Škoda v pracovním právu

Škodou rozumíme jakoukoliv majetkovou újmu, a to nejen škodu skutečnou (což můžeme vyložit jako jasně definovanou hodnotu, o kterou se snížil majetek poškozeného), ale také se jedná o ušlý zisk (tedy částku, o kterou by se zvýšila hodnota majetku poškozeného, ale v důsledku způsobené škody se tak nestalo). Za vzniklou škodu je odpovědný ten, kdo ji způsobil.

Jako první definuje v tomto ohledu zákoník práce prevenci, kdy je zaměstnavatelovou povinností zajistit takové podmínky, aby se na pracovišti předcházelo vzniku škod. Stejně tak je povinností zaměstnance chovat se na pracovišti tak, aby nedocházelo ke škodám.

Odpovědnost zaměstnance za škodu

Zaměstnanec odpovídá zaměstnavateli za škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů, nebo v přímé  souvislosti s ním. Mezi způsobenou škodou a porušením pracovních povinností musí být vždy příčinná souvislost.

Pokud zaměstnanec takovou škodu způsobí, je zaměstnavatelovou povinností výši škody se zaměstnancem projednat a do měsíce ode dne, kdy škoda vznikla, mu písemně oznámit jeho výši, a že je za ni zaměstnanec odpovědný.

Rozsah náhrady škody se rozlišuje v závislosti na okolnostech vzniku škody:

• Škoda způsobená úmyslně či po užití návykových látek – zde není limit pro náhradu škody, zaměstnanec je tedy povinen nahradit skutečnou výši škody, ...