhopisy v Rozvaze vykazujeme v následujících položkách:
- B.III.5. Ostatní dlouhodobé cenné papíry a podíly
- dluhopisy držené do splatnosti (splatnost delší než jeden rok), realizovatelné dluhopisy (očekávaná délka zbývající držby delší než jeden rok)
- C.III.2. Ostatní krátkodobý finanční majetek
- dluhopisy k obchodování, dluhopisy držené do splatnosti (splatnost kratší než jeden rok)
Tržby z prodeje dluhopisů ve Výkazu zisku a ztráty vykazujeme v následujících položkách:
- V.1. Výnosy z ostatního dlouhodobého finančního majetku – ovládaná nebo ovládající osoba
- tržba z prodeje dlouhodobých dluhopisů emitenta, u nějž je účetní jednotka v pozici ovládající nebo ovládané osoby
- V.2. Ostatní výnosy z ostatního dlouhodobého finančního majetku
- tržba z prodeje jiných dlouhodobých dluhopisů
- VII. Ostatní finanční výnosy
- tržba z prodeje dluhopisů k obchodování
1.1.3 Požadavky ostatní účetní legislativy
V rámci Českých účetních standardů pro podnikatele se problematice dluhových cenných papírů věnují tyto:
- ČÚS 008 – Operace s cennými papíry a podíly
- ČÚS 014 – Dlouhodobý finanční majetek
- v rámci odst. 4.2. a 4.3. odkazuje pouze na ČÚS 008 pro potřeby účtování úroků z dluhopisu a přeceňování dluhopisů
- ČÚS 016 – Krátkodobý finanční majetek, peněžní prostředky a krátkodobé závazky k úvěrovým institucím
- v rámci odst. 3.6. odkazuje pouze na ČÚS 008 pro potřeby účtování krátkodobých dluhopisů
- k emisi dluhopisů se splatností do jednoho roku (241 – Krátkodobé vydané dluhopisy) se tento standard nevyjadřuje
- ČÚS 017 – Zúčtovací vztahy
- v rámci odst. 3.10.3. explicitně pouze uvedeno účtování o pohledávce z emitovaných dluhopisů (375 – Pohledávky z emitovaných dluhopisů)
- ČÚS 018 – Kapitálové účty a dlouhodobé závazky
- v rámci odst. 3.3.4. je uvedena informace, kde emitent v rozvaze vykazuje vyměnitelné dluhopisy a dluhopisy, u nichž se očekává standardní peněžní vypořádání
ČÚS 008 v odst. 2.2.1. uvádí, že změna reálné hodnoty realizovatelných cenných papírů je vykazována prostřednictvím tzv. fondu z přecenění (414 – Oceňovací rozdíly z přecenění majetku a závazků), přičemž je vytvořený oceňovací rozdíl vykazován na samostatném analytickém účtu.
Odst. 2.2.3. se pak věnuje přeceňování dluhopisů k obchodování, kde se předpokládá přecenění na reálnou hodnotu s výsledkovým dopadem (564 – Náklady na přecenění cenných papírů, 664 – Výnosy z přecenění cenných papírů). V případě, kdy by se jednalo o diskontované dluhopisy, je změna v ocenění reálnou hodnotou přímo součástí úrokového výnosu (662 – Výnosové úroky).
Odst. 2.4. řeší účtování o úrokovém výnosu (kuponu z dluhopisu). Má se za to, že pro investora je tento kupon zachycen v rámci položky 662 – Výnosové úroky. Zároveň se v souladu s ČÚS 008 má za to, že je za úrokový výnos rovněž považován rozdíl mezi jmenovitou hodnotou a pořizovací cenou bezkuponového (tedy diskontovaného) dluhopisu. V souladu s tímto odstavcem je rovněž řešeno vypořádání diskontů a prémií. Diskont investor zachytí prostřednictvím účtu 665 – Výnosy z dlouhodobého finančního majetku, resp. 666 – Výnosy z krátkodobého finančního majetku, a to v závislosti na zbývající délce držby dluhopisu. V případě zachycení prémie je využit účet 566 – Náklady na finanční majetek.
2. Bezkuponové dluhopisy
Nejprve se zaměříme na metodicky nejjednodušší část, a to na účtování tzv. bezkuponových (nebo též diskontovaných) dluhopisů. Při investici do tohoto dluhopisu investor profituje z rozdílu mezi emisním kursem dluhopisu a jeho jmenovitou hodnotou. V souladu s českými účetními pravidly účetní jednotka (investor) amortizuje rozdíl do finančních výnosů, a to po celou dobu držby dluhopisu.
Ukažme výše uvedenou problematiku na praktickém příkladu.
Příklad č. 1: bezkuponový dluhopis
Účetní jednotka pořídila 1. 4. 20X1 dvouletý diskontovaný dluhopis emitovaný 1. 1. 20X1 o jmenovité hodnotě 300 000 Kč za 279 000 Kč. Dluhopis je splatný k 31. 12. 20X2.
Výpočet diskontu

Diskont je třeba amortizovat po délku držby dluhopisu, tj. 4/20X1 – 12/20X2 – 21 měsíců. Měsíční amortizace diskontu tak bude činit 1 000 Kč.
Účtování
| Op.
| Text
| Částka
| MD
| D
|
| 1
| Nákup dluhopisu
| 279 000
| 065
| 221
|
| 2
| Amortizace diskontu 20X1
9x (období 4–12/20X1)
| 1 000
| 065
| 662
|
| 3
| Reklasifikace dluhopisu
| 288 000
| 256
| 065
|
| 4
| Amortizace diskontu 20X2
12x (období 1–12/20X2)
| 1 000
| 256
| 662
|
| 5
| Inkaso jmenovité hodnoty k 31. 12. 20X2
| 300 000
| 221
| 256
|
Nabízí se otázka, jakým způsobem by postupoval při účtování daného dluhopisu jeho emitent:
| Op.
| Text
| Částka
| MD
| D
|
| 1
| Emise dluhopisu
| 279 000
21 000
300 000
| 375
381
x
| x
x
473
|
| 2
| Inkaso emisního kursu od věřitelů
| 279 000
| 221
| 375
|
| 3
| Amortizace diskontu 20X1
9x (období 4–12/20X1)
| 1 000
| 562
| 381
|
| 4
| Reklasifikace dluhopisu
| 300 000
| 473
| 241
|
| 5
| Amortizace diskontu 20X2
12x (období 1–12/20X2)
| 1 000
| 562
| 381
|
| 6
| Výplata jmenovité hodnoty k 31. 12. 20X2
| 300 000
| 241
| 221
|
3. Účtování kuponových dluhopisů
V rámci této pasáže se budeme věnovat kuponovým dluhopisům. U těchto v průběhu existence dluhopisu investor inkasuje od emitenta dluhopisu kuponové platby, ať již jsou stanoveny fixním, či variabilním způsobem. Obvykle se jedná o percentuální sazbu ze jmenovité hodnoty dluhopisu.
Ve vazbě na rozdíl mezi pořizovací cenou a jmenovitou hodnotou dluhopisu rozlišujeme:
- dluhopisy v pari, kdy pořizovací cena dluhopisu koresponduje s jeho jmenovitou hodnotou,
- dluhopisy nad pari, kdy pořizovací cena dluhopisu je vyšší než jeho jmenovitá hodnota (rozdíl označujeme jako prémii), a
- dluhopisy pod pari, kdy pořizovací cena dluhopisu je nižší než jeho jmenovitá hodnota (rozdíl označujeme jako diskont).
Investor amortizuje diskont (do finančních výnosů), resp. prémii (do finančních nákladů) věcně a časově po období držby dluhopisu. V případě, kdy se jedná o dluhopisy držené do splatnosti, neexistuje k rozvahovému dni požadavek na jejich přecenění na reálnou hodnotu.
Pokud se jedná o realizovatelné dluhopisy a dluhopisy k obchodování, potom tyto k rozvahovému dni investor na reálnou hodnotu přeceňuje, a to následujícím způsobem:
- realizovatelné dluhopisy na reálnou hodnotu s kapitálovým dopadem prostřednictvím účtu 414 – Oceňovací rozdíly z přecenění majetku a závazků,
- dluhopisy k obchodování na reálnou hodnotu s výsledkovým dopadem, a to prostřednictvím účtů 564 – Náklady na přecenění cenných papírů a podílů, resp. 664 – Výnosy z přecenění cenných papírů a podílů.
Určitým oříškem pro tyto kategorie je stanovení délky amortizace diskontu či prémie, neb je obtížné stanovit, jak dlouho bude k datu pořízení investor dané dluhopisy držet.
3.1 Účtování investora
Proto se v následujícím textu i vzhledem k praktickému využití zaměříme pouze na dluhopisy držené do splatnosti. V souladu s ČÚS 008 platí, že účetní jednotka-investor účtuje naběhlý alikvotní úrokový výnos (kupon) na samostatném analytickém účtu. Proto v rámci následujících příkladů využijeme dvě analytiky, a to „K“ pro analytický účet naběhlého kuponu, a „PC“ pro analytický účet pořizovací ceny.
Příklad č. 2: ...