Datum publikace:22.01.2019

Rok 2018 byl ve znamení divokých jednání o zavedení plošného režimu přenesení daňové povinnosti, tzv. režimu reverse charge. Česká republika se již několik let snažila na půdě Evropské unie tento systém výběru daně z přidané hodnoty prosadit, nicméně až rok 2018 byl tím zlomovým. Teprve před pár měsíci se ministři financí Evropské unie shodli návrh České republiky prosadit a potvrdili možnost využívání všeobecného reverse charge při splnění určitých podmínek. Jednou z nich je například splnění minimální výše rozdílu mezi očekávanou a vybranou daní z přidané hodnoty v určitém období nebo podílu karuselových podvodů na této hodnotě.
Do této doby byl reverse charge uplatňován pouze na vybrané zboží, popř. služby. Seznam tohoto zboží a služeb je uveden v příloze č. 5, popř. příloze č. 6 zákona o dani z přidané hodnoty. Jakmile bude možné aplikovat všeobecný reverse charge, bude se týkat všech plateb, které přesáhnou 17 500 €, tedy v přepočtu okolo 450 000 Kč, a to bez ohledu na obor podnikání či zakoupené komodity.
Shrnutí dění okolo reverse charge v roce 2018
- únor – ČR navrhuje zavedení všeobecného reverse charge, Brusel naopak one stop shop,
- květen – Francie zablokovala návrh ČR na reverse charge,
- červenec – jednání ministrů financí, po úpravách by systém revers charge mohl být na podzim přijat,
- říjen – Ministři financí zemí EU potvrdili možnost používání systému všeobecného reverse charge,
- prosinec – Evropský parlament souhlasil s aplikováním všeobecného reverse charge u DPH, ČR bude moci požádat Brusel o jeho používání,
- leden 2019 – ČR požádalo Evropskou unii o možnost využívání reverse charge.
Režim reverse charge a karuselové podvody
Pojmem reverse charge se zabývá zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve své IV. hlavě, v § 92a - § 92i. Jedná se o režim přenesení daňové povinnosti u vybraného zboží či služeb, kdy povinnost přiznat a zaplatit DPH ke dni uskutečnitelného zdanitelného plnění je přenesena na příjemce plnění.
Systém přenesení daňové povinnosti je nástroj, který slouží státu k boji proti daňovým podvodům, nejčastěji tzv. karuselovým podvodům. Právě systém reverse charge i například povinnost kontrolního hlášení se těmto podvodům snaží zabránit.
„Podvody na DPH ovlivňují rozpočty členských států více než u jakékoliv jiné daně. Největším problém u DPH je karuselový podvod, přičemž reverse charge proti němu spolehlivě funguje,“ uvedla pro ČTK ministryně financí Alena Schillerová.
Příklad č. 1
Firma A nakoupí ze zahraničí zboží, na kterém neodvede daň. Následně toto zboží prodá tuzemské firmě B za cenu zboží + DPH. Firma B uhradí celou částku včetně DPH firmě A. Firma B prodá nakoupené zboží zpět do zahraničí. Jakmile dojde k momentu hrazení DPH, firma A zmizí, zkrachuje, neexistuje. Firma B žádá stát o nadměrný odpočet, protože zboží dodala do zahraničí osvobozené od daně. Tyto podvody stojí tedy na principu, z počátku neodvedeného DPH ze zahraničního obchodu s konečným výsledkem vyplacení nadměrného odpočtu finančním úřadem. Čím je prodejní síť větší, tím menší šance na odhalení pachatele.
Poznámky pod čarou:
Autor: Ing. Eva Blechová
Související příklady z praxe
Související předpisy SZČR