Minimální a průměrná mzda v ZDP 2021

V zákoně o daních z příjmů nalezneme několik ustanovení, ve kterých jsou stanovené daňové limity ovlivněny výší minimální mzdy a výší průměrné mzdy. Pro rok 2021 došlo ke zvýšení minimální mzdy nařízením vlády č. 487/2020 Sb. a průměrná mzda se odvozuje z nařízení vlády č. 381/2020 Sb. Ukážeme si, k jakým změnám těchto limitů z výše uvedených důvodů v zákoně o daních z příjmů došlo.

1. Minimální a zaručená mzda

Zákoník práce rozeznává dva pojmy – minimální mzda definovaná v § 111 ZP a zaručená mzda definovaná v § 112 ZP.

Minimální mzda je nejnižší přípustná výše odměny za práci v základním pracovněprávním vztahu podle § 3 ZP, přičemž mzda, plat nebo odměna z dohody nesmí být nižší než minimální mzda. Základními pracovněprávními vztahy podle § 3 ZP jsou pracovní poměr a právní vztahy založené dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr (dohoda o provedení práce, dohoda o pracovní činnosti). V souladu se zněním § 111 odst. 2 ZP výši základní sazby minimální mzdy a dalších sazeb minimální mzdy odstupňovaných podle míry vlivů omezujících pracovní uplatnění zaměstnance a podmínky pro poskytování minimální mzdy stanoví vláda nařízením, a to zpravidla s účinností od počátku kalendářního roku s přihlédnutím k vývoji mezd a spotřebitelských cen. Na základě nařízení vlády č. 487/2020 Sb. činí od 1. 1. 2021 základní sazba minimální měsíční mzdy 15 200 Kč a základní sazba minimální hodinové mzdy 90,50 Kč.

Zaručená mzda je mzda nebo plat, na kterou zaměstnanci vzniklo právo podle zákoníku práce, smlouvy, vnitřního předpisu, mzdového výměru nebo platového výměru. Nejnižší úroveň zaručené mzdy podle znění § 112 odst. 2 ZP a podmínky pro její poskytování zaměstnancům, jejichž mzda není sjednána v kolektivní smlouvě, a pro zaměstnance, kterým se za práci poskytuje plat, stanoví vláda nařízením, a to zpravidla s účinností od počátku kalendářního roku s přihlédnutím k vývoji mezd a spotřebitelských cen. Nejnižší úroveň zaručené mzdy nesmí být nižší než částka, kterou stanoví ZP v § 111 odst. 2 jako základní sazbu minimální mzdy. Další nejnižší úrovně zaručené mzdy pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin se stanoví diferencovaně podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti vykonávané práce zařazené do 8 skupin prací a na základě nařízení vlády č. 381/2020 Sb. činí v roce 2021 od 15 200 Kč za měsíc (1. skupina prací) do 30 400 Kč za měsíc (8. skupina prací).

Vývoj základní měsíční sazby minimální mzdy od roku 2014

I když oproti roku 2020 vzrostla minimální mzda pouze o 4,1 %, je v roce 2021 o 78,82 % vyšší než před 8 lety.

2. Průměrná mzda

Za průměrnou mzdu se podle § 23b odst. 4 zákona č. 589/1992 Sb. považuje částka, která se vypočte jako součin všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, pro který se průměrná mzda zjišťuje, a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu; vypočtená částka se zaokrouhluje na celé koruny nahoru. Výše průměrné mzdy vyplývá pro rok 2021 z nařízení vlády č. 381/2020 Sb. a činí 35 441 Kč.

3. Uplatnění minimální mzdy v zákoně o daních z příjmů

Minimální mzda je pro účely daně z příjmů definována v § 21g odst. 1 ZDP jako měsíční sazba minimální mzdy podle právních předpisů upravujících výši minimální mzdy, účinná k prvnímu dni příslušného zdaňovacího období a neupravená s ohledem na odpracovanou dobu a další okolnosti. V zákoně o daních z příjmů nalezneme následující ustanovení, ve kterých jsou daňové limity odvozeny z výše minimální mzdy.

• Osvobození vyplácených důchodů a penzí od daně z příjmů

Dle ustanovení § 4 odst. 1 písm. h) ZDP je od daně z příjmů osvobozena za zdaňovací období (kalendářní rok) z úhrnu příjmů ve formě pravidelně vyplácených důchodů nebo penzí částka ve výši 36násobku minimální mzdy, která je platná k 1. lednu kalendářního roku; do této částky se však nezahrnuje výše příplatku nebo příspěvku k důchodu podle jiných právních předpisů.

Za kalendářní rok 2021 je osvobozena od daně z příjmů fyzických osob výše pravidelně vyplácených důchodů nebo penzí 15 200 Kč × 36 = 547 200 Kč. S ohledem na výši starobních důchodů bude výrazná většina těchto důchodů osvobozena od daně z příjmů. Ke zdanění dojde tak především u souběhu starobního důchodu s penzí z jiného státu, kde byl dotyčný v průběhu své aktivní činnosti zaměstnán.