Základní informace o výpočtu dovolené od 1. 1. 2021 – příklady

Od 1. 1. 2021 se ruší dovolená za odpracované dny a tím se ruší i podmínka odpracování 60 pracovních dnů v roce pro nárok na roční výměru dovolené. Odpadne tak odlišný způsob výpočtu dovolené v situaci, kdy zaměstnanec nesplnil podmínku práva na dovolenou za kalendářní rok nebo jeho poměrnou část odpracováním alespoň 60 dnů v kalendářním roce a současně odpracoval v tomto roce alespoň 21 takových dní. Díky této zásadní změně se dovolená bude členit již jen na dovolenou za kalendářní rok nebo její poměrnou část a dodatkovou dovolenou. 

Datum publikace:07.08.2020
Autor:Zdeněk Křížek
Právní stav od:01.01.2021
Právní stav do:30.11.2022

Komentář k jednotlivým paragrafům, které zásadně ovlivní výpočet dovolené od roku 2021.

K § 211 a § 212

Od 1. 1. 2021 se ruší dovolená za odpracované dny a tím se ruší i podmínka odpracování 60 pracovních dnů v roce pro nárok na roční výměru dovolené. Odpadne tak odlišný způsob výpočtu dovolené v situaci, kdy zaměstnanec nesplnil podmínku práva na dovolenou za kalendářní rok nebo jeho poměrnou část odpracováním alespoň 60 dnů v kalendářním roce a současně odpracoval v tomto roce alespoň 21 takových dní. Díky této zásadní změně se dovolená bude členit již jen na dovolenou za kalendářní rok nebo její poměrnou část a dodatkovou dovolenou.

§ 213 se přesouvá do § 212 výměra dovolené, která i nadále zůstává nezměněna: tj. 4 týdny nestátní sféra, 5 týdnů zaměstnanci uvedení v § 109 odst. 3 a 8 týdnů pro pedagogické pracovníky.

§ 213 – právo na dovolenou za kalendářní rok, popřípadě na její poměrnou část – zásadní koncepční změna.

A právě zcela nově upravený způsob stanovení práva na dovolenou rozebírá tento paragraf, kdy se nárok na dovolenou bude odvíjet na zaměstnancem odpracovanou stanovenou týdenní pracovní dobu nebo pracovní dobu kratší v průběhu kalendářního roku, a to v poměru odpovídajícím délce jednotlivých období s rozdílnou délkou týdenní pracovní doby. Znamená to, že když v průběhu téhož kalendářního roku přejde ze stanovené týdenní pracovní doby na sjednanou kratší týdenní pracovní dobu či naopak, pak se tato změna odrazí na průměrné délce týdenní pracovní doby a tím i v délce dovolené resp. počtu hodin dovolené v příslušném kalendářním roce. Při výpočtu je respektována roční výměra dovolené, tak jak je uvedeno v předchozím odstavci (tj. 4, 5, nebo 8 týdnů v rámci kalendářního roku).

Znamená to, že právo na dovolenou za kalendářní rok získá zaměstnanec, který za nepřetržitého trvání pracovního poměru k témuž zaměstnavateli konal u něho v příslušném kalendářním roce práci po dobu 52 týdnů (viz § 350a – „týdnem se pro účely tohoto zákona rozumí 7 po sobě následujících kalendářních dnů“), v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby nebo sjednané kratší týdenní pracovní doby. Podmínkou vzniku nároku na dovolenou je, že během 52 týdnů v kalendářním roce zaměstnanec odpracuje stanovenou nebo sjednanou kratší týdenní pracovní dobu připadající v průměru na každý z těchto 52 týdnů. Pozor: započítávají se jen odpracované celé násobky stanovené nebo sjednané kratší týdenní pracovní doby.

Délka dovolené za kalendářní rok tak bude korespondovat s délkou stanovené nebo sjednané kratší týdenní pracovní doby konkrétního zaměstnance a stanoví se jejím vynásobením počtem týdnů dovolené (výměrou dovolené) příslušející zaměstnancům konkrétního zaměstnavatele za kalendářní rok. Právo na dovolenou je tak ve výsledku vyjádřeno v HODINÁCH, avšak při zachování požadavku, aby dovolená byla odvozena od její výměry v týdnech.

Pro ilustraci následně uvádím několik příkladů:

1) Pro výpočet dovolené se bude vycházet podle zásady nepřetržitého trvání pracovního poměru v rámci kalendářního roku tj. 52 týdnů

Zaměstnanci vznikne nárok podle stanovené týdenní pracovní doby (nebo kratší pracovní doby), která bude vynásobena výměrou dovolené, která se nemění a zůstává 4 týdny, 5 týdnů, nebo 8 týdnů.

Znamená to, že při stanovení týdenní pracovní doby by byl nárok na celoroční výměru dovolené:

Příklad č. 1:

Při 40hodinové týdenní pracovní době a výměře 4, 5 nebo 8 týdnů:

  • 40hodinová týdenní pracovní doba × 4týdenní dovolená = roční výměra 160 hodin,
  • 40hodinová týdenní pracovní doba × 5týdenní dovolená = roční výměra 200 hodin,
  • 40hodinová týdenní pracovní doba × 8týdenní dovolená = roční výměra 320 hodin.
Příklad č. 2:

Při 37,5hodinové týdenní pracovní době a výměře 4 nebo 5 týdnů:

  • 37,5hodinová týdenní pracovní doba × 4týdenní dovolená = roční výměra 150 hodin,
  • 37,5hodinová týdenní pracovní doba × 5týdenní dovolená = roční výměra 187,5 hodin zaokr. 188 hodin.
Příklad č. 3:

Při 38,75hodinové týdenní pracovní době a výměře 4 nebo 5 týdnů:

  • 38,75hodinová týdenní pracovní doba × 4týdenní dovolená = roční výměra 155 hodin,
  • 38,75hodinová týdenní pracovní doba × 5týdenní dovolení = roční výměra 193,75 hodin zaokr. 194 hodin
Příklad č. 4:

Při 30hodinové týdenní pracovní době a výměře 4, 5 nebo 8 týdnů:

  • 30hodinová týdenní pracovní doba × 4týdenní dovolená = roční výměra 120 hodin,
  • 30hodinová týdenní pracovní doba × 5týdenní dovolená = roční výměra 150 hodin,
  • 30hodinová týdenní pracovní doba × 8týdenní dovolená = roční výměra 240 hodin.
Příklad č. 5:

Při 20hodinové týdenní pracovní době a výměře 4, 5 nebo 8 týdnů:

  • 20hodinová týdenní pracovní doba × 4týdenní dovolená = roční výměra 80 hodin,
  • 20hodinová týdenní pracovní doba × 5týdenní dovolená = roční výměra 100 hodin,
  • 20hodinová týdenní pracovní doba × 8týdenní dovolená = roční výměra 160 hodin.
2) Určení poměrné části dovolené v rámci 52 týdnů z pohledu roční výměry dovolené

Jestliže zaměstnanci nevznikne právo na dovolenou za kalendářní rok, protože za nepřetržitého trvání pracovního poměru k témuž zaměstnavateli nekonal u něho během kalendářního roku práci po dobu 52 týdnů (buď z toho důvodu, že pracovní poměr vznikl nebo skončil v průběhu kalendářního roku a netrval po dobu alespoň 52 týdnů, nebo proto, že během 52 týdnů zaměstnanec neodpracoval v průměru připadajícím na týden stanovenou nebo sjednanou kratší týdenní pracovní dobu), přísluší mu za předpokladu, že u zaměstnavatele konal za nepřetržitého trvání pracovního poměru práci alespoň po dobu 4 týdnů po stanovenou nebo sjednanou ...

 

 

Přístup do této části mají jen registrovaní uživatelé 
s předplaceným přístupem na portál Mzdy pro lidi.

Přihlásit

 

 

 

Proč si pořídit portál Mzdy pro lidi?

Prémiový přístup k celému obsahu, funkcím a službám.

 Ideální pro profesionály - zaměstnavatele, personalisty, mzdové účetní a ekonomy
 Více než 1 500 aktuálních dokumentů
 40+ videoškolení s top lektory
 Odborníci pomáhají denně na e-mailu a online chatu
 Pravidelné online rozhovory
 Osobní profil a personalizované funkce
 Zákony pro lidi PLUS zdarma, slevy a bonusy


Roční přístup:
3 980 Kč bez DPH (11 Kč / denně)

Výhody předplaceného přístupu naleznete v části O PORTÁLU

 

 

Poznámky pod čarou:

Související články

Související příklady z praxe

Související předpisy SZČR

  • 262/2006 Sb. Zákoník práce
  • 285/2020 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a některé další související zákony

Partneři

cookies24x24  Souhlas s využíváním cookies

Tato webová stránka používá různé cookies pro poskytování online služeb, na účely přihlášení, poskytování obsahu prostřednictvím třetích stran, analýzu návštěvnosti a jiné. V souladu s platnou legislativou prosíme o potvrzení souhlasu, nebo nastavení Vašich preferencí.

Pamatujte, že soubory cookies jsou užitečné pro různá uživatelská nastavení a jejich odmítnutím se může snížit Váš uživatelský komfort.

Více informací.