Jak motivovat zaměstnance: Nástroje a strategie pro zaměstnavatele

Česká republika má dlouhodobě nejnižší nezaměstnanost v Evropské unii, dle výsledků Českého statistického úřadu je to 2,6 %. To je velmi málo a v praxi se to projevuje zejména nedostatkem pracovních sil, konkrétně chybí specialisté. Co tedy mohou zaměstnavatelé dělat, aby získali nové zaměstnance a zároveň si udrželi ty stávající? Dobrou odpovědí by jim mohly být konkrétní nástroje a strategie, které mohou zaměstnavatelé využívat k motivaci svých zaměstnanců, jako jsou například různé benefity, kariérní růst, ale také flexibilní pracovní podmínky a v neposlední řadě také ocenění jejich práce a pozitivní pracovní prostředí.

Dříve stačilo, že zaměstnavatelé nabízeli stabilní práci a slušný plat. Dnes to nestačí. Musí se stále více zaměřovat na to, aby byli pro své stálé i potencionální zaměstnance atraktivní, a proto s rostoucí konkurencí na trhu práce musí nabídnout něco navíc. Motivace zaměstnanců vychází z kombinace různých manažerských nástrojů a strategií, které mají jediný cíl. Získat a dlouhodobě udržet kvalitní zaměstnance. Přestože je na trhu nedostatek pracovních sil, z průzkumu společnosti ManpowerGroup o udržení zaměstnanců ve firmách vyplynulo překvapivé zjištění, a sice že vyjednávací síla je stále ještě na straně zaměstnavatelů. „Firmy sice musí v některých případech dělat těžké ústupky, aby přilákaly nebo udržely zaměstnance v klíčových rolích, v celkovém pohledu ale v aktuální situaci na trhu práce cítí, že mají ve vyjednávání navrch. Roste sice poptávka po kvalifikovaných specialistech na IT, strojírenství, finance a back office, v ekonomice ale klesá počet zaměstnanců na méně kvalifikovaných pozicích v administrativě, výrobě a manuálních zaměstnáních. 27 % zaměstnavatelů má pocit, že zaměstnanci mají ve vyjednávání převahu, což je poměrně vysoké číslo,“ uvádí Jaroslava Rezlerová, generální ředitelka ManpowerGroup Česká republika.

Finanční motivace vs. nefinanční benefity

Tím něčím navíc, čímž zaměstnavatelé motivují zaměstnance kromě mzdy, jsou benefity. Zde je důležité zmínit, že je důležitá motivovanost zaměstnance. Právě oni se totiž rozhodují, zda si vyberou zaměstnavatele, který jim nabídne vyšší mzdu, ale třeba méně benefitů, nebo mzdu o něco nižší, kterou ale vykompenzují zajímavé a atraktivní benefity. Aneta Martišková, členka vedení společnosti Edenred Česká republika se v našem podcastu zmínila, že v příštím roce bude tvořit 25 % zaměstnanců právě lidé generace Z (lidé narození v letech 1996 až 2009). Jsou to lidé, kteří právě vstupují na trh práce, a ti mají už jiné nároky než starší zaměstnanci. Zaměstnavatelé by proto při tvorbě HR strategie měli přemýšlet i nad těmito specifiky.

Zajímavým faktem a do jisté míry ovlivněným i pandemií koronaviru je, že práce z domova či na dálku se pomalu přestává vnímat jako benefit, ale spíš jako jeden ze standardů HR politiky. Mladí lidé preferují flexibilitu, zajímají se víc o zdraví a stravu a hledají takové zaměstnání, kde mohou lépe skloubit práci s volným časem.

Nepeněžní benefity a jejich limit

Oblíbeným benefitem jsou například volnočasové benefity. Dříve se zaměstnavatelé potýkali s omezením v podobě limitu na rekreaci, který byl ve výši 20 tisíc korun ročně. Ostatní benefity mohli zaměstnavatelé přidělovat v libovolné výši. Vláda chtěla v rámci konsolidačního balíčku, který připravovala v roce 2023, nepeněžní benefity od ledna 2024 zrušit, ale nakonec je nová legislativa zastropovala. Nově tedy limit bude ve výši poloviny průměrné mzdy, která pro rok 2024 činí 43 967 korun, a proto limit pro nepeněžní benefity je v letošním roce ve výši 21 983 korun. Jelikož vláda schválila také zvyšování minimální mzdy, již nyní je jasné, že pro příští rok bude limit vyšší. Průměrná mzda pro rok 2025 totiž podle parametrů vyhlášených v nařízení vlády č. 282/2024 Sb. činí 46 557 korun. Díky tomu limit pro volnočasové benefity od ledna 2025 stoupne na 23 278 korun.

Zaměstnavatelé si však musejí dát pozor také na daně a odvody. Jak to s nimi je? „Daně a odvody se platí jen tehdy, když zaměstnanci dostanou od svého zaměstnavatele nadlimitní plnění,“ vysvětluje Martina Machová, HR ředitelka společnosti Pluxee (dříve Sodexo Benefity). V podstatě to znamená, že to, co je nad limitem, to se chová jako mzda. „S tím souvisí i nová povinná administrativa, vše se musí pečlivě hlídat, zaměstnavatel musí u každého zaměstnance vést evidence čerpání benefitů,“ doplňuje Machová. Plnění je třeba načítat průběžně na mzdovém listu a zaměstnance na něj upozorňovat. Danění má být totiž také průběžné. Pokud by tedy konkrétní pracovník překročil limit například teď v listopadu, v prosinci by mu jej firma měla dodanit.

Odborný článek je uveden pouze ve zkráceném znění. Celý článek jako součást našeho produktu Mzdy pro lidi nabízíme ke čtení zde:

Jak motivovat zaměstnance: Nástroje a strategie pro zaměstnavatele