Aktuality v účetnictví a daních z příjmů 2023/2024

Text se věnuje především aktualitám v účetnictví, daních z příjmů a dalším informacím pro účetní.

Nejvíce změn pro rok 2024 je obsaženo v zákoně č. 349/2023 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů (tzv. konsolidační nebo tzv. ozdravný balíček), který novelizoval zákon o daních z příjmů, daň z přidané hodnoty, daň z nemovitých věcí a další zákony. Novelizoval i zákon o účetnictví.

V současnosti se připravuje nový zákon o účetnictví a prováděcí účetní předpisy.

1. Čistý obrat

Zákon č. 349/2023 Sb. novelizoval mimo jiné také zákon o účetnictví od 1. 1. 2024. Změnil definici čistého obratu.

Dle § 1d zákona o účetnictví se čistým obratem rozumí výše výnosů z prodeje výrobků a zboží a z poskytování služeb za účetní období. Finanční instituce a pojišťovny mají vlastní definici. Čistým obratem účetní jednotky, u které hlavním předmětem činnosti není podnikání, se rozumí výše výnosů za účetní období.

Dle § 35 novelizované vyhlášky č. 500/2002 Sb. se pro účely určení čistého obratu výnosy z prodeje výrobků a zboží a z poskytování služeb rozumí výnosy, na kterých je založen obchodní model účetní jednotky. Přihlíží se zejména k odvětví a trhu, na kterém účetní jednotka působí, a k podstatě činnosti účetní jednotky pro její zákazníky. Nepřihlíží se k tomu, ve které položce výkazu zisku a ztráty je výnos vykazován.

Dle přechodných ustanovení k vyhlášce se nový výpočet čistého obratu nepoužije pro účetní období započatá před 1. lednem 2024. Za účetní období 2024 bude tedy ve výkaze zisku a ztráty za běžné účetní období nově vypočtený obrat a za minulé účetní období bude obrat uveden ve výši stanovené podle předpisů roku 2023, tj. všechny výnosy.

Roční úhrn čistého obratu je jedním z kritérií pro správné stanovení kategorie účetní jednotky a povinnosti auditu.

Účetní jednotka by si měla na začátku roku 2024 stanovit, které výnosy odpovídají nové definici čistého obratu, a případně tomu přizpůsobit analytické účty výnosů.

2. Funkční měna

Měnou účetnictví může být česká měna a od 1. 1. 2024 také jiná měna, pokud je funkční měnou účetní jednotky a jedná se o euro, americký dolar nebo britskou libru.

Dle § 24a novelizovaného zákona o účetnictví se funkční měnou rozumí měna primárního ekonomického prostředí, ve kterém účetní jednotka působí. Funkční měna účetní jednotky se určuje na základě kritérií pro určení funkční měny podle IAS 21.

Primární ekonomické prostředí, ve kterém účetní jednotka vyvíjí svoji činnost, je obvykle prostředím, ve kterém účetní jednotka primárně vytváří a vydává peněžní prostředky. Při stanovení své funkční měny zvažuje účetní jednotka následující faktory:

• měnu, která hlavní měrou ovlivňuje prodejní ceny zboží a služeb (často je to měna, ve které jsou stanoveny a hrazeny prodejní ceny zboží a služeb),
• měnu země, jejíž konkurenční síly a právní předpisy převážně určují prodejní ceny zboží a služeb,
• měnu, která hlavní měrou ovlivňuje osobní náklady, náklady na materiál a ostatní náklady vynaložené na prodej zboží nebo služeb (často je to měna, ve které jsou tyto náklady určeny a hrazeny).

Podpůrné faktory:

• měna, v níž jsou vytvářeny zdroje z finančních aktivit (tj. dluhy a nástroje vlastního kapitálu),
• měna, v níž jsou obvykle kumulovány příjmy z provozních aktivit.

Účetní jednotky, jejichž funkční měnou je česká měna, účtují v české měně. Pouze účetní jednotky, jejichž funkční měnou je euro, americký dolar nebo britská libra, mohou dobrovolně přejít na funkční měnu. Pokud však účetní jednotka přejde na funkční měnu, lze se vrátit na českou měnu pouze v případě, že se česká měna stane funkční měnou účetní jednotky. Postup při změně měny účetnictví je popsán v § 61e vyhlášky č. 500/2002 Sb.

Cizí měnou se rozumí jiná měna než měna účetnictví. Majetek a závazky vyjádřené v cizí měně se přepočítávají na měnu účetnictví obecným kurzem. Obecným kurzem se rozumí kurz vyhlášený k cizí měně centrální bankou příslušnou pro měnu účetnictví pro den přepočtu (např. pro českou měnu kurz ČNB, pro euro kurz ECB atd.).

Účetní závěrka se sestavuje v peněžních jednotkách měny účetnictví.

Daňové přiznání k dani z příjmů se podává v CZK, za rok 2024 proběhne v daňovém přiznání přepočet z funkční měny na CZK. Do budoucna se plánuje možnost podání přiznání k dani z příjmů právnických osob i v jiné měně. Poplatník daně z příjmů právnických osob, který je účetní jednotkou, provede pro výpočet daně z příjmů přepočet dle § 38 odst. 8 zákona o daních z příjmů.

Daň z přidané hodnoty je v CZK v souladu s evropskou směrnicí, která hovoří o národní měně příslušného členského státu. Problémy mohou nastat například u návaznosti účetnictví ve funkční měně na kontrolní hlášení v CZK apod.

Dle § 29 zákona o dani z přidané hodnoty mezi náležitosti daňového dokladu patří i výše daně, která se uvádí v české měně. Jinak řečeno vystavená faktura může být v cizí měně, potom pohledávka je v cizí měně, ale daň z přidané hodnoty na dokladu musí být uvedena v české měně, ve stejné výši musí být v daňové evidenci pro účely DPH, v kontrolním hlášení a musí být odvedena. Přičemž není u funkční měny jasné použití kurzu pro přepočet dle § 4 odst. 8 zákona o dani z přidané hodnoty, kde je platný kurz pro osobu provádějící přepočet omezen na kurz ČNB a ECB.

3. Režim vylučování kurzových rozdílů

§ 23i zákona o daních z příjmů zavádí od 1. 1. 2024 nový dobrovolný režim vylučování kurzových rozdílů. V souvislosti s režimem vylučování kurzových rozdílů je třeba připomenout, že v účetnictví se nic nemění. K rozvahovému dni se majetek a závazky vyjádřené v cizí měně přepočítávají na měnu účetnictví obecným kurzem a kurzové rozdíly se účtují výsledkově. Režim vylučování kurzových rozdílů se vztahuje pouze k dani z příjmů.

Kurzový rozdíl se nezahrnuje do základu daně z příjmů ve zdaňovacím období, ve kterém kurzový rozdíl není realizován a současně je poplatník poplatníkem v režimu vylučování kurzových rozdílů.

Režim vylučování kurzových rozdílů se netýká valutové poklady nebo devizového účtu. Situace, kdy kurzový rozdíl „není realizován“, je možná u cizoměnových pohledávek a závazků. Okamžikem realizace, kdy se dodaní celý kurzový rozdíl, je např. úhrada cizoměnového závazku nebo cizoměnové pohledávky. Jako „realizace“ je chápán i odpis pohledávky nebo závazku. Dochází pouze k jinému časovému rozložení kurzových rozdílů v daních. Celkové daňové dopady se neliší.

Poplatník v režimu vylučování kurzových rozdílů musí být účetní jednotkou v soustavě podvojného účetnictví, nesmí být v insolvenčním řízení, nesmí být v likvidaci a musí podat správci daně oznámení o vstupu do režimu vylučování kurzových rozdílů. Oznámení o vstupu do režimu vylučování kurzových rozdílů se musí podat nejpozději do 3 měsíců od prvního dne zdaňovacího období, tedy do 31. 3. 2024 pro zdaňovací období 2024.

Poplatník přestává být poplatníkem v režimu vylučování kurzových rozdílů buď ze zákonných důvodů vyjmenovaných v § 23i odst. 3 zákona o daních z příjmů (přeměny, likvidace, úpadek apod.), nebo dobrovolně.

Dobrovolně přestává být poplatník poplatníkem v režimu vylučování kurzových rozdílů uplynutím druhého zdaňovacího období následujícího po zdaňovacím období, ve kterém správci daně oznámí vystoupení z režimu vylučování kurzových rozdílů.

Pokud tedy poplatník oznámí vystoupení z režimu vylučování kurzových rozdílů v roce 2025, zůstává v tomto režimu ještě v roce 2026 a 2027. Ve zdaňovacím období 2027 upraví výsledek hospodaření o veškeré v minulosti neuplatněné kurzové rozdíly.

Způsob účtování, popř. jiné evidence, v rámci režimu vylučování kurzových rozdílů neukládá žádný právní předpis. Postup je na účetní jednotce.

Režim vylučování kurzových rozdílů je dobrovolný. Je spojený s evidencí kurzových rozdílů, kdy je třeba vědět, které kurzové rozdíly je třeba dodanit při „realizaci“, tj. např. při úhradě či odpisu, nebo při ukončení režimu ze zákonných důvodů. Vstup do režimu je třeba dobře zvážit, zda jeho případné výhody, kdy dopředu neznáme vývoj kurzu, vyváží zvýšenou pracnost, evidenci a dokazování s tím spojené.

4. Osobní automobily

Zákon č. 349/2023 Sb. novelizoval od 1. 1. 2024 zákon o dani z přidané hodnoty i zákon o daních z příjmů pro nadlimitní osobní automobily.

Dle přechodných ustanovení se nové znění zákona uplatní v případě, že první okamžik, kdy nastaly skutečnosti zakládající povinnost přiznat daň z přidané hodnoty, nastane ode dne nabytí účinnosti novely zákona o dani z přidané hodnoty. Prvním okamžikem se rozumí okamžik vzniku nároku na odpočet daně, resp. okamžik, kdy nastaly skutečnosti zakládající povinnost tuto daň přiznat, tj. zejména povinnost přiznat daň při dodání zboží nebo povinnost přiznat daň z úplaty přijaté před uskutečněním zdanitelného plnění, i povinnost přiznat daň při dovozu zboží či pořízení zboží z jiného členského státu apod.

Vybraným osobním automobilem pro účely daně z přidané hodnoty se rozumí vozidlo kategorie M1, které není sanitním ani pohřebním automobilem, ani není pořízeno za účelem provozování silniční motorové dopravy na základě koncese.

U pořízení vybraného osobního automobilu, který je dlouhodobým majetkem plátce, je možné uplatnit odpočet daně z přidané hodnoty maximálně do výše 420 000 Kč, a to včetně následných technických zhodnocení.

Pokud má plátce nárok na odpočet daně z přidané hodnoty z osobního automobilu v poměrné výši např. 70 %, má nárok na odpočet pouze ve výši 70 % ze 420 000 Kč.

U vybraného osobního automobilu, který byl při pořízení zásobou a stane se dlouhodobým majetkem, je plátce povinen snížit uplatněný odpočet daně o část odpočtu nad 420 000 Kč.

Dle důvodové zprávy se při prodeji vybraného osobního automobilu k omezení možnosti uplatnit odpočet daně na vstupu nepřihlíží.

Dle § 30e zákona o daních z příjmů se při odpisování vozidla kategorie M1 do daňových výdajů zahrnuje od 1. 1. 2024 pouze poměrná část odpisu vypočítaná podle poměru částky omezení výdajů u osobního automobilu a úhrnu výdajů vynaložených na osobní automobil. Částka omezení výdajů u osobních automobilů činí 2 miliony Kč. Dle přechodných ustanovení je rozhodujícím okamžikem uvedení do stavu způsobilého obvyklému užívání.

V případě prodeje nadlimitního osobního automobilu se jako daňový výdaj uplatní zůstatková cena určená dle § 30g odst. 3 zákona o daních z příjmů. V minulosti neuplatněnou poměrnou část odpisů nelze uplatnit ani při prodeji.

5. Mimořádné odpisy

Na bezemisní vozidla, která jsou hmotným majetkem pořízeným od 1. 1. 2024 do 31. 12. 2028, lze uplatnit daňové mimořádné odpisy dle § 30a Mimořádné odpisy zákona o daních z příjmů.

Dle § 21b odst. 7 zákona o daních z příjmů se bezemisním vozidlem rozumí silniční motorové vozidlo, které používá jako palivo výlučně elektrickou energii nebo vodík, nebo jiné silniční motorové vozidlo, jehož provoz nemá žádné emise CO₂.

Nesmíme zapomenout, že i na bezemisní vozidla se může vztahovat omezení nadlimitních osobních automobilů.

Bezemisní vozidlo může poplatník, který je jeho prvním odpisovatelem, odepsat bez přerušení do 100 % vstupní ceny za 24 měsíců, a to rovnoměrně bez přerušení do 60 % vstupní ceny za prvních 12 měsíců, rovnoměrně bez přerušení do 40 % vstupní ceny za druhých 12 měsíců.

Přičemž za prvního odpisovatele se dle § 31 odst. 6 zákona o daních z příjmů považuje poplatník, který si jako první pořídil nový hmotný movitý majetek, který dosud nebyl užíván k určenému účelu a u předchozího odpisovatele byl zbožím. Za prvního odpisovatele hmotného movitého majetku se považuje i poplatník, ...