Přijetí služby ze zahraničí neplátcem DPH

I neplátce daně z přidané hodnoty (dále jen „DPH“) může být povinen podávat přiznání k DPH a odvádět DPH, přestože se nestane plátcem DPH kvůli překročení obratu jednoho milionu za dvanáct po sobě jdoucích měsíců. Neplátci DPH totiž může vzniknout povinnost registrace jako identifikovaná osoba, která například kvůli přijetí služby ze zahraničí bude muset přiznat a zaplatit českému finančnímu úřadu českou DPH. Každý podnikatel by si měl prověřit, zda nemá povinnost registrace jako identifikovaná osoba, protože při nesplnění povinnosti stanoví správce daně zpětně nejen samotnou DPH, ale doměří i příslušné sankce. Tento článek se zabývá častou situací, kdy je neplátce DPH povinen přiznat DPH jakožto identifikovaná osoba.

1.   Co se stane přijetím služby ze zahraničí z pohledu DPH?

Každý neplátce DPH (tedy osoba povinná k dani, která zatím nedosáhla registračního limitu pro vznik plátcovství k DPH) je povinen si v praxi hlídat obrat pro účely k DPH, který činí v České republice pro osoby povinné k dani se sídlem v tuzemsku za nejvýše 12 bezprostředně předcházejících po sobě jdoucích kalendářních měsíců částku 1 mil. Kč. V praxi se však může stát, že i tento neplátce DPH bude povinen platit DPH a plnit administrativní povinnosti související s podáváním přiznání k DPH například právě z důvodu přijetí služby ze zahraničí. Může přitom jít o přijetí služby jak od subjektu z Evropské unie, tak ze třetí země.

Zákon č. 235/2004 Sb., o DPH (dále jen „zákon o DPH“) obsahuje hned několik situací, kdy se neplátce DPH stane tzv. identifikovanou osobou. Tyto důvody jsou vymezeny v ustanoveních § 6g–6l zákona o DPH. Jedním z důvodů je právě situace stanovená v § 6h ZDPH, kdy osoba povinná k dani se sídlem nebo provozovnou v tuzemsku, která není plátcem DPH, přijme službu s místem plnění v tuzemsku od osoby neusazené v tuzemsku. Může jít přitom o služby nejen podle základního pravidla (podle § 9 odst. 1 zákona o DPH), ale také o další služby jako jsou služby spojené s nemovitou věcí (§ 10 zákona o DPH), služby přepravy osob (§ 10a zákona o DPH), dále různé služby v oblasti kultury, umění, sportu, vědy, vzdělávání a zábavy (§ 10b zákona o DPH), či stravovací služby (§ 10c DPH), nebo i například krátkodobý nájem dopravního prostředku (§ 10d zákona o DPH).

Tento neplátce DPH se tedy přijetím dané služby ze zahraničí stane tzv. identifikovanou osobou pro účely DPH ode dne přijetí takové služby. Podle § 4 odst. 1 písm. m) zákona o DPH je osoba neusazená v tuzemsku vymezena jako osoba povinná k dani, která nemá sídlo v tuzemsku, která uskuteční zdanitelné plnění dodání zboží nebo poskytnutí služby s místem plnění v tuzemsku a v tuzemsku nemá provozovnu nebo v tuzemsku má provozovnu, která se tohoto plnění neúčastní. Pro přijaté služby přitom není stanoven žádný limit a povinnost registrace za identifikovanou osobu nastává při jakékoliv částce.

Podle § 108 odst. 1 písm. c) zákona o DPH je pak identifikovaná osoba povinna přiznat daň, pokud je této identifikované osobě osobou neusazenou v tuzemsku poskytnuto plnění s místem plnění v tuzemsku, pokud se jedná o poskytnutí služby podle § 9 až 10d zákona o DPH. Prakticky to znamená, že z přijaté služby ze zahraničí, která bude fakturována bez DPH, musí identifikovaná osoba přiznat v českém přiznání k DPH a zaplatit DPH českému finančnímu úřadu.

Na základě § 97 zákona o DPH je identifikovaná osoba povinna podat přihlášku k registraci do 15 dnů ode dne, ve kterém se stala identifikovanou osobou. Podle § 97a zákona o DPH je možná i dobrovolná registrace identifikované osoby, pokud například potřebuje daný podnikatel včas k dispozici daňové identifikační číslo pro účely DPH. K registraci identifikované osoby vydalo Generální finanční ředitelství „Informace k problematice registrace k dani z přidané hodnoty č. j.: ...