Mzdy a srážky z mezd – VI. Část

Úvod

V předchozím článku našeho seriálu jsme se zabývali formami mezd, jejich determinanty, strukturou mzdy, faktory ovlivňujícími mzdu i metodami, které používáme k hodnocení práce a ke stanovení rozsahu mzdy pro různé kategorie pracovníků. Nyní se podívejme trošku podrobněji, i když stále ještě obecně, na skladbu mzdy, povinné srážky, výpočty pojistného i základní legislativu a administrativu spojenou s vyplácením mezd.

Článek má následující strukturu:

1. Mzda a srážky z mezd
2. Pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a zdravotní pojištění
3. Práce jako výrobní faktor

Výše mzdy tvoří stěžejní oblast zájmu každého pracovníka, ale rovněž každého majitele či personálního manažera firmy.

1 Mzda a srážky z mezd

Každá firma může mít neomezený počet zaměstnanců. I fyzická osoba, samostatný, drobný podnikatel může mít jednoho či několik zaměstnanců, velká firma pak ničím neomezený počet svých zaměstnanců. V takovém případě však i pro drobného podnikatele platí všechny právní předpisy vztahující se k povinnostem zaměstnavatelů vůči zaměstnancům. Základní právní rámec pro zaměstnávání osob je dán zejména těmito právními normami:

• zákoníkem práce (všechny právní předpisy vždy v posledním, aktuálním znění),
• zákonem o mzdě,
• zákonem o platu,
• nařízením vlády o minimální mzdě,
• zákonem o nemocenském pojištění zaměstnanců,
• zákonem o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti,
• zákonem o zdravotním pojištění,
• zákonem o daních z příjmů,
• doplňujícími mzdovými předpisy, tj. většinou nařízeními vlády a dalšími právními předpisy.

a) Za vykonanou práci přísluší zaměstnanci mzda

Mzda je definována jako peněžité plnění a plnění peněžité hodnoty (v případě tzv. naturální mzdy) poskytované zaměstnavatelem zaměstnanci za práci.

Mzda zaměstnance se většinou sjednává v pracovní smlouvě nebo v jiné smlouvě (například dohodě o provedení práce aj.) nebo v kolektivní smlouvě. Nesmí být nižší, než je minimální mzda stanovená příslušným platným nařízením vlády. Pro rok 2023 platí minimální mzda ve výši 17 300 Kč.

a1) Za práci přesčas přísluší zaměstnanci dosažená mzda zvýšená nejméně o 25 % průměrného výdělku, pokud se zaměstnavatel se zaměstnancem nedohodne na poskytnutí náhradního volna místo zvýšení mzdy.

Dosažená mzda a příplatek ani náhradní volno však zaměstnanci nepřísluší, je-li mzda sjednána již s přihlédnutím k případné práci přesčas.

a2) Mzdu s přihlédnutím k případné práci přesčas je možno takto sjednat, je-li současně sjednán rozsah práce přesčas, k níž bylo při sjednání mzdy přihlédnuto. Mzdu s přihlédnutím k případné práci přesčas je možné sjednat nejvýše v rozsahu 150 hodin práce přesčas za kalendářní rok a u vedoucích pracovníků v mezích celkového rozsahu práce přesčas.

a3) Za dobu práce ve svátek přísluší zaměstnanci dosažená mzda a náhradní volno v rozsahu práce konané ve svátek, které mu zaměstnavatel poskytne nejpozději do konce třetího kalendářního měsíce následujícího po výkonu práce ve svátek nebo v jinak dohodnuté době. Za dobu čerpání náhradního volna přísluší zaměstnanci náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku, pokud se zaměstnavatel se zaměstnancem nedohodli na poskytnutí náhradního volna. Zaměstnanec se však může se zaměstnavatelem dohodnout na poskytnutí příplatku k dosažené mzdě nejméně ve výši průměrného výdělku místo náhradního volna.

a4) Mzda za práci ve ztíženém a zdraví škodlivém pracovním prostředí přísluší zaměstnanci dosažená mzda a příplatek. Vymezení ztíženého pracovního prostředí pro účely odměňování a výši příplatku stanoví vláda nařízením. Příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí činí nejméně 10 % částky, kterou stanoví zákon jako základní sazbu minimální mzdy.

a5) V řadě institucí i firem je nutná také práce v noci. V takových případech je zaměstnavatel povinen zajišťovat pro zaměstnance pracující v noci přiměřené sociální zajištění, zejména možnost občerstvení. Kromě toho je zaměstnavatel povinen pracoviště, kde se pracuje v noci, vybavit prostředky pro poskytnutí první pomoci, včetně zajištění prostředků umožňujících přivolat rychlou lékařskou pomoc.

a6) Za dobu práce v sobotu a v neděli má zaměstnanec nárok na dosaženou mzdu a příplatek ve výši nejméně 10 % průměrného výdělku. Je však možné v tomto případě sjednat jinou minimální výši a způsob určení příplatku. Při výkonu práce v zahraničí může zaměstnavatel poskytovat příplatek (místo za práci v sobotu a v neděli), za práci ve dnech, na které podle místních podmínek obvykle připadá nepřetržitý odpočinek v týdnu.

a7) Mzda při uplatnění konta pracovní doby se sjednává v kolektivní smlouvě nebo může být uplatněna dle vnitřního předpisu. V takovém případě přísluší zaměstnanci ve vyrovnávacím období za jednotlivé měsíce mzda ve stálé měsíční výši (tzv. stálá mzda). Stálá mzda nesmí být nižší než 80 % (dle § 86 odst. 3 a § 87 ZP), resp. 85 % (dle § 86 odst. 4 ZP) jeho průměrného výdělku. Na účtu zaměstnance je třeba pak vykazovat stálou mzdu zaměstnance i dosaženou mzdu za kalendářní měsíc, na kterou mu vzniklo právo. Jestliže je po uplynutí určeného sjednaného období nebo po skončení pracovního poměru souhrn práva na dosaženou mzdu za jednotlivé kalendářní měsíce vyšší než součet vyplacených stálých mezd, je zaměstnavatel povinen zaměstnanci vzniklý rozdíl doplatit.

a8) Spíše v marginálních případech (a pouze z části) může být zaměstnancům vyplácena mzda i v naturální podobě, zákoník práce řeší a reguluje i tuto eventualitu. Naturální mzda může být zaměstnavatelem poskytována pouze se souhlasem ...