Mzdy a odměňování – I. Část

Úvod

Jednou z podstatných složek nákladů firmy jsou náklady na lidské zdroje, tedy mzdové náklady. V mnoha firmách v ČR tvoří převážnou část nákladů vůbec. Každá firma může mít neomezený počet zaměstnanců, i malý podnikatel může mít jednoho, několik, popřípadě desítky zaměstnanců. Je proto velmi důležité se dobře orientovat v oblasti mezd. Otázka mezd zajímá snad každého pracovníka, zaměstnance i zaměstnavatele, stejně tak i manažery všech řídicích stupňů. V tomto příspěvku se zabýváme problematikou mezd, zákonem stanovenými příplatky ke mzdě i se zákony stanovenými odvody z mezd. Příspěvek je napsán z pohledu zaměstnavatele, zdůrazňujeme jeho povinnosti vůči svým zaměstnancům, zdravotním pojišťovnám a České správě sociálního zabezpečení.

1. Mzdy a srážky z mezd

Pokud podnikatel (právnická nebo i fyzická osoba), zaměstnává, byť jen jednoho pracovníka, platí pro něj všechny právní předpisy vztahující se k povinnostem zaměstnavatelů vůči zaměstnancům. Základní právní rámec pro zaměstnávání osob je dán následujícími právními normami. Všechny právní normy musí být realizovány dle posledního, aktuálního znění. Jedná se zejména o tyto právní normy:

• zákoník práce,
• zákon o mzdě,
• nařízení vlády o minimální mzdě a nejnižších úrovních zaručené mzdy,
• zákon o nemocenském pojištění zaměstnanců,
• zákon o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti,
• zákon o zdravotním pojištění,
• zákon o daních z příjmů,
• doplňující mzdové předpisy, tj. většinou nařízení vlády a další právní předpisy.

1.1 Mzda

Mzda je nárokové plnění poskytované zaměstnavatelem zaměstnanci za práci. Mzda zaměstnance se sjednává v pracovní smlouvě nebo v jiné smlouvě, případně i v kolektivní smlouvě (bonusy, formy plnění atd.). Mzda je tvořena základní mzdou, mzdovými příplatky a ostatními mzdovými složkami stanovenými ve mzdových předpisech a kolektivních smlouvách.

Mzda nesmí být nižší, než je mzda zaručená pro jednotlivé tarifní stupně, mzda nejnižší, která je stanovena pro první tarifní stupeň, pak musí být položena nejméně na úrovni minimální mzdy.

1.2 Příplatky ke mzdě

K základní mzdě je nutné poskytovat příplatky. Ty jsou stanoveny za:

• práci přesčas – náleží zaměstnanci příplatek ve výši nejméně 25 % průměrného výdělku, pokud nebylo dohodnuto za práci přesčas čerpání náhradního volna v odpovídajícím počtu hodin. Čerpání náhradního volna se ale upřednostňuje před proplácením příplatku. Náhradní volno ani příplatek nenáleží zaměstnanci v případě, že byla sjednaná mzda vyčíslena již s přihlédnutím k případné práci přesčas.

Práci přesčas je možné konat jen výjimečně, zaměstnavatel ji může zaměstnanci nařídit jen z vážných provozních důvodů, a to i na dobu nepřetržitého odpočinku mezi dvěma směnami, popřípadě za podmínek uvedených v zákoně i na dny pracovního klidu. Nařízená práce přesčas nesmí u zaměstnance ale činit více než 8 hodin v jednotlivých týdnech a 150 hodin v kalendářním roce. Práci přesčas nad uvedený rozsah může zaměstnavatel požadovat pouze na základě dohody se zaměstnancem. Celkový rozsah práce přesčas nesmí činit v průměru více než 8 hodin týdně v období, které může činit nejvýše 26 týdnů po sobě jdoucích. Jen kolektivní smlouva může vymezit toto období nejvýše na 52 týdnů po sobě jdoucích. Do počtu hodin nejvýše přípustné práce přesčas ve vyrovnávacím období se nezahrnuje práce přesčas, za kterou bylo zaměstnanci poskytnuto náhradní volno. Náhradní volno je proplaceno průměrným výdělkem;

• za práci ve ztíženém a zdraví škodlivém pracovním prostředí, zaměstnanec obdrží mzdové zvýhodnění za podmínek stanovených nařízením vlády. Pracovní prostředí je roztříděno do kategorií dle škodlivosti a náročnosti na zdraví člověka, dle této klasifikace pracovníkům náleží tyto příplatky;
• za práci v noci, kdy pracovníkovi náleží mzdové zvýhodnění ve výši 20 % průměrného hodinového výdělku. Podle zákoníku práce je prací v noci práce konaná v době mezi 22. až 6. hodinou;
• za dobu práce v sobotu a neděli, zaměstnanci přísluší příplatek ve výši 25 % průměrného hodinového výdělku;
• zaměstnanci přísluší také odměna za pracovní pohotovost, pokud je dohodnuta mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. Zaměstnanci nepřísluší za pracovní pohotovost mzda, pokud nebyl povolán k výkonu práce, ale pouze odměna za pracovní pohotovost.

1.3  Průměrný výdělek

Průměrný výdělek je důležitým ukazatelem používaným pro celou ...