5. Automobil ve společnosti (dříve sdružení bez právní subjektivity)

Společnost vzniká, když se několik osob (nejméně dvě) zaváže podle § 2716 až § 2746 Občanského zákoníku jako společníci sdružit se za společným účelem činnosti nebo věci. Dříve se jednalo o sdružení bez právní subjektivity, které bylo poměrně velmi rozšířeno.

I podle současné právní úpravy platí, že společnost nemá povinnost se někde registrovat ani neexistuje žádný rejstřík společností. Společnost nemůže (stejně jako tomu bylo u sdružení) jednat sama za sebe vůči třetím osobám, neboť nemá rovněž právní způsobilost, tudíž nadále nebude mít vlastní IČO. Stejně tak stále platí, že písemná forma pro společenskou smlouvu není nutná, i když vzhledem k možným daňovým problémům při daňové kontrole lze písemnou smlouvu jedině doporučit.

Bylo-li však ujednáno sdružení majetku, přičemž se může jednat jak o věci movité, tak nemovité či peněžní prostředky, vyžaduje se k platnosti smlouvy soupis vkladů společníků podepsaný. Společníci, kteří se zavázali k poskytnutí vkladů, stávají se spoluvlastníky vložené věci. Společník může do společnosti však vložit také pouze právo danou věc užívat a v tom případě se použijí přiměřeně ustanovení o nájmu.

Jak z uvedeného vyplývá, společnost nemůže nabývat vlastnická práva k majetku vloženému do společnosti ani k majetku získanému činností společnosti. Vlastníkem tak bude společník, který daný majetek poskytl, případně několik společníků může mít na daném majetku spoluvlastnický podíl.

Z toho plyne, že při podnikání v rámci společnosti může být používaný automobil:

1. ve výlučném vlastnictví jednoho z společníka nebo
2. ve spoluvlastnictví všech společníků, případně pouze některých z nich, nebo
3. může jít o vozidlo třetí osoby.

Při používání vozidla pro podnikatelskou činnost se setkáváme obvykle s následujícími druhy výdajů, které jsou spojeny s provozem vozidla: jedná se především o odpisy, nájemné, pracovní cesty, opravy a údržbu a ...