Druhy příjmů fyzických osob

Úvod

Předmětem daně z příjmů fyzických osob jsou:

• příjmy ze závislé činnosti (§ 6 ZDP),
• příjmy ze samostatné činnosti (§ 7 ZDP),
• příjmy z kapitálového majetku (§ 8 ZDP),
• příjmy z nájmu (§ 9 ZDP) a
• příjmy ostatní (§ 10 ZDP).

Tyto příjmy tvoří tzv. dílčí základy daně.

Příjmem se rozumí jak příjem peněžní, tak příjem nepeněžní, ale také příjem dosažený směnou. Obecně platí, že základem daně (dílčím základem daně) je částka, o kterou příjmy plynoucí poplatníkovi ve zdaňovacím období přesahují výdaje prokazatelně vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení, pokud u jednotlivých příjmů podle § 6 až 10 není stanoveno jinak.

Nepeněžní příjem se pro účely daně z příjmů fyzických osob oceňuje:

1. podle právního předpisu upravujícího oceňování majetku, což je zákon č. 151/1997 Sb.,
2. jako pětinásobek hodnoty ročního plnění, pokud příjem spočívá v jiném majetkovém prospěchu, jehož obsahem je opakující se nebo trvající plnění na dobu
   1. neurčitou,
   2. života člověka nebo
   3. delší než 5 let.

V některých případech je k ocenění nepeněžního příjmu vyžadován znalecký posudek.

Co není předmětem daně z příjmů fyzických osob

Podle § 3 odst. 4 ZDP předmětem daně nejsou:

• příjmy získané převodem majetku mezi osobami blízkými v souvislosti s předčasným ukončením provozování zemědělské činnosti zemědělského podnikatele za podmínky, že nástupce bude v činnosti pokračovat nejméně do konce třetího zdaňovacího období po ukončení provozování činnosti zemědělského podnikatele převádějícího tento majetek,
• úvěry a zápůjčky, kromě uvedených výjimek,
• příjmy z rozšíření rozsahu nebo vypořádání společného jmění manželů,
• příjmy za výpomoc s domácími pracemi (tzv. au-pair), a to jak tuzemského rezidenta, který vypomáhá s domácími pracemi v zahraničí, tak nerezidenta, který vypomáhá s těmito prácemi v tuzemsku, a to za stravu a ubytování, jde-li o příjem k uspokojování základních sociálních, kulturních nebo vzdělávacích potřeb,
• příjmy plynoucí z vypořádání spoluvlastnictví rozdělením věci podle velikosti spoluvlastnických podílů,
• částky uhrazené zdravotní pojišťovnou, o které byl překročen limit regulačních poplatků a doplatků na léčiva nebo potraviny podle zvláštních právních předpisů upravujících limity regulačních poplatků a doplatků na léčiva nebo potraviny.

Příjmy ze závislé činnosti

Závislou prací je, podle § 2 zákoníku práce, práce, která je vykonávána ve vztahu nadřízenosti zaměstnavatele a podřízenosti zaměstnance, jménem zaměstnavatele, podle pokynů zaměstnavatele a zaměstnanec ji pro zaměstnavatele vykonává osobně.

Závislá práce musí být vykonávána za mzdu, plat nebo odměnu za práci, na náklady a odpovědnost zaměstnavatele, v pracovní době na pracovišti zaměstnavatele, popřípadě na jiném dohodnutém místě.

Závislá práce může být vykonávána výlučně v základním pracovněprávním vztahu, není-li upravena zvláštními právními předpisy. Základními pracovněprávními vztahy jsou pracovní poměr a právní vztahy založené dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr.

Poskytuje-li zaměstnavatel zaměstnanci bezplatně motorové vozidlo k používání pro služební i soukromé účely, považuje se za příjem zaměstnance částka ve výši 1 % vstupní ceny vozidla za každý i započatý kalendářní měsíc poskytnutí vozidla. Jde-li o vozidlo najaté nebo pořízené na leasing, vychází se ze vstupní ceny vozidla u původního vlastníka, a to i v případě, že dojde k následné koupi vozidla.

Pokud ve vstupní ceně není zahrnuta daň z přidané hodnoty, pro tyto účely se tato cena o tuto daň zvýší. Je-li částka, která se posuzuje jako příjem zaměstnance, nižší než 1 000 Kč, považuje se za příjem zaměstnance částka ve výši 1 000 Kč.

Co není předmětem daně ze závislé činnosti?

Příjmy, které nejsou předmětem daně z příjmů ze závislé činnosti, jsou v ZDP uvedeny pod § 6 odst. 7; jedná se o:

• náhrady cestovních výdajů,
• ochranné pracovní prostředky a pracovní oblečení,
• zálohy poskytnuté zaměstnanci od zaměstnavatele za účelem, aby je jeho jménem vydal,
• náhrady za opotřebení ...