Možné právní formy podnikání v ČR

Úvod

Pokud chce člověk podnikat, měl by pečlivě zvážit v jaké právní formě tak učiní, v jaké právní formě založí svou firmu. Stejně tak se musí rozhodovat skupina podnikatelů, kteří chtějí být společníky větší firmy. I když je možné, za určitých podmínek, právní formu podnikání změnit po určité době, je právě počáteční volba právní formy dosti důležitá pro možný pozdější rozvoj a úspěch firmy.

V tomto příspěvku přinášíme stručný přehled možných právních forem podnikání v ČR a jejich charakteristické parametry. Jsou tu vyloženy základní právní a ekonomické rozdíly jednotlivých právních forem. Čtenáře seznamujeme s podmínkami pro podnikání fyzických i právnických osob v ČR včetně možnosti podnikání zahraničních osob. Jednotlivé právní formy jsou charakterizovány na základě právních norem, tj. zejména zákona o obchodních korporacích, občanského zákoníku, zákona o státním podniku a dalších.

Znalosti odlišností jednotlivých právních forem podnikání jsou předpokladem pro výkon manažerských funkcí.

1. Formy podnikání v ČR

Současný právní řád ČR, daný především zákonem o obchodních korporacích a živnostenským zákonem a dalšími zákony, umožňuje na území České republiky podnikat následujícím subjektům:

1. podnikajícím fyzickým osobám,
2. obchodním společnostem a koncernům,
3. družstvům,
4. zahraničním osobám (fyzickým i právnickým),
5. státním podnikům,
6. veřejně prospěšným podnikům a formám neziskových organizací,
7. účastníkům podílejícím se na základě smlouvy o tichém společenství na podnikání jiných osob,
8. společnostem právnických či fyzických osob (dle občanského zákoníku známé pod starším pojmem „sdružení“).

Skutečností je, že zákon o obchodních korporacích neobsahuje pojem státní podnik, ani například veřejně prospěšný podnik, to umožňují další zákony či občanský zákoník. Je však třeba připomenout, že podnikání se mohou (ale nemusí) zúčastnit ještě další subjekty, a to tzv. neziskové firmy (non-profit corporations), státní příspěvkové organizace, které sice nejsou založeny za účelem podnikání, avšak přestože je jejich hlavní činnost jiná, podnikání se často nevylučuje.

2. Podnikání fyzických osob

Podnikatelem se může v České republice stát každá osoba, která má zájem podnikat, splňuje základní předpoklady a je oprávněna provozovat podnikatelskou činnost v souladu se zákonem o živnostenském podnikání. Podnikat může v kterékoliv činnosti, pokud tato činnost není přímo zákonem zakázána nebo vyloučena ze živnostenského podnikání.

Vyloučeny jsou činnosti, které jsou definovány v seznamu vyloučených činností
vedeném Světovou bankou nebo Mezinárodní finanční korporací (IFC). Mezi tyto vyloučené činnosti patří zejména:

• výroba nebo činnosti využívající nucenou práci nebo dětskou práci,
• výroba nebo obchodování s produkty nebo činnostmi, které jsou dle právních předpisů hostitelské země, nebo mezinárodních úmluv považovány za nezákonné,
• jakákoliv obchodní činnost spojená s pornografií nebo prostitucí,
• obchodování s volně žijícími živočichy nebo rostlinami, nebo s produkty z nich zhotovenými, které podléhá Úmluvě o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a rostlin (CITES),
• výroba, používání nebo obchodování s nebezpečnými látkami, jako jsou například radioaktivní látky, nevázaná azbestová vlákna, nebo produkty s obsahem polychlorovaných bifenylů (PCB),
• přeshraniční obchod s odpady a druhotnými surovinami prováděný v rozporu s Basilejskou úmluvou a jejími prováděcími předpisy,
• mořský rybolov formou unášených tenatových sítí (tzv. „drift net fishing“) s celkovou délkou sítí větší než 2,5 km,
• výroba, používání nebo obchodování s léčivy, pesticidy/herbicidy, chemickými látkami, látkami poškozujícími ozonovou vrstvu Země a s dalšími nebezpečnými látkami, které jsou na mezinárodní úrovni omezeny nebo zakázány,
• ničení unikátního biotopu ohrožených lokalit (tzv. „Critical Habitat“),
• výroba nebo rozšiřování informačních materiálů obsahujících rasistické, protidemokratické nebo neonacistické informace atd.

Seznam je platný od 1. února 2016.

Patří sem rovněž činnosti, které monopolně provozuje stát nebo které stát jmenovitě vymezuje přesně určeným právnickým osobám, případně kde má stát zvláštní zájem, tj. má sám účast na podnikání, nebo které zcela vylučuje z podnikání. Některé činnosti nesmějí být provozovány jako živnost, jako například využívání výsledků tvůrčí duševní činnosti jejich autory, činnosti lékařů, advokátů, notářů nebo výchova a vzdělávání, což je taxativně vyjmenováno v § 3 živnostenského zákona.

Z podnikání ve formě živností mohou být vyloučeny i určité fyzické osoby, jejich výčet taxativně jmenuje § 58 zákona, jedná se o osoby, které porušily podmínky dle tohoto zákona.

Stejně tak jsou zakázané určité činnosti, a to ty, které jsou stanoveny jako protiprávní jednání a jsou obsaženy v trestním zákoníku nebo v právních normách nižšího řádu (přestupky). Živnostenský zákon uvádí i přehled činností, které jsou upraveny zvláštními předpisy. Kromě zákazů obsahuje zákon i tzv. překážky k podnikání, které však ve svém důsledku znamenají totéž pro určité situace, jako například:

• překážky k podnikání platí pro fyzické i právnické osoby v případě, že na majetek dané osoby byl prohlášen konkurs,
• konkurz byl sice ukončen, ale od ukončení živnosti neuplynuly 3 roky,
• fyzické osobě byl soudem nebo správním orgánem přímo uložen zákaz provozování živnosti a tento zákaz dosud trvá atd.

Živnost je zákonem stanovena jako soustavná činnost provozovaná podnikatelem samostatně, vlastním jménem za účelem zisku a za podmínek stanovených živnostenským zákonem.

Pokud daná živnost splňuje rámec daný zákonem, je takové podnikání možné. Živností jsou tedy i takové podnikatelské činnosti, o kterých se zákon výslovně nezmiňuje.

2.1 Podmínky pro podnikání fyzických osob

Podmínky pro podnikání jsou obecné a speciální.

K základním obecným podmínkám patří:

• dosažení věku 18 let,
• způsobilost k právním úkonům,
• bezúhonnost.

Pod pojmem bezúhonnost se v praxi uplatňuje požadavek, aby podnikatel neměl záznam v trestním rejstříku pro činnost, která by s podnikatelskou činností korespondovala anebo ji přímo vylučovala. Z uvedeného vyplývá, že bezúhonnými osobami jsou nejen ti, kteří mají čistý trestní rejstřík, ale i ti, kteří mají záznam například pro neúmyslný trestný čin, jež nesouvisí s předmětem podnikání. Za bezúhonnou osobu se nepovažuje osoba pravomocně odsouzená pro trestný čin, který souvisí s předmětem podnikání, nebo i jiný trestní čin spáchaný úmyslně, pokud by živnostenský úřad mohl mít obavy, že by se podnikatel mohl dopustit stejného nebo podobného činu při provozování živnosti.

Zvláštní podmínky – jsou dány požadavky na výkon profese či činnosti znamenající odbornou a jinou způsobilost. Mezi odborné požadavky patří obvykle výuční list, licence, atestace, požadavky určité doby praxe apod. Způsobilost může být ověřována například i pravidelnými zkouškami, pohovory atd.

Kdo může provozovat živnost?

Živnost mohou v České republice provozovat osoby fyzické i právnické. Jak je již uvedeno, živnosti tu mohou provozovat i zahraniční osoby, podmínkou u fyzických osob je tu v prvé řadě povolení k pobytu. Pro provozování živnosti jsou fyzické osoby zejména povinny splňovat podmínky plné svéprávnosti a bezúhonnosti. Podmínka plné svéprávnosti však není absolutní. Zákon zde dává prostor pro podnikání i nezletilým osobám, kdy je možno plnou svéprávnost nahradit přivolením soudu k souhlasu zákonného zástupce nezletilého k samostatnému provozování určitého podnikání. Co se týče podmínky bezúhonnosti, zákon poskytuje negativní definici, kde zákonodárce stanovuje, že za bezúhonnou se pro účely živnostenského zákona nepovažuje osoba, která byla pravomocně odsouzena pro trestný čin spáchaný úmyslně a v souvislosti s podnikáním či předmětem podnikání, o který žádá nebo ohlašuje. I zde je ale třeba dbát zásady presumpce nevinny a do nabytí právní moci rozsudku na danou osobu hledět, jako by odsouzená nebyla, a splňuje tak podmínku bezúhonnosti pro provozování živnosti. Občané České republiky prokazují svoji bezúhonnost výpisem z evidence rejstříku trestů.

Vedle těchto dvou všeobecných podmínek existují dále zvláštní podmínky provozování živnosti. Těmito rozumíme odbornou a jinou způsobilost, pokud je živnostenský zákon nebo jiné zvláštní předpisy pro daný druh podnikání vyžadují. V rámci odborné způsobilosti může být v určitých případech vyžadována také praxe v oboru. V takovém případě je třeba, aby daná osoba ještě před získáním živnostenského oprávnění vykonávala odbornou činnost náležející do oboru nebo příbuzného oboru živnosti. Za příbuzný obor je považován takový obor, který využívá stejných nebo podobných pracovních postupů a odborných znalostí. Není nutností, aby předchozí odborná činnost byla vykonávaná pouze v pracovněprávním vztahu. Je možné takovou činnost vykonávat například jako osoba samostatně výdělečné činná na základě příslušného oprávnění k podnikatelské činnosti nebo jako osoba pověřená vedením obchodního závodu či odštěpného závodu. Odborná způsobilost není lokálně vázaná pouze na území České republiky. Je možno ji prokázat také dokladem o odborné kvalifikaci, který osvědčuje, že daná osoba vykonávala předmětnou činnost v jiném členském státě Evropské unie.

Překážky pro provozování živnosti, které vymezuje živnostenský zákon, jsou spojeny zejména s řízením o úpadku u daného podnikatele. Živnost nemůže provozovat fyzická nebo právnická osoba, na jejíž majetek byl prohlášen konkurs, ode dne prodeje obchodního závodu v rámci zpeněžení majetkové podstaty, nebo ode dne nabytí právní moci rozhodnutí, kterým soud ukončil provozování obchodního závodu (případně ode dne určeného v tomto rozhodnutí jako den ukončení provozování závodu). V samotném průběhu insolvenčního řízení může fyzická nebo právnická osoba, na jejíž majetek byl prohlášen konkurs, provádět úkony související s živnostenským oprávněním jen s písemným souhlasem insolvenčního správce. Živnost nemůže provozovat fyzická nebo právnická osoba po dobu tří let, pokud soud pravomocně rozhodne o zamítnutí insolvenčního návrhu pro nedostatek jejího majetku k úhradě nákladů insolvenčního řízení, nebo pravomocně rozhodne o zastavení insolvenčního řízení, či případně zrušení konkursu, protože její majetek nepostačuje ...