Několik poznámek k ELDP

Úvodem

Úkoly zaměstnavatelů při provádění důchodového pojištění vymezuje zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 582/1991 Sb.). Tento zákon byl v poslední době několikrát novelizován, nicméně je možno hned úvodem podotknout, že jednou z nejvýznamnějších novel byla novela provedená zákonem č. 189/2006 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o nemocenském pojištění a dále pak tzv. technická novela v roce 2008 (zákon č. 305/2008 Sb.). Novela č. 305/2008 Sb. souvisela s nabytím účinnosti zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění (dále jen „zákon č. 187/2006 Sb.“) 1. ledna 2009, neboť k tomuto datu došlo k významným změnám i v povinnostech zaměstnavatelů v důchodovém pojištění.

Je třeba připomenout, že povinnost zaměstnavatelů sepisovat žádost o důchod byla zrušena již s účinností od 1. ledna 2007 a od tohoto data platí zásada, že žádosti o přiznání dávky důchodového pojištění sepisuje s občany výhradně okresní správa sociálního zabezpečení příslušná a v Praze Pražská správa sociálního zabezpečení. Zaměstnavatelé tedy od tohoto data se zaměstnanci nesepisují žádost o důchod, nicméně mají i nadále na úseku důchodového pojištění řadu významných úkolů.

K hlavním povinnostem zaměstnavatelů při provádění důchodového pojištění patří podle zákona č. 582/1991 Sb. především povinnost vést potřebné záznamy o skutečnostech rozhodných pro nárok na dávky důchodového pojištění, jejich výši a výplatu, předkládat je orgánům sociálního zabezpečení a písemně hlásit zpravidla do osmi dnů změny v těchto rozhodných skutečnostech.

Základem pro včasné a správné plnění těchto a dalších úkolů zaměstnavatelů je kvalitně vedená podkladová evidence obsahující údaje potřebné pro účely důchodového pojištění a pro posouzení nároku na dávky podle zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 155/1995 Sb.“).

Přehled základních povinností zaměstnavatelů v důchodovém pojištění:

• vedení podkladové evidence pro účely důchodového pojištění,
• vyhotovování a předkládání evidenčních listů důchodového pojištění,
• součinnost zaměstnavatele v důchodovém řízení,
• plnění ohlašovací a oznamovací povinnosti.

V našem dnešním článku soustředíme naši pozornost na vyhotovování a předkládání evidenčních listů důchodového pojištění.

Vyhotovování a předkládání evidenčních listů důchodového pojištění

Hlavní zásady vedení evidenčních listů důchodového pojištění (dále jen „ELDP“) jsou obsaženy v § 38 a 39 zákona č. 582/1991 Sb. ELDP jsou povinni vést zaměstnavatelé a orgány plnící úkoly v důchodovém pojištění podle § 36 písm. a) až d), f) až n), q), s) a u) až zk) pro každého občana uvedeného v těchto ustanoveních, který je účasten důchodového pojištění.

V souvislosti se zavedením I. etapy důchodové reformy došlo od 1. ledna 2009 na základě zákona č. 187/2006 Sb. ke změnám v účasti zaměstnanců na nemocenském pojištění a speciálně v právní úpravě účasti na pojištění malého rozsahu. Tím také došlo k úpravám okruhu důchodově pojištěných osob v zákoně č. 155/1995 Sb. a v hodnocení dob pojištění a dob vyloučených podle zákona č. 155/1995 Sb. To se odrazilo i v obsahu ELDP.

Při posuzování vzniku účasti na nemocenském a důchodovém pojištění u výše uvedeného okruhu osob je rozhodující, zda jde o zaměstnání ve smyslu § 6 zákona č. 187/2006 Sb., nebo o zaměstnání malého rozsahu podle § 7 citovaného zákona. Účast na pojištění osob zaměstnaných na základě dohody o provedení práce upravuje § 7a zákona č. 187/2006 Sb. Ve vztahu k těmto otázkám je nezbytná znalost právní úpravy účasti na nemocenském pojištění vyplývající z § 6 až 10 zákona č. 187/2006 Sb.

ELDP je předepsaným tiskopisem, který zaměstnavatelé podle § 123e odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb. předkládají v elektronické nebo papírové podobě. Elektronické podání lze ...