Obsah:
- Zákon o NP obecně
- Účast na nemocenském pojištění
- I. Dávky nemocenského pojištění
- Nemocenské
- Výpočet nemocenského
- Výše dávek nemocenského pojištění
- Peněžitá pomoc v mateřství
- Otcovská
- K právní úpravě rodičovské dovolené
- Právní úprava otcovské
- Podmínky nároku na dávku
- Ošetřovné
- Dlouhodobé ošetřovné
- Dlouhodobé ošetřovné obecně
- Podmínka nároku na dlouhodobé ošetřovné
- Podpůrčí doba u dlouhodobého ošetřovného
- Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství
- II. Ošetřovné v době pandemie
Zákon o NP obecně
Od 1. ledna 2009 je nemocenské pojištění upraveno zákonem č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o NP“). Jde o komplexní úpravu nemocenského pojištění, která zahrnuje jak okruh osob účastných nemocenského pojištění (tj. zaměstnanců, příslušníků ozbrojených sil a bezpečnostních sborů i osob samostatně výdělečně činných), jejich nároky z tohoto pojištění a stanovení výše poskytovaných dávek, posuzování zdravotního stavu pro účely nemocenského pojištění, tak organizační uspořádání nemocenského pojištění, jakož i řízení v tomto pojištění.
Pojistné na nemocenské pojištění je upraveno zákonem č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.
Podle § 4 zákona o NP se z nemocenského pojištění poskytují tyto dávky:
- nemocenské,
- peněžitá pomoc v mateřství,
- ošetřovné,
- vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství.
Z toho tedy vyplývá, že „nový“ systém nemocenského pojištění převzal druhy peněžitých dávek z právní úpravy platné do konce roku 2008, tedy ze systému nemocenského pojištění zaměstnanců podle zákona č. 54/1956 Sb. a zákona č. 88/1968 Sb. Pouze došlo ke změně názvu podpory při ošetřování člena rodiny v ošetřovné. Jiná plnění než výše uvedené čtyři dávky – nemocenské, mateřská, ošetřovné a vyrovnávací příspěvek – nejsou ze systému nemocenského pojištění poskytovány.
V roce 2017 však došlo k radikální změně.
Na základě novely zákona o NP provedeném zákonem č. 148/2017 Sb. došlo s účinností od 1. února 2018 k rozšíření dávek nemocenského pojištění o novou dávku – otcovskou.
Druhá zásadní změna v nemocenském pojištění nastala 1. června 2018. Na základě další novely zákona o NP – zákona č. 310/2017 Sb. došlo k rozšíření okruhu dávek nemocenského pojištění ještě o další, šestou dávku – dlouhodobé ošetřovné.
Navíc k datu 1. ledna 2018 došlo k dosti výrazné změně ve výpočtu základní dávky nemocenského.
V poslední době, resp. v posledním roce, kdy probíhala pandemie, došlo k výrazným změnám – byť ne přímo v zákoně o NP – v podmínkách poskytování ošetřovného. O tom všem je náš článek.
Účast na nemocenském pojištění
Nemocenského pojištění jsou účastni zaměstnanci (do této kategorie se řadí i příslušníci ozbrojených sil a bezpečnostních sborů) a osoby samostatně výdělečně činné (dále jen „OSVČ“). Zaměstnanci jsou povinně účastni nemocenského pojištění, na rozdíl od OSVČ, jejichž nemocenské pojištění zůstává dobrovolné.
Od 1. 1. 2014 se nově definují některé pojmy:
- za zaměstnání se již nepovažuje právní vztah, na jehož základě vykonával zaměstnanec práci. Nově se za zaměstnání pro účely nemocenského pojištění považuje činnost zaměstnance pro zaměstnavatele, z níž mu plynou nebo by mohly plynout od zaměstnavatele příjmy ze závislé činnosti bez ohledu na druh pracovního vztahu,
- zaměstnanci se rozumí osoby v době zaměstnání, pokud jim plynou nebo by mohly plynout příjmy ze závislé činnosti, které jsou nebo by byly, pokud by podléhaly zdanění v ČR, předmětem daně a nejsou od této daně osvobozeny.
Výjimka z této zásady platí pouze pro zastupitele územních samosprávných celků, kteří nejsou pro výkon funkce dlouhodobě uvolněni, nebo ji nevykonávají ve stejném rozsahu jako dlouhodobě uvolnění členové zastupitelstva. Neuvolnění zastupitelé nejsou nadále účastni nemocenského pojištění, z jejich odměn se neplatí pojistné na sociální zabezpečení. Povinná účast na nemocenském pojištění vzniká u zaměstnance (s výjimkou zaměstnance činného na základě dohody o provedení práce), pokud splňuje podmínky stanovené zákonem o nemocenském pojištění. Jedná se o dvě základní podmínky, a to o:
- výkon práce na území ČR v zaměstnání vykonávaném v pracovněprávním či pracovním vztahu, který může účast na nemocenském pojištění založit,
- minimální výši sjednaného příjmu (jedná se o tzv. rozhodný příjem, jehož hranice byla od 1. 1. 2009 stanovena na 2 000 Kč. V letošním roce tato hranice představuje 3 500 Kč.
Od 1. 1. 2014 byla také zrušena zvláštní úprava podmínek účasti na nemocenském pojištění pro krátkodobá zaměstnání, tj. zaměstnání, která neměla trvat a ani netrvala déle než 14 dnů. Zaměstnání se proto z hlediska podmínek účasti na nemocenském pojištění děl na zaměstnání vykonávaná na základě dohody o provedení práce, na zaměstnání malého rozsahu a na ostatní zaměstnání.
Zvláštní podmínky účasti zaměstnanců na nemocenském pojištění jsou stanoveny při výkonu zaměstnání malého rozsahu. Zaměstnáním malého rozsahu se rozumí zaměstnání, v němž jsou splněny podmínky výkonu zaměstnání na území ČR, avšak není splněna podmínka sjednání příjmu ze zaměstnání ve stanovené výši. Jde o situace, kdy sjednaná měsíční částka započitatelného příjmu je nižší než rozhodný příjem, anebo měsíční příjem nebyl sjednán vůbec. Při výkonu zaměstnání malého rozsahu je zaměstnanec pojištěn jen v těch kalendářních měsících, v nichž dosáhl aspoň příjmu v příslušné rozhodné výši.
U zaměstnance činného na základě dohody o provedení práce vzniká povinná účast na nemocenském pojištění, pokud splňuje dvě podmínky, a to:
- výkon práce na území ČR a
- v kalendářním měsíci, v němž dohoda o provedení práce trvá, dosáhl započitatelného příjmu v částce vyšší než 10 000 Kč.
Od 1. 1. 2014 bylo také zjednodušeno provádění nemocenského pojištění smluvních zaměstnanců, a proto se nesleduje, zda jsou či nejsou pojištěni ve „třetím“ státě, v němž má zaměstnavatel sídlo.
Účast OSVČ na nemocenském pojištění vzniká na základě přihlášky k nemocenskému pojištění a zaplacením pojistného na nemocenské pojištění. Od 1. 1. 2014 OSVČ, která je účastna nemocenského pojištění OSVČ, již není z tohoto důvodu považována vždy za OSVČ vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost. I OSVČ vedlejší může být účastna nemocenského pojištění jako OSVČ, i když není povinna platit zálohy na důchodové pojištění. Od 1. 1. 2021, se změní podmínky pro výpočet nemocenské pro OSVČ. Od začátku roku 2021 dochází ke zvýšení redukčních hranic pro výpočet nemocenské. V roce 2021 se také zvýšilo minimální dobrovolné nemocenské pojištění pro OSVČ na 147 Kč měsíčně (v roce 2020 to bylo jen 126 Kč).
V podmínkách vzniku na dávky nemocenského pojištění a ve stanovení ochranné doby se v poslední době nic podstatného nezměnilo.
I. Dávky nemocenského pojištění
Nemocenské
Zaměstnanec nebo OSVČ, který je uznán ošetřujícím lékařem dočasně práce neschopným, má nárok na nemocenské od 15. kalendářního dne trvání jeho dočasné pracovní neschopnosti do konce dočasné pracovní neschopnosti, maximálně však 380 kalendářních dnů počítaných od vzniku dočasné pracovní neschopnosti (včetně zápočtů předchozí doby trvání dočasné pracovní neschopnosti). OSVČ však pro získání nároku na nemocenské musí být účastna dobrovolného nemocenského pojištění OSVČ alespoň po dobu 3 měsíců bezprostředně předcházejících dni vzniku dočasné pracovní neschopnosti.
Po dobu prvních 14 kalendářních dnů je zaměstnanec (nikoli OSVČ), kterému trvá pracovní vztah zakládající účast na nemocenském pojištění, zabezpečen náhradou mzdy, kterou poskytuje zaměstnavatel podle zákoníku práce. Náhrada mzdy náleží za pracovní dny, a to při dočasné pracovní neschopnosti od 4. pracovního dne (při karanténě od prvního pracovního dne).
Poživateli starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu 3. stupně, který je v pracovním poměru, se nemocenské vyplácí od 15. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti (karantény) po dobu nejvýše 70 kalendářních dnů, nejdéle však do dne, jímž končí pojištěná činnost.
Nemocenské náleží rovněž ve stanovených případech, jestliže ke vzniku dočasné pracovní neschopnosti (karantény) došlo po skončení pojištěného zaměstnání v tzv. ochranné lhůtě. Účelem ochranné lhůty je zajistit bývalého zaměstnance po stanovenou dobu po skončení pojištění pro případ vzniku sociální události (dočasné pracovní neschopnosti) dříve, než opět nastoupí další zaměstnání. Ochranná lhůta v případě uplatňování nároku na nemocenské činí 7 kalendářních dnů ode dne skončení zaměstnání, které zakládalo účast na nemocenském pojištění. U zaměstnání kratších než 7 kalendářních dnů činí ochranná lhůta pouze tolik dnů, kolik činilo toto poslední zaměstnání.
Ochranná lhůta neplyne
- z pojištěné činnosti poživatele starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu 3. stupně,
- z dalšího zaměstnání sjednaného jen na dobu dovolené v jiném zaměstnání,
- ze zaměstnání zaměstnance činného na základě dohody o provedení práce,
- ze zaměstnání malého rozsahu,
- ze zaměstnání, které si žák nebo student sjednali výlučně na dobu školních prázdnin nebo jejich část,
- v případě, že pojištění odsouzeného skončí v době jeho útěku z místa výkonu trestu odnětí svobody.
Výpočet nemocenského
Dávky nemocenského pojištění se počítají z denního vyměřovacího základu, který se zjistí tak, že započitatelný příjem zúčtovaný zaměstnanci v rozhodném období (zpravidla období 12 kalendářních měsíců před kalendářním měsícem, ve kterém vznikla sociální událost) se dělí počtem „započitatelných“ kalendářních dnů připadajících na toto rozhodné období. Takto stanovený průměrný denní příjem se upravuje (redukuje) pomocí tří redukčních hranic na denní vyměřovací základ.
Výši tří redukčních hranic platných od 1. ledna kalendářního roku vyhlašuje Ministerstvo práce a sociálních věcí pravidelně každoročně formou Sdělení ve Sbírce zákonů.
V roce 2021 činí 1. redukční hranice 1 182 Kč, 2. redukční hranice 1773 Kč, 3. redukční hranice 3 545 Kč.
Redukce se provede tak, že se započte
- do první redukční hranice
- u nemocenského, ošetřovného a dlouhodobého ošetřovného 90 % denního vyměřovacího základu,
- u peněžité pomoci v mateřství, otcovské a vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství 100 % denního vyměřovacího základu,
- z části denního vyměřovacího základu mezi první a druhou redukční hranicí se započte 60 %,
- z části mezi druhou a třetí redukční hranicí se započte 30 %,
- k části nad třetí redukční hranici se nepřihlédne.
Srovnání redukčních hranic nemocenského pojištění platných pro r. 2014 až 2017
Redukční hranice
| Kalendářní rok 2017
| Kalendářní rok 2018
| Kalendářní rok 2019
| Kalendářní rok 2020
| Kalendářní rok 2021
|
I. redukční hranice
| 942 Kč
| 1 000 Kč
| 1 090 Kč
| 1 162 Kč
| 1 182 Kč
|
II. redukční hranice
| 1 412 Kč
| 1 499 Kč
| 1 635 Kč
| 1 742 Kč
| 1 773 Kč
|
III. redukční hranice
| 2 824 Kč
| 2 998 Kč
| 3 270 Kč
| 3 484 Kč
| 3 545 Kč
|
nepřihlíží se k částce
| nad 2 824 Kč
| nad 2 998 Kč
| nad 3 270 Kč
| nad 3 484 Kč
| nad 3 545
Kč
|
Výše dávek nemocenského pojištění
Výše nemocenského za kalendářní den činí
- 60 % denního vyměřovacího základu do 30. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény,
- 66 % denního vyměřovacího základu od 31. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény do 60. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény,
- 72 % denního vyměřovacího základu od 61. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény.
Výše nemocenského za kalendářní den činí 100 % denního vyměřovacího základu v případech, kdy byl pojištěnec uznán dočasně práce neschopným nebo mu byla nařízena karanténa v důsledku toho, že se prokazatelně podílel v obecném zájmu na hašení požáru, na provádění záchranných nebo likvidačních prací anebo na plnění úkolů ochrany obyvatelstva jako člen jednotky sboru dobrovolných hasičů obce povolané operačním a informačním střediskem integrovaného záchranného systému. To platí obdobně i pro člena ostatní ...