Ochrana majetkových zájmů zaměstnavatele

Úvodem

Zaměstnavatelé porušují zákoník práce zejména tím, že stanoví postihy, které zákoník práce nezná (například pokuty), nebo že drobné prohřešky proti pracovní kázni řeší okamžitým (a tudíž v případě soudního sporu pro nepřiměřenost neplatným) zrušením pracovního poměru. Zákoník práce dnes umožňuje postihovat pracovní nekázeň buď ve mzdové oblasti (snížením pohyblivé složky mzdy) nebo skončením pracovního poměru výpovědí podle § 52 písm. g) ZP, nebo okamžitým zrušením pracovního poměru podle § 55 odst. 1 písm. b) ZP. Někdy zaměstnavatelé dokonce vyžadují zakotvení katalogu jednání, která jsou považována za porušení pracovní kázně, přímo v kolektivních smlouvách či pracovních řádech, což je samozřejmě nesprávné. Například nelze považovat za porušení pracovní kázně nedostatečné plnění uložených úkolů, které jsou předmětem výkonu práce zaměstnance. Toto by mělo být řešeno v oblasti hodnocení pracovní výkonnosti, tudíž v oblasti mzdové. Rovněž vznik povinnosti na náhradu škody ještě nemusí znamenat, že zaměstnanec porušil pracovní kázeň.

Pojem pracovní kázně není v zákoníku práce definován. Je třeba vyjít z toho, že porušení pracovní kázně je zaviněné porušení povinností vyplývajících z právních předpisů, vnitřních předpisů a závazných příkazů vedoucích zaměstnanců a principu subordinace s ostatními zaměstnanci.

Základní povinnosti zaměstnanců a vedoucích zaměstnanců jsou uvedeny v § 301 až § 304 ZP. Pokud jde o zavinění, je třeba vycházet z § 4 a § 5 trestního zákona (zákon č. 140/1961 Sb., ve znění pozdějších předpisů).

Zákoník práce rovněž nedefinuje pojmy „méně závažné porušení pracovní kázně“ a „závažné porušení pracovní kázně“. Je proto třeba vycházet vždy z konkrétních okolností každého jednotlivého případu s přihlédnutím k osobě zaměstnance a jeho pracovnímu zařazení. Soustavné méně závažné porušení pracovní kázně je vykládáno tak, že musí jít nejméně o tři taková porušení. Je třeba výslovně upozornit na skutečnost, že zákon nezná výpověď pro tzv. „ztrátu důvěry“.

V našem článku používáme termín „porušení pracovní kázně“ jako synonymum k používanému termínu ZP „porušování povinností vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci“.

 I. Povinnosti zaměstnanců

Loajalita zaměstnance

Základní povinnosti zaměstnanců vyplývající z pracovního poměru jsou stanoveny v § 301 ZP. Podle tohoto ustanovení jsou zaměstnanci povinni zejména:

• pracovat řádně podle svých sil, znalostí a schopností, plnit pokyny nadřízených vydané v souladu s právními předpisy a spolupracovat s ostatními zaměstnanci,
• využívat pracovní dobu a výrobní prostředky k vykonávání svěřených prací, plnit pracovní úkoly kvalitně a včas,
• dodržovat právní předpisy vztahující se k práci jimi vykonávané; dodržovat ostatní předpisy vztahující se k práci jimi vykonávané, pokud s nimi byli řádně seznámeni,
• řádně hospodařit s prostředky svěřenými jim zaměstnavatelem a střežit a ochraňovat majetek zaměstnavatele před poškozením, ztrátou, zničením a zneužitím a nejednat v rozporu s oprávněnými zájmy zaměstnavatele.

Povinnosti zaměstnanců mohou být stanoveny též v pracovní smlouvě nebo rozvedeny v pracovních řádech. Půjde o konkretizaci povinností uvedených v zákoníku práce. Pracovní řád ani pracovní smlouva nemohou však stanovit takové povinnosti, které by nebyly v souladu s ustanoveními zákoníku práce nebo s právním řádem vůbec.

Článek je uveden ve zkráceném znění. Celý článek naleznete na : Ochrana majetkových zájmů zaměstnavatele

Autor: JUDr. Eva Dandová