Možné právní formy podnikání v ČR

Úvod

Pokud chce člověk podnikat, měl by pečlivě zvážit v jaké právní formě tak učiní, v jaké právní formě založí svou firmu. Stejně tak se musí rozhodovat skupina podnikatelů, kteří chtějí být společníky větší firmy. I když je možné, za určitých podmínek, právní formu podnikání změnit po určité době, je právě počáteční volba právní formy dosti důležitá pro možný pozdější rozvoj a úspěch firmy.

V tomto příspěvku přinášíme stručný přehled možných právních forem podnikání v ČR a jejich charakteristické parametry. Jsou tu vyloženy základní právní a ekonomické rozdíly jednotlivých právních forem. Čtenáře seznamujeme s podmínkami pro podnikání fyzických i právnických osob v ČR včetně možnosti podnikání zahraničních osob. Jednotlivé právní formy jsou charakterizovány na základě právních norem, tj. zejména zákona o obchodních korporacích, občanského zákoníku, zákona o státním podniku a dalších.

Znalosti odlišností jednotlivých právních forem podnikání jsou předpokladem pro výkon manažerských funkcí.

1. Formy podnikání v ČR

Současný právní řád ČR, daný především zákonem o obchodních korporacích a živnostenským zákonem a dalšími zákony, umožňuje na území České republiky podnikat následujícím subjektům:

1. podnikajícím fyzickým osobám,
2. obchodním společnostem a koncernům,
3. družstvům,
4. zahraničním osobám (fyzickým i právnickým),
5. státním podnikům,
6. veřejně prospěšným podnikům a formám neziskových organizací,
7. účastníkům podílejícím se na základě smlouvy o tichém společenství na podnikání jiných osob,
8. společnostem právnických či fyzických osob (dle občanského zákoníku známé pod starším pojmem „sdružení“).

Skutečností je, že zákon o obchodních korporacích neobsahuje pojem státní podnik, ani například veřejně prospěšný podnik, to umožňují další zákony či občanský zákoník. Je však třeba připomenout, že podnikání se mohou (ale nemusí) zúčastnit ještě další subjekty, a to tzv. neziskové firmy (non-profit corporations), státní příspěvkové organizace, které sice nejsou založeny za účelem podnikání, avšak přestože je jejich hlavní činnost jiná, podnikání se často nevylučuje.

2. Podnikání fyzických osob

Podnikatelem se může v České republice stát každá osoba, která má zájem podnikat, splňuje základní předpoklady a je oprávněna provozovat podnikatelskou činnost v souladu se zákonem o živnostenském podnikání. Podnikat může v kterékoliv činnosti, pokud tato činnost není přímo zákonem zakázána nebo vyloučena ze živnostenského podnikání.

Vyloučeny jsou činnosti, které jsou definovány v seznamu vyloučených činností
vedeném Světovou bankou nebo Mezinárodní finanční korporací (IFC). Mezi tyto vyloučené činnosti patří zejména:

• výroba nebo činnosti využívající nucenou práci nebo dětskou práci,
• výroba nebo obchodování s produkty nebo činnostmi, které jsou dle právních předpisů hostitelské země, nebo mezinárodních úmluv považovány za nezákonné,
• jakákoliv obchodní činnost spojená s pornografií nebo prostitucí,
• obchodování s volně žijícími živočichy nebo rostlinami, nebo s produkty z nich zhotovenými, které podléhá Úmluvě o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a rostlin (CITES),
• výroba, používání nebo obchodování s nebezpečnými látkami, jako jsou například radioaktivní látky, nevázaná azbestová vlákna, nebo produkty s obsahem polychlorovaných bifenylů (PCB),
• přeshraniční obchod s odpady a druhotnými surovinami prováděný v rozporu s Basilejskou úmluvou a jejími prováděcími předpisy,
• mořský rybolov formou unášených tenatových sítí (tzv. „drift net fishing“) s celkovou délkou sítí větší než 2,5 km,
• výroba, používání nebo obchodování s léčivy, pesticidy/herbicidy, chemickými látkami, látkami poškozujícími ozonovou vrstvu Země a s dalšími nebezpečnými látkami, které jsou na mezinárodní úrovni omezeny nebo zakázány,
• ničení unikátního biotopu ohrožených lokalit (tzv. „Critical Habitat“),
• výroba nebo rozšiřování informačních materiálů obsahujících rasistické, protidemokratické nebo neonacistické informace atd.

Seznam je platný od 1. února 2016.

Patří sem rovněž činnosti, které monopolně provozuje stát nebo které stát jmenovitě vymezuje přesně určeným právnickým osobám, případně kde má stát zvláštní zájem, tj. má sám účast na podnikání, nebo které zcela vylučuje z podnikání. Některé činnosti nesmějí být provozovány jako živnost, jako například využívání výsledků tvůrčí duševní činnosti jejich autory, činnosti lékařů, advokátů, notářů nebo výchova a vzdělávání, což je taxativně vyjmenováno v § 3 živnostenského zákona.

Z podnikání ve formě živností mohou být vyloučeny i určité fyzické osoby, jejich výčet taxativně jmenuje § 58 zákona, jedná se o osoby, které porušily podmínky dle tohoto zákona.

Stejně tak jsou zakázané určité činnosti, a to ty, které jsou stanoveny jako protiprávní jednání a jsou obsaženy v trestním zákoníku nebo v právních normách nižšího řádu (přestupky). Živnostenský zákon uvádí i přehled činností, které jsou upraveny zvláštními předpisy. Kromě zákazů obsahuje zákon i tzv. překážky k podnikání, které však ve svém důsledku znamenají totéž pro určité situace, jako například:

• překážky k podnikání platí pro fyzické i právnické osoby v případě, že na majetek dané osoby byl prohlášen konkurs,
• konkurz byl sice ukončen, ale od ukončení živnosti neuplynuly 3 roky,
• fyzické osobě byl soudem nebo správním orgánem přímo uložen zákaz provozování živnosti a tento zákaz dosud trvá atd.

Živnost je zákonem stanovena jako soustavná činnost provozovaná podnikatelem samostatně, vlastním jménem za účelem zisku a za podmínek stanovených živnostenským zákonem.

Pokud daná živnost splňuje rámec daný zákonem, je takové podnikání možné. Živností jsou tedy i takové podnikatelské činnosti, o kterých se zákon výslovně nezmiňuje.

2.1 Podmínky pro podnikání fyzických osob

Podmínky pro podnikání jsou obecné a speciální.

K základním obecným podmínkám patří:

• dosažení věku 18 let,
• způsobilost k právním úkonům,
• bezúhonnost.

Pod pojmem bezúhonnost se v praxi uplatňuje požadavek, aby podnikatel neměl záznam v trestním rejstříku pro činnost, která by s podnikatelskou činností korespondovala anebo ji přímo vylučovala. Z uvedeného vyplývá, že bezúhonnými osobami jsou nejen ti, kteří mají čistý trestní rejstřík, ale i ti, kteří mají záznam například pro neúmyslný trestný čin, jež nesouvisí s předmětem podnikání. Za bezúhonnou osobu se nepovažuje osoba pravomocně odsouzená pro trestný čin, který souvisí s předmětem podnikání, nebo i jiný trestní čin spáchaný úmyslně, pokud by živnostenský úřad mohl mít obavy, že by se podnikatel mohl dopustit stejného nebo podobného činu při provozování živnosti.

Zvláštní podmínky – jsou dány požadavky na výkon profese či činnosti znamenající odbornou a jinou způsobilost. Mezi odborné požadavky patří obvykle výuční list, licence, atestace, požadavky určité doby praxe apod. Způsobilost může být ověřována například i pravidelnými zkouškami, pohovory atd.

Kdo může provozovat živnost?

Článek uvádíme ve zkráceném znění. Celý článek nabízíme ke čtení zde: Možné právní formy podnikání v ČR