Nájem a ubytovací služby z pohledu zákona o DPH

V současné době je velice rozšířené poskytování ubytování v bytech. Poskytovatelé ubytovacích služeb často chybně zaměňují tuto službu se službou pronájmu nemovitosti, který je dle § 56a zákona o DPH osvobozen od DPH a tudíž si neuvědomují své daňové povinnosti. Rovněž neberou v úvahu, že pokud pro ubytování využívají službu zprostředkovatele se sídlem mimo tuzemsko, že jim z takové přijaté služby vyplývají jisté daňové povinnosti.

V této souvislosti je nutné upozornit na zákonnou úpravu v zákonu o DPH, který definuje, co se rozumí ekonomickou činností, ubytovacími službami, co se rozumí službami pronájmu nemovité věci. V návaznosti na to je třeba vzít v úvahu následné povinnosti z hlediska zákona o DPH u poskytovatelů uvedených služeb.

Ubytovací služby (§ 14 ZDPH – definice služeb obecně)

Poskytnutí ubytovací služby je ekonomickou činností, osoba poskytující tyto služby je osobou povinnou k dani a tato služba je vždy zdanitelným plněním. Z hlediska stanovení sazby daně nalezneme ubytovací služby v příloze č. 2 k zákonu o DPH, pod kódem klasifikace produkce CZ-CPA 55, kde jsou uvedeny služby podléhající první snížené sazbě daně 15 %.

Ubytovacími službami se rozumí ubytovací služby v hotelích, penzionech apod. s každodenním úklidem a jinými službami, obvykle poskytované na dny nebo týdny, ubytovací služby v mládežnických hostelech, na horských chatách a rekreačních chatách s pokoji nebo ubytovacími jednotkami, s velmi omezenými úklidovými službami nebo bez nich, ubytovací služby poskytované v nemovitostech užívaných na časový úsek pro návštěvníky mimo jejich obvyklé bydliště, ubytovací služby v pokojích nebo ubytovacích jednotkách, ne s každodenními úklidovými službami, například v bytech a domech pro dovolenou, bungalovech a chatách, pro osoby mimo jejich bydliště, obvykle poskytované na dny nebo týdny, poskytování místa pro rekreační vozidlo nebo stan pro osoby mimo jejich bydliště, obvykle poskytované na dny nebo týdny, poskytování prostoru v chráněných přístřešcích nebo prostých táborových zařízeních pro umístění stanů nebo spacích pytlů a další.

Z toho vyplývá, že osoba, která poskytuje ubytovací služby, je osobou povinnou k dani a úplaty za tyto ubytovací služby je povinna zahrnout do obratu pro účely registrace k DPH podle §4 a ve vazbě na § 6, který stanoví podmínky registrace plátce. Ustanovení § 6 uvádí, že při překročení limitu 1 000 000 Kč za 12 bezprostředně předcházejících kalendářních měsíců se stává osoba povinná k dani plátcem.

Registrace plátce (§ 6, § 94 ZDPH)

Osoba povinná k dani je definovaná v § 5 zákona o DPH jako fyzická osoba nebo právnická osoba, která samostatně uskutečňuje ekonomickou činnost. Ekonomickou činností se pro účely zákona o DPH rozumí mimo jiné také využití hmotného a nehmotného majetku za účelem získání příjmů, pokud je tento majetek využíván soustavně.

Pokud se osoba povinná k dani stane plátcem, je povinna podat finančnímu úřadu přihlášku k registraci plátce do 15 dnů po skončení kalendářního měsíce, ve kterém překročila stanovený obrat a plátcem se stane od prvního dne druhého měsíce následujícího po měsíci, ve kterém stanovený obrat překročila. Jakmile se stane plátcem, vztahuje se na ni zákon o DPH v plném rozsahu.

Vznik povinnosti přiznat daň (§ 20a, § 21 odst. 3 zákona o DPH)

Pokud plátce přijme zálohu na ubytování před poskytnutím ubytování, je povinen přiznat daň ke dni přijetí zálohy. Plátce je dále povinen přiznat daň ke dni uskutečnění ubytování. Při poskytování ubytování se zdanitelné plnění považuje za uskutečněné dnem poskytnutí ubytování, tedy poslední den ubytování.

Pokud by plátce na ubytovací službu vystavil daňový doklad dříve, než byla ubytovací služba poskytnuta, je povinen přiznat daň vystavením tohoto daňového dokladu, jak uvádí § 21 odst. 3 zákona o DPH. V podstatě si vystavením daňového dokladu vygeneroval datum uskutečnění zdanitelného plnění.

Příklad č. 2:

Článek je uveden ve zkráceném znění. Celý článek najdete na : Nájem a ubytovací služby z pohledu zákona o DPH

Autor: Ing. Jana Ledvinková