Dodatečné přiznání k dani z přidané hodnoty a související výkazy

1. Úvod

V praxi se často plátce daně z přidané hodnoty (dále jen „DPH“) dostane do situace, že potřebuje opravit určité chyby v podaném přiznání k DPH nebo v souvisejících výkazech. Pro opravu různých chyb, ale i pro další účely tak musí nebo může podat dodatečné přiznání k DPH. Dodatečné přiznání slouží pro opravu chyb v situacích, kdy již bylo podáno řádné daňové přiznání a navíc již uplynula lhůta pro podání opravného přiznání. Opravy se provádí po dobu lhůty pro stanovení daně neboli prekluzivní lhůty, která je v České republice tříletá, s tím že se tato lhůta rozebíhá od termínu pro podání řádného daňového přiznání. Obecná úprava dodatečného přiznání je obsažena v daňovém řádu, ale zákon č. 235/2004 Sb., zákon o dani z přidané hodnoty (dále jen „zákon o DPH“), obsahuje specifika platná právě pro oblast DPH.

2. Pravidla pro dodatečná přiznání k DPH

Dodatečné přiznání k DPH (dále jen „dodatečné přiznání“) podává plátce DPH v případě, že zjistí určitou skutečnost, že původně vykázané údaje nebyly vykázány správně, tedy prakticky slouží dodatečné přiznání k nápravě chyb. Na základě dodatečného přiznání pak správce daně doměří daň či opraví údaje vykazované v přiznání k DPH. Dodatečné přiznání přitom podává plátce DPH, pokud sám zjistí rozdíl oproti vyměřené dani. Daň jde však také možné doměřit z moci úřední správcem daně, a to nejčastěji po daňové kontrole.

Obecná úprava dodatečného přiznání je obsažena v § 141 zákoně č. 280/2009 Sb., daňový řád. Zákon o DPH pak obsahuje některá specifická pravidla, kdy se podává dodatečné přiznání případně, kdy je možné danou transakci zahrnout do řádného přiznání k DPH.

Obecně existuje povinnost podat dodatečné přiznání, pokud daňový subjekt zjistí, že daň má být vyšší než poslední známá daň. Naopak pokud daňový subjekt zjistí, že daň má být nižší než poslední známá daň, tak má daňový subjekt možnost (nikoliv povinnost) podat dodatečné přiznání. Dodatečné přiznání na daň nižší však není možné podat, pokud byla daň stanovena na základě pomůcek nebo na základě sjednání daně. Daňový subjekt je také oprávněn podat dodatečné daňové přiznání, kterým se sice nemění poslední známá daň, ale mění se údaje uvedené daňovým subjektem v původně podaném daňovém přiznání. Dodatečné přiznání však nelze podat k dani, která je předmětem probíhající daňové kontroly, nebo pokud byla daňovému subjektu oznámena výzva k zahájení daňové kontroly, a dále když daňový subjekt neumožnil správci daně zahájit daňovou kontrolu standardní cestou, nebo pokud je o dani zahájeno řízení o mimořádném opravném prostředku, dozorčím prostředku nebo řízení o žalobě podané proti rozhodnutí správce daně.

Pokud jsou opravovány skutečnosti v oblasti DPH, tak je plátce DPH obvykle povinen opravit i další související výkazy, které jsou v principu detailem pro příslušnou kolonku přiznání k DPH. Jde o kontrolní hlášení, souhrnné hlášení a případně výkaz Intrastat. Specificky jde o tato plnění:

Lhůta a splatnost daně při podání dodatečného přiznání

Dodatečné přiznání lze podat po dobu lhůty pro stanovení daně, která činí tři roky a rozbíhá se od termínu pro podání řádného daňového přiznání. Dodatečné přiznání je plátce DPH povinen podat do konce měsíce následujícího po měsíci, ve kterém plátce DPH zjistil skutečnosti vedoucí k podání dodatečného přiznání. Daň stanovená na základě dodatečného přiznání je splatná v náhradní lhůtě splatnosti, která je stejná jako lhůta pro podání dodatečného přiznání.

Datum zjištění není zákonem dále specifikován a v principu jde o den, kdy byly zjištěny skutečnosti zakládající povinnost nebo možnost podat dodatečné přiznání. Den zjištění se také vyplní do příslušné kolonky daňového přiznání. Lhůtu pro podání dodatečného přiznání by měl plátce DPH dodržet, jinak mu můžou hrozit negativní důsledky (například ve formě stanovení pokuty za opožděné tvrzení či možnost odmítnutí dodatečného přiznání z důvodu pozdního podání u dodatečného přiznání na nižší daň). Plátce DPH by však měl zohledňovat, že pro podání následného kontrolního hlášení je zákonem o DPH stanovena lhůta 5 pracovních dnů ode dne zjištění nesprávných nebo neúplných údajů. Tedy pokud se uvede do dodatečného přiznání určité datum zjištění, tak by do 5 pracovních dnů od tohoto data zjištění mělo být podáno následné kontrolní hlášení (jinak by plátce DPH mohl být pokutován sankcemi souvisejícími s kontrolním hlášením). Následné souhrnné hlášení je plátce DPH povinen podat za účelem oprav chybných údajů do 15 dnů ode dne zjištění chybných údajů.

Praktická příprava dodatečného přiznání

Pro podání dodatečného přiznání platí, že se vyplňují na příslušných řádcích pouze rozdíly oproti poslední známé dani (nejčastěji proti řádnému přiznání k DPH). Fakt, že se jedná o dodatečné přiznání, je sděleno správci daně zaškrtnutím pole „dodatečné“ a vyplněním pole „Důvody pro podání dodatečného daňového přiznání zjištěny dne”. V případě, že se podává dodatečné přiznání na daň nižší nebo na nezměněnou poslední známou daň, ale opravují se pouze údaje daňovým subjektem dříve tvrzené, tak se vyplňují také důvody pro podání dodatečného přiznání, a to formou vysvětlujícího dopisu či formou sdělení rovnou v tiskopise dodatečného přiznání.

Odlišná pravidla jsou však stanovena pro kontrolní a souhrnné hlášení, které se opravují prostřednictvím následných hlášení.

• Následné kontrolní hlášení je plátce DPH povinen podat, pokud zjistí, že v původním kontrolním hlášení uvedl nesprávné nebo neúplné údaje. Následné kontrolní hlášení se na rozdíl od dodatečného přiznání nevyplňuje pouze jako rozdíl proti dříve podanému kontrolnímu hlášení, ale de facto celé znovu, tedy jako úplné, se všemi údaji za předmětné zdaňovací období včetně promítnutí příslušných oprav.
• Oprava údajů v následném souhrnném hlášení se provádí buď vložením zcela nového řádku vyplněním všech požadovaných údajů (například pokud plnění nebylo vůbec deklarováno), anebo stornováním řádku z předchozího podání proškrtnutím křížkem ve sloupci souhrnného hlášení „Storno řádek“ s tím, že do následného souhrnného hlášení se v tomto stornovaném řádku vyplní všechny údaje vyplněné v původním řádku souhrnného hlášení (například pokud plnění bylo deklarováno, ale deklarováno být nemělo) a dále opravou údajů řádku z původního souhrnného hlášení stornováním původního řádku a vložením nového bezvadného řádku (například v případě opravy částky, daňového identifikačního čísla, počtu plnění).

Vrácení přeplatku na DPH při dodatečném přiznání

Podle § 145 odst. 1 zákona o DPH platí specifické pravidlo pro oblast DPH stanovující, že nadměrný odpočet vyměřený po podání řádného přiznání k DPH se vrací automaticky bez žádosti do 30 dnů od vyměření nadměrného odpočtu na DPH. V případě podání dodatečného přiznání, na základě kterého vznikne negativní rozdíl oproti poslední známé dani (tedy plátce DPH požaduje od státu vyplatit finanční prostředky), musí ale plátce DPH podat žádost o vrácení vratitelného přeplatku podle § 155 odst. 2 daňového řádu. Žádost je vhodné podat, pokud je dodatečné přiznání k DPH správcem daně již doměřeno, protože pak je přeplatek vrácen do 30 dnů ode dne obdržení žádosti správcem daně. Pokud by byla žádost doručena ještě před doměřením dodatečného přiznání k DPH, pak je lhůta 60 dnů.

Opravné versus dodatečné přiznání

Před uplynutím lhůty k podání řádného přiznání k DPH se nepodává dodatečné přiznání, ale plátce ...